Prodejní kanál představuje celý proces prodeje, od prvního kontaktu s potenciálním zákazníkem až po uzavření obchodu. Kupujte, kupujte a kupujte – člověk je vystaven působení obchodníků ať se brání zuby nehty. Marně. Sková se před jedním prodejním kanálem a dostihne jej další. A co když dojde ke spojení všech kanálů do jednoho? Zákazník nemá šanci. Jde a nakoupí…

Podle průzkumu provedeného Harvard Business Review, společnosti s neefektivním řízením prodejních kanálů zaznamenaly průměrný růst o 4,6 %, zatímco společnosti s efektivním řízením prodejních kanálů dosáhly nárůstu i o 15 % a dosáhly průměrné míry růstu 5,3 %. Celý článek

Předpovídat vývoj na trhu s módním zbožím je obtížné i za příznivých hospodářských časů. V časech nejistoty je to mnohem obtížnější, což platí i pro letošní rok.

Luxusní segment již není tak velký „tvůrce hodnoty“ (ekonomického zisku), jako tomu bylo v minulosti, na trhu se naopak více prosazuje segment běžného módního zboží (non-luxury). Vyplývá to z výroční studie „State of Fashion, 2025“, kterou zveřejnila americká poradenská společnost McKinsey&Co ve spolupráci s analytickým webem The Business of Fashion (BoF).

Globální obchod zaznamenává různé přesuny, sílí riziko obchodních válek, zejména mezi USA a Čínou, USA a Evropou, která také „přehodnocuje“ svůj vztah k dravé Číně. Velkým „faktorem nejistoty“ je obchodní politika Spojených států po nástupu staronového prezidenta Donalda Trumpa. Celý článek

Privátní značky se prosazují nejen na regálech potravinových řetězců, ale i drogerií. Pro obchodníky i spotřebitele představují zajímavou oblast, která skýtá prostor pro rozvoj.

Výzkum společnosti Ipsos byl realizován na reprezentativním vzorku populace o velikosti 1032 respondentů, probíhal online v únoru 2025. Ve studii bylo hodnoceno vybraných 24 privátních značek drogistických řetězců dm drogerie, Rossmann a Teta drogerie.

Společnost Ipsos se detailněji zaměřila na znalost a spojení privátních značek s konkrétními drogistickými řetězci – hlavními hráči na českém trhu – z pohledu spotřebitelů. Tyto informace jsou důležité pro obchodníky při plánování strategií pro prodej a marketing vlastních značek. Celý článek

Antimonopolní úřad prověřoval možné zneužívání významné tržní síly u stovek podniků obchodujících s potravinářskými, nápojovými a zemědělskými produkty.

Různá pochybení Antimonopolní úřad (ÚOHS) zjistil mimo jiné u firem Bauhaus, Becherovka, Heineken a Košík.cz. Poslední tři společnosti dostaly pokuty okolo půl milionu a dvou milionů korun.

ÚOHS oznámil, že i letos bude pokračovat v kontrole dodržování zpřísněného zákona o významné tržní síle. Kvůli porušení zákona úřad zatím zahájil 15 správních řízení, z nichž devět již uzavřel, v sedmi případech pokutou. Další řízení mohou následovat na základě podnětů a probíhajících předběžných šetření. Celý článek

Bez nadsázky lze říci, že na dubajském veletrhu se prezentuje každý, kdo ve světě potravin a nápojů něco znamená. Již třicetiletou tradici má potravinářský veletrh Gulfood, který se letos konal ve dnech 17. až 21. února v dubajském Světovém Obchodním Centru. Zájem vystavovatelů i návštěvníků byl obrovský.

Letošní Gulfood se konal pod heslem „Budoucí hranice v potravinářství“ a jeho složení a průběh tomu odpovídaly. Na ploše dvaceti čtyř výstavních hal prezentovalo své výrobky na 5 500 vystavovatelů ze 129 zemí. Veletrh přitahuje stále další a další vystavovatele a jeho význam vzrůstá. Toho letošního se poprvé v jeho historri zúčastnily firmy ze čtyř zemí, které zde nikdy předtím nevystavovaly. Celý článek

Zákazníka při online nakupování často přesvědčí nízká cena, rizika si nepřipouští. Čínská online tržiště jsou stále populárnější i v Česku. Jejich obrat na tuzemském trhu dosáhl v loňském roce podle APEK 23,2 mld. Kč, o 170 % více než v roce 2023. Jejich podíl na celkovém objemu online nákupů se zvýšil ze 4,4 % v roce 2023 na loňských 10,7 %.

