Na počátku září byly vyhlášeny výsledky již osmnáctého ročníku soutěže Česká biopotravina roku 2019, kterou pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Zájem o účast neustále roste, a tak stál před námi, porotci, nelehký úkol vybrat vítěze ze 142 produktů z celé České republiky.
Je skvělé, že biopotraviny a obecně bioprodukty již dávno nejsou žádným módním výstřelkem, ale stávají se běžnou součástí sortimentů českých obchodů. I přes jejich rostoucí oblibu je však podíl ekologicky hospodařících zemědělců stále relativně malý.
Z Ročenky ekologického zemědělství v ČR za rok 2017, kterou letos v únoru vydalo Ministerstvo zemědělství, vyplývá, že na konci roku 2017 hospodařilo v tuzemsku 4 399 farem v ekologickém režimu. Tedy zhruba 9 % ze všech zemědělských podniků v ČR. Obhospodařovaly přitom 520 032 ha, což je 12,37 % veškeré zemědělské půdy v Česku.
Za posledních deset let vzrostla výměra půdy v ekologickém zemědělství 1,7krát a počet farem se ztrojnásobil. To vše je jistě významný posun proti roku 1990, kdy ekologicky hospodařili pouze tři průkopníci na 480 hektarech… Přesto to však nemusí být důvod k oslavám.
Zkusme totiž překročit hranice naší země a hned zjistíme, že se ekologické zemědělství u nás netěší až tak velké oblibě. Nedávno mě totiž inspiroval plán sousedního Bavorska, které se rozhodlo uskutečnit v této oblasti radikální změny. Do roku 2025 by chtělo mít celou čtvrtinu obdělávané půdy v ekologickém režimu a do roku 2030 dokonce celých 30 %. Plán rovněž počítá s přeměnou 10 % zeleně v Bavorsku na kvetoucí louky, ruku v ruce s lepší ochranou vodních toků před pesticidy a hnojivy.
Jsem férový chlap, a proto nesmím opomenout, že i u nás existuje několik dotačních programů, do nichž se mohou zájemci o ekologický způsob hospodaření přihlásit. Průmyslové zemědělství s použitím umělých hnojiv, chemických postřiků a hormonů však stále vysoce vede.
Impuls ke změnám přichází od spotřebitelů
Impulsem pro uskutečnění změn v Bavorsku byla obyčejná petice, kterou však podepsalo více než 1,75 milionu lidí. Nikdo proto nemůže říct, že šlo pouze o aktivisty žádající zastavení či zpomalení pokroku. Naopak, jde o lidi, kteří si přejí mít na stole zdravé potraviny s minimální chemickou zátěží, a navíc si uvědomují, že stávající fungování zemědělství není dlouhodobě udržitelné.
Vědci již dlouho varují, že pokud nezměníme způsob produkce potravin, dojde během několika desítek let k masovému vymírání hmyzu. V případě klíčových opylovačů rostlin, kteří mizí i z české krajiny, jich je akutně ohrožena celá třetina. Je proto na čase, aby si Ministerstvo zemědělství vzalo příklad třeba právě z Bavorska a místo téměř jednostranné orientace na podporu velkých zemědělských firem a pěstování řepky zaměřilo svou pozornost k udržitelnosti výroby potravin a podpoře zdraví obyvatelstva.
I třeba vhodně nastaveným systémem dotací a pochopením, že nakupovat za státní peníze potraviny do škol nebo nemocnic jen podle ceny bez ohledu na jejich kvalitu a původ je cestou do pekel.
Napsat komentář