Novela ZVTS může stát stovky milionů a dopadnout na nejchudší

Jedním z hlavních cílů, který si vytkla současná vláda, je boj s byrokracií. Ministr zemědělství Miroslav Toman si však zřejmě představuje boj s byrokracií jinak než jeho vládní šéf Andrej Babiš. Jak jinak si vysvětlit návrh novely zákona o významné tržní síle (ZVTS) z pera ministerstva zemědělství (MZe)? Pokud by návrh prošel, znamenalo by to mimo jiné obrovský nárůst byrokracie kvůli nutnosti znovu uzavřít veškeré dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Jako prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR mluvím denně se zástupci obchodu, výrobců potravin i zemědělců.

V poslední době kudy chodím, tam poslouchám: „Návrh novely zákona o významné tržní síle z dílny MZe v žádném případě neplní svůj účel. Nejen, že nechrání menší a slabší před zneužitím postavení těch silných, ale kromě několika málo velkých českých potravinářů, kterým je ušitý na míru, by ztrpčil život všem obchodníkům i jejich dodavatelům. Ti by museli znovu uzavřít všechny své smlouvy, což by si vyžádalo dodatečné náklady v řádu stovek milionů korun. A novela navíc nemyslí na ochranu malých zemědělců, což je všude jinde v Evropě hlavní téma.“

Už samotné okolnosti vzniku návrhu novely, která měla být transpozicí evropské směrnice o nekalých praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, byly podivné. Původní návrh vznikal od začátku roku a byl výsledkem shody mezi ministerstvy zemědělství, průmyslu a obchodu, ÚOHS a zemědělského výboru poslanecké sněmovny. Jakkoliv ten návrh nemusel být dokonalý, panovala na něm shoda a promítly se do něj diskuze se všemi účastníky trhu.

Nepochopitelné pro mě proto je, že poté, co si všechny strany podaly ruce, ministerstvo zemědělství narychlo sepsalo svou vlastní verzi. Navíc nejen že neprovedlo hodnocení dopadů regulace (RIA), ale odmítlo se zněním návrhu seznámit i ministerstvo průmyslu a obchodu. Dobře informované zdroje s úsměvem dodávají, že na MZe na týden dokonce přestaly fungovat telefonní linky. Rezort průmyslu a obchodu je přitom spolugestor zákona…

Zvoní slevovým akcím hrana?

Jedním z možných výkladů novely je i označení řady běžně používaných marketingových nástrojů, včetně množstevních slev, za zneužití významné tržní síly. To by mimo jiné vedlo ke konci oblíbených letákových akcí a skokovému navýšení cen potravin pro koncové zákazníky. Dnes máme díky zuřící konkurenci na trhu, kde o 75% podíl na trhu bojuje celkem 11 obchodních řetězců, páté nejlevnější potraviny v Evropské unii. Jak moc by se skokové navýšení cen dotklo nízkopříjmových skupin, jako jsou důchodci, matky samoživitelky nebo osoby se zdravotním postižením, je zatím otázkou. Ale je docela možné, že by to zcela smazalo třeba tolik oslavované navýšení důchodů.

Jednou stranou připustíš, druhou vypustíš. Jsme králi slevových akcí, které využívají čeští spotřebitelé napříč celou populací, a netýká se to jen potravin. V průměru 4 z 5 zájezdů se prodává v režimu first anebo last minute. Svou zálibou ve slevách se Češi zcela vymykají i okolním zemím. Pro srovnání Němci za zlevněné balené potraviny a drogérii utratí v průměru 17 procent svých výdajů, což je přibližně třetina toho, co Češi. V Rakousku je to 32 procent, ve Velké Británii 29 procent a v Polsku 20 procent. Možná je to i tím, že v Rakousku, Německu či Velké Británii ovládají trh 4 řetězce. U nás, pro zopakování, o přízeň zákazníků tvrdě bojuje řetězců celkem 11. Ale jen u nás se hystericky bije na poplach, že je to obchodní řetězec, který zneužívá silné postavení na trhu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 10.2019…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.