Zákazníka láká nízká cena, neřeší kvalitu nebo zdravotní nezávadnost, natož skutečnost, že čínská tržiště často obcházejí přísná pravidla platná na evropském trhu. Škoda vzniká jak zákazníkům, tak tuzemským obchodníkům, jejichž produkty procházejí přísným sítem nákladných kontrol. Výrazně tratí i stát kvůli nevybranému clu, nižšímu výběru DPH a nezaplaceným poplatkům do odpadového hospodářství. Celý článek

Míra inflace vyjádřená vzestupem spotřebitelských cen sice v Evropě polevila, ale to nic nemění na tom, že lidé se snaží během nákupů potravin i dalšího zboží ušetřit.

Z pravidelně prováděných průzkumů plyne, že stoupá zájem o privátní značky, přičemž zhruba dvě třetiny spotřebitelů je spokojeno s jejich kvalitou. Jaké také zřejmé, že většina zákazníků chce zůstat privátním značkám, nabízejícím dobrý poměr „cena – výkon“ věrná – ve střednědobém výhledu určitě.

Příklon k privátním značkám se stal důležitou součástí nákupních zvyklostí Evropanů. To se týká nejenom čerstvých a trvanlivých potravin, ale například chemických přípravků pro domácnost, kosmetiky, oděvů, obuvi a dalšího rychloobrátkového zboží. Obrat privátních značek v rámci evropského potravinářského maloobchodu během 52 měsíců (do konce července 2024) meziročně vzrostl o 6 % na 354,5 mld. eur, v absolutním vyjádření o 20 mld. eur. Celý článek

Stejně jako internet doposud nestanovil své hranice, tak i rozmanitost e-commerce je bezbřehá. Právě to je klíčová hnací síla obchodních inovací a finanční výkonnosti.

A kolik je vlastně modelů? Tři, pět, šest, sedm – opět záleží pouze na vaší představivosti. Jednoduše řečeno, obchodní model pro e-commerce je plán, který řídí, jak společnost prodává své produkty nebo služby online a jak z těchto prodejů vydělává peníze.

Obchodní model e-commerce vám pomůže definovat, jak firma funguje, komu prodává a jak dodává své nabídky zákazníkům. Existuje několik různých typů obchodních modelů elektronického obchodování v závislosti na cílové skupině a povaze transakcí. Vyberte si ten správný obchodní model pro vývoj vaší e-commerce. V rychle se vyvíjejícím prostředí online obchodu podniky využívají různé modely a jejich kombinace k oslovení spotřebitelů a usnadnění transakcí. Pochopení různých typů elektronického obchodování je zásadní pro podnikatele a obchodníky, kteří chtějí využít digitální příležitosti. V tomto průvodci prozkoumáme později šest různých typů modelů elektronického obchodování na dnešním trhu. Celý článek

Mezi prodejnami nadnárodních řetězců mají v Praze nejvíce prodejen Albert supermarket a Žabka. Mezi prodejnami lokálních aliancí vede síť prodejen Bala.

Po několika letech jsme pro vás ve spolupráci se společností GfK-NIQ opět připravili exkluzivní přehled obchodní sítě v jednotlivých krajích České republiky. Čtrnáctidílný seriál zahajují potravinářské řetězce a nákupní aliance v Praze.

Výzkum společnosti GfK-NIQ ukázal, že v Praze bylo v provozu na počátku roku 2025 celkem 608 řetězených prodejen potravin, ať už se jednalo o nadnárodní řetězce či o prodejny sdružené v lokálních řetězcích či aliancích. Z tohoto počtu bylo 62 % prodejen nadnárodních řetězců a 38 % prodejen lokálních řetězců a aliancí. Nejvíce řetězených prodejen potravin bylo rozmístěno ve velkých městských obvodech Praha 4 a Praha 5, nejméně v centrálních částech Prahy (Praha 1 a Praha 7). Celý článek

Přesto, že čelí silné konkurenci větších hráčů a mezinárodních korporátů, mají v Praze i menší firmy jedinečné obchodní příležitosti.

