„Polévka je grunt, maso je špunt,“ říkