Dát si k snídani český chléb s českým máslem a sýrem a k tomu třeba česká rajčata či ředkvičky. Za mě je to paráda. Musím uznat, že snaha dostat tuzemské potraviny na pulty obchodů je společná zemědělcům, potravinářům, drobným výrobcům a obchodníkům i velkým řetězcům. Svůj zájem na podpoře tuzemských podnikatelů v potravinářství opakovaně deklaruje i český stát.
Že roste význam, který lidé přikládají původu nakupovaných potravin, dokládají mnohé průzkumy. Například podle jednoho z nich byl původ potravin v roce 2012 důležitý pro 59 % respondentů, kdežto v roce 2021 už to bylo 85 % zákazníků. Navíc 65 % lidí uvádí, že je ochotno si za kvalitní českou potravinu připlatit.
Není tajemstvím, že období vysoké inflace přineslo množství změn v nákupních návycích Čechů. Lidé nakupují častěji, a tedy v menším množství. Převládá plánování nad spontánním výběrem zboží z regálů. Češi stále velmi slyší na slevy a cena zřejmě zůstává u většiny nakupujících nejdůležitějším prvkem při rozhodování, zda koupit, či nekoupit. Zajímají se rovněž o garanci českého původu výrobků, jež na obalech musí být patrná na první pohled, a zároveň vyžadují i kvalitu. Celý článek