Na mapování obchodní sítě, které pro Retail News připravuje společnost GfK-NIQ, bude vždy navazovat i „návštěva“ zajímavých firem na straně výroby a dodatelů.

Autenticita, kreativní myšlení, flexibilita a přidaná hodnota v podobě kvalitních a originálních produktů, to nabízejí menší firmy. Mají mnohdy specifické spektrum zákazníků, musí se umět rychle přizpůsobovat požadavkům trhu, i aktuálním trendům v poptávce. Na území hlavního města Prahy existuje takových podniků celá řada. Jsou schopny poskytovat osobní přístup a budovat pevné vazby se svými zákazníky, což je v dnešní době velkou konkurenční výhodou. Tyto firmy pomáhají vytvářet rozmanitější ekonomické prostředí v daném regionu. Celý článek

Jak je připraven technický segment POS a co se od něho očekává v roce 2025? Obecně lze zkratce POS (Point of Sales) rozumět jak v kombinaci s pokladnami, tak v kombinaci s marketingem, kde je podpora prodeje zajišťována pomocí displejů, bannerů a dalších prvků. Ať tak či onak segment POS v roce 2025 změny očekává a je na ně připraven.

Pojem POS je trochu zavádějící, neboť je využíván jak ve smyslu marketingovém, tak i ve smyslu technickém. Místo prodeje je v podstatě celá plocha prodejny, v tom nejužším slova smyslu se pak jedná o pokladnu, kde je tento prodej realizován. Nicméně vedle tohoto smyslu k podpoře prodeje významně přispívají různé marketingové nástroje, včetně designu samotných obalů. Velkou skupinu podpůrných elementů tvoří různé displeje, bannery, stopery, woblery a další formy 2D i 3D sděleních, které mají za úkol přesvědčit zákazníka o koupi. Oba tyto hlavní segmenty se s vývojem technologií různě vyvíjí a modernizují, i když každý jinak, cíl však zůstává stejný. Celý článek

Čím více prodejců, tím více zboží a větší důraz na jedinečnou identifikaci každého produktu, aby se zákazníci mohli orientovat v katalozích zboží a ke každému produktu měli k dispozici všechny dostupné nabídky od jednotlivých prodejců.

Standardy GS1pro identifikaci, které půl století pomáhají v tradičním retailu, mají vysokou relevanci take v e-commerce. Speciálně na on-line tržištích. V nabídkách těchto gigantických platforem najdeme zboží desítek tisíc prodejců a spolehlivá, globálně unikátní identifikace položek je pro marketplaces velice důležitá.

Před rokem na náš trh vstoupil třetí největší evropský marketplace, Allegro, který se pyšní třísetmilionovou měsíční návštěvností. Daný obchodník po prodejcích vyžaduje při zalistování zboží zadávat čísla GTIN (Globe Trade Item Number). Tento základní identifikační klíč Systému GS1 je povinný nebo alespoň doporučovaný i u dalších tržišť. Častou podmínkou je také požadavek, aby identifikátory GTIN byly evidovány v Globálním registru GS1, a díky tomu mohla být automaticky verifikována. Celý článek

Kolik mají spotřebitelé skutečně k dispozici na své výdaje a úspory se v jednotlivých zemích stále značně liší mj. v závislosti na cenovém vývoji. Na jednoho obyvatele 42 zemí v průměru připadá 18 768 eur čistého ročně.

Suma, kterou mají Evropané k dispozici na nákupy zboží a služeb, na rekreaci, vzdělání a různé formy spoření, včetně soukromého penzijního pojištění, letos proti loňsku nominálně vzrostla o 3,9 % na souhrnných 12,9 bil. eur. Vyplývá to ze studie „GfK Purchassing Power Europe 2024“. Uvedený meziroční růst je podle ní ve srovnání s předchozími lety velice nízký.

Obecně platí, že rozdíly v kupní síle na kontinentu se velice zvolna zmenšují, takže zůstávají obrovské nejenom mezi západní Evropou a postkomunistickými zeměmi, nýbrž i vnitrostátně. To platí nejen pro Polsko, Maďarsko či Rumunsko, ale například pro Itálii, v menší míře pro Francii. Kupní síla je nejrovnoměrnější rozprostřena v Nizozemsku, ani v Rakousku nejsou rozdíly mezi devíti spolkovými zeměmi příliš výrazné (mezi městy a mikroregiony ovšem ano). Celý článek

V expanzi na evropském maloobchodním trhu s potravinami s náskokem vede diskontní řetězec Lidl, klíčová součást německé Schwarz-Gruppe.

Evropské maloobchodní řetězce v náročném podnikatelském prostředí poznamenaném nadále vysokou inflací a obezřetným nákupním chováním spotřebitelů usilují o posílení svých pozic. Nejsou to jenom velcí, finančně silní hráči, jako Lidl, či Aldi, ale i menší společnosti orientující se většinou na sousední, regionální trhy. Následující text shrnuje některé letošní příklady.

Lze říci, že v rozšiřování své přítomnosti na evropském maloobchodním trhu s potravinami nadále udává tón diskontní řetězec Lidl, klíčová součást německé Schwarz-Gruppe. Ta v posledním finančním roce (do konce února 2024) zvedla tržby o 8,5 % na 167,2 mld. eur, z toho Lidl dokonce o 9,4 % na 125,5 mld. eur, hypermarkety Kaufland pak o 7,8 % na 34,2 mld. eur. Skupina tak dále zvýšila svůj náskok před hlavními konkurenty. Celý článek

Až donedávna bylo možno říci, že trh rostlinných alternativ se jaksi rozdvojil: výrobky z pevných proteinů začaly po raketovém nástupu klesat, zatímco nápoje z rostlinných alternativ mléka pokračovaly v zajímavém růstu.

Meziroční zvýšení běžné retailové ceny vajec dosáhlo v roce 2024 v USA 30 % a inflace cen potravin posledních let donutila 87 % Američanů změnit nákupní zvyklosti a plánovat nákupy mnohem detailněji než kdykoli předtím. Změnila zřejmě i pohled spotřebitelů na výrobky z rostlinných alternativ mléka. Celý článek

13 % značek na českém trhu vnímají Češi jako blízké, s pozitivními očekáváními, což jim dává reálnou šanci profitovat z největší části útrat v dané kategorii.

Studie Brand Success, kterou v říjnu zpracovala společnost Ipsos, zkoumala blízkost 300 značek napříč 25 kategoriemi zaměřenými na české spotřebitele a jejich schopnost vytvářet pozitivní očekávání.

Značky hrají klíčovou roli ve firemních strategiích, a to nejen z hlediska positioningu, aktivace, ale i plnění jejich propozic vůči zákazníkům. V kontextu potravinových řetězců se péče o značky stává stále naléhavějším tématem. Spotřebitelé mají tendenci věnovat pozornost značkám s vysokou penetrací, pravidelným používáním a těm, k nimž se nebojí „přiznat“. Právě potravinové řetězce jsou příkladem značek, které jsou vysoce relevantní pro širokou populaci, často používané a bez potřeby skrývat jejich volbu. Fyzická dostupnost supermarketů se zvyšuje díky rostoucímu počtu prodejen, zatímco tempo růstu cen potravin zpomalilo. Spotřebitelé se nadále více zaměřují na produkty za zvýhodněné ceny, což přináší malé každodenní radosti a posiluje vztah mezi zákazníky a těmito značkami. Celý článek

Společnost Albi získala v letošním ročníku soutěže Hračka roku řadu cen, včetně té hlavní. Přitom není specializovaným výrobcem hraček. O komentář jsme požádali Radomíra Švece, výkonného ředitele Albi Česká republika.

Albi – česká firma založená v roce 1991 dvojicí vysokoškoláků, kteří se původně snažili přivydělat si prodejem pohlednic na Staroměstském náměstí. Dnes má přes 450 zaměstnanců. Její zboží zákazník najde u více jak 2 000 obchodních partnerů v České republice i v zahraničí. Od roku 2008 provozuje síť vlastních Albi prodejen, dnes jich je v Česku celkem 26. Celý článek

Veletrh SIAL charakterizuje francouzská gastronomie v kombinaci se světovými trendy. Jednou z novinek letošního veletrhu bylo zaměření na začínající potravinářské a nápojové firmy.

Ve výstavním areálu na severu Paříže se od 19. do 23. října po dvou letech opět konal mezinárodní potravinářský veletrh SIAL. Letošní již 60. ročník potvrdil svoji aspiraci a renomé jako jeden z nejvýznamnějších veletrhů potravin, nápojů a technologických zařízení pro jejich výrobu.

Význam a vliv letošního SIALu potvrzuje jeho rozsah a rozmanitost. Na ploše osmi výstavních hal (nesmíme ale zapomenout, že hala č. 5 byly ve skutečnosti tři haly: 5a, 5b a 5c, a hala č. 6 měla ještě menší přidruženou výstavní plochu 6b) prezentovalo své výrobky 7 500 firem z více než 130 zemí. Mezi vystavovanými výrobky bylo více než 2 500 inovací. Veletrh shlédlo více než 285 tisíc návštěvníků z 205 zemí, mezi nimiž byla zhruba tisícovka novinářů a mediálních pracovníků a více než osm tisíc významných manažerů nákupu zboží, kteří společně reprezentovali kupní sílu v hodnotě cca 50 miliard euro. Tři čtvrtiny návštěvníků veletrhu byly ze zahraničí. Celý článek

Recenze pro e-shopy představují příležitost, jak získat konkurenční výhodu, nové zákazníky a zvýšit prodeje. Zákazník hledá informace na hodnotících portálech i sociálních sítích.

Každý pátý e-shop s recenzemi na svých stránkách nepracuje a kvůli nedostatečné důvěryhodnosti pak může přicházet o tržby. Spolehliví prodejci mají lepší cash flow, protože klesá počet objednávek na dobírku.

E-shopy lákají na oblíbené podzimní slevové akce, jako je Black Friday, na které navážou vánoční prodeje. Již tradičně se objeví i internetové obchody, jejichž nečestné jednání cílí na neostražité spotřebitele. Odborníci na e-commerce doporučují číst si nejen recenze o produktech, ale i konkrétních e-shopech, aby zákazník nenechal nic náhodě. Se zpětnou vazbou pracuje 80 % majitelů e-shopů, díky čemuž jim roste počet zákazníků i prodeje. Celý článek

Trendem jsou chytré hračky nabité elektronikou, stavebnice nebo deskové hry. Roste segment hraček pro dospělé. Technologický pokrok, měnící se preference spotřebitelů a rostoucí zaměření na rozvoj a vzdělávání dětí jsou jen některé z faktorů, které řídí současný trh s hračkami a hrami.

Trh s hračkami a hrami zahrnuje řadu produktů určených pro hraní, zábavu a vzdělávací účely pro děti i dospělé. Trh je velmi rozmanitý a zahrnuje různé kategorie produktů, jako jsou panenky a plyšové hračky, stavebnice a modely, karetní hry, puzzle, plastové a jiné hračky a hračky pro batolata a děti. Celý článek

Retailová média jsou dnes součástí marketingového mixu a otevírají nové možnosti růstu. Studie EHI „Retail Media in German Retail – Perspective of Retail and Advertising Brands“ ve spolupráci s Google Germany zjišťovala, jaké kanály obchodníci volí, aby lépe porozuměli svým zákazníkům a nabízeli jim správné produkty ve správný okamžik – online i offline.

„Maloobchodní média zažívají silný růst a díky digitalizaci, zákaznickým datům a e-commerce jsou stále důležitější. Budoucnost je v inteligentním využívání dat, a přestože se retailová média stále vyvíjejí, etablují se jako nedílná součást mediálního mixu. Z toho profitují jak maloobchodníci, tak značky: maloobchodníci generují dodatečné příjmy, zatímco značky mohou oslovovat spotřebitele konkrétněji,“ vysvětluje Claudia Denzel, ředitelka maloobchodu společnosti Google Germany. Celý článek

Potravinářství s více než 640 tis. zaměstnanci patří v Německu podle obratu mezi pět největších hospodářských odvětví. Větší jsou jen výroba motorových vozidel, strojírenství, chemicko-farmaceutický a elektrotechnický průmysl.

Situaci v potravinářském odvětví a potažmo v potravinářském maloobchodu shrnuje poslední výroční zpráva Spolkového sdružení německého potravinářského průmyslu (Bundesvereinigung der Deutschen Ernährungsindustrie – BVE).

Německo se může právem považovat za agrárně potravinářskou velmoc s velice silným postavením na mezinárodních trzích, kde mu podle roční hodnoty exportu náleží čtvrtá příčka za Brazílií, Nizozemskem a dominujícími Spojenými státy. Ty vyvážejí široký okruh jak potravin, tak surovin pro jeho výrobu, kdežto Brazílie hlavně suroviny (sójové boby, zelenou kávu). Naproti Německo je v prvé řadě vývozce potravin. Celý článek

Komplexní retailový byznys model může prodávat i myšlenky (thinks), ale nemůže se vyhnout prodeji materiálních věcí (things).

Výkonnost retailu bude vždy přímo záviset na kvalitě zaměstnanců, kteří práci s materiálním zbožím zajišťují. Robotizace, automatizace a digitalizace, jakkoli jsou dnes často skloňované, můžou tento fenomén pouze ulehčit, nikoli však z gruntu změnit.

Frekventované úsloví „nejsou lidi“ je dnes vlastní všem vyspělým ekonomikám. Jako každá generalizace i tato však pokulhává. Meziroční rotace personálu pod 10 % se má obecně za prospěšnou a zdravou, ale dnes u mnoha firem dosahuje hodnot mezi 20 % a 50 %. Celý článek

Němci nakupují mnohem levněji než Jihoevropané. Nejdráž v supermarketech nakupují Francouzi. Podrobná analýza cen potravin, kterou pro hospodářský list Handelsblatt zpracovala londýnská výzkumná společnost Circana, se zaměřila na šest velkých zemí generujících přes 70 % maloobchodního prodeje potravin v Evropě.

Spořiví Němci si často stěžují na vysoké ceny potravin v supermarketech. Ceny tam podle Statistického úřadu EU od jara 2022 do konce letošního prvního pololetí v průměru stouply skoro o 26 %, zatímco v Itálii o 19 % a ve Francii o 21 %. Mohlo by se zdát, že německé nářky jsou oprávněné, ale Němci ve skutečnosti nakupují potraviny, nealkoholické nápoje a další běžné zboží levněji než Francouzi, Italové, Španělé, Nizozemci a Britové. Vyplývá to z podrobné analýzy, kterou pro hospodářský list Handelsblatt zpracovala londýnská výzkumná společnost Circana. Ta se zaměřila na šest velkých zemí generujících přes 70 % maloobchodního prodeje potravin v Evropě. Celý článek

Privátní značky nadále posilují svou pozici na trhu, a to nejen díky kvalitě a inovacím, ale i rostoucí oblibě mezi českými spotřebiteli.

Výzkum společnosti NIQ ukázal, že 81 % zákazníků považuje privátní značky za výhodnou alternativu z hlediska poměru ceny a kvality. S podílem 27 % na českém trhu již tyto značky překonávají globální průměr, avšak stále mají prostor pro růst směrem k evropským lídrům, kde dosahují podílu až 50 %.

Mezinárodní asociace výrobců privátních značek PLMA uvádí, že podíl privátních značek v 17 zemích v Evropě nadále roste. Podle nejnovějších údajů společnosti NielsenIQ jejich podíl vzrostl v roce 2023 na 38,1 %, což je ve srovnání s rokem 2022 nárůst o1,7 %. Země s nejvyšším růstem podílu privátních značek jsou podle PLMA Portugalsko (+4,4 %), Německo (+2,9 %), Česká republika (+2,8 %) a Španělsko (+2,2 %). Zatímco Švýcarsko je jedinou zemí, která vykazuje pokles podílu privátních značek, stále je to země s nejvyšším podílem ze 17 sledovaných zemí. Podíl privátních značek ve Švýcarsku poklesl v roce 2023 o 0,1 % na 51,8 %. Švýcarsko zůstává jedinou zemí s podílem vyšším než 50 %. Celý článek

Ministerstvo životního prostředí chce obchodníkům stanovit povinnosti, jak mají doručovat reklamní letáky. Proti jsou obchodníci, distribuční firmy i seniorské organizace.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky v novele zákona o obalech. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo 4 miliard kusů ročně (zhruba 20 000 tun ročně). Připravovaná novela by měla být účinná nejdříve v roce 2025.

Podle průzkumu, který si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí od agentury Ipsos, dostávají letáky téměř tři čtvrtiny domácností, přibližně čtvrtina lidí považuje tištěné letáky za obtěžující. Necelá pětina Čechů přitom na schránku umístila upozornění, že o ně nemá zájem. Více než 80 % lidí souhlasí, že by letáky měly cíleně chodit do schránek jen těm, kteří o ně mají zájem. Celý článek

Stojí na parkovišti před diskontní prodejnou auta drahých značek? Pak je ve společnosti levné nakupování znakem finanční chytrosti a vyzrálosti. Jsou před prodejnou naopak zaparkované hlavně starší a levné automobily? Potom je levné nakupování životní nutností.

Otázka, jaká je dnes funkce a vzájemný vztah regulérních cen a akčních cen a kde vůbec vede hranice mezi akční cenou a regulérní cenou je složitější, než se zdá.

Není snad lepší laboratoř pro pozorování tohoto vztahu než retail v České republice, kde se více než 60 % všeho zboží prodá v akčních slevách a promocích. V některých výrobkových kategoriích je to až 100 %. ČR je v tomto ohledu mezi zeměmi EU bezkonkurenčně první, s velkým náskokem před druhým Portugalskem, kde je objem prodejů ve slevách o jednu třetinu nižší. Tento stav retailového prodeje ale není statický, během posledních dekád došlo na českém trhu k jeho dramatickému posunu. Ještě před 20 lety byl podíl zboží prodaného v akcích a promocích pouze 25 %. Pak začal tento podíl neustále narůstat, před deseti lety činil již 45 % a jeho nárůst pokračuje. Celý článek

Obchod patří v evropských zemích k nejpřísněji regulovaným odvětvím, ale pro elektronické platformy ze třetích zemí, hlavně z Číny, nabízející velice levně různé zboží a vyhýbající se clům, to jako by neplatilo.

Evropská komise ujišťuje, že vůči nekalé konkurenci, jež připravuje státní rozpočty členských států EU o miliardy eur ročně, účinně zasáhne. První kroky již podnikla, ale například Rakouský svaz obchodu je stále považuje za nedostatečné. Internetová tržiště podle něhou mohou na starém kontinentu stále „poletovat volně jako ptáci“, naproti tomu evropští internetoví obchodníci jsou svázáni tuhou regulací.

Elektronická tržiště, jako jsou čínské Shein, Temu nebo AliExpress (jeho majitelem je internetová fima Alibaba) svojí agresívní cenovou politikou získávají stále více zákazníků a větší tržní podíly v tom či onom spotřebním segmentu, nejen v prodeji oděvů, ale také kosmetiky, domácích elektrospotřebičů nebo hraček. Celý článek

Přes dvacet největších dodavatelů a obchodníků (vč. on-line) působících ve více než 150 zemích aktivně podporuje přechod na 2D kódy ve standardu GS1.

Společnosti jako Mondeléz, Nestlé, P&G, L’Oréal, Metro, Lidl, Auchan nebo Carrefour ve společném usnesení deklarovaly úsilí o jednotný přístup s cílem úspěšně provést migraci na 2D kódy v maloobchodě.

Usnesení vyzývá k jednotnému přístupu při zavádění změn u dodavatelů a obchodníků. Výrobci by měli v produktových portfoliích implementovat 2D kódy ve standardu GS1, retaileři se zaměří na instalaci vhodných snímačů a SW. Mezi signatáři je i společnost Albert Heijn. Není bez zajímavosti, že Dr. Albert Heijn ze třetí generace majitelů firmy Ahold se v 70. letech zasadil o vznik jednotné evropské struktury pro identifikaci produktů – třináctimístného čísla známého dnes pod zkratkou GTIN (Global Trade Item Number). Celý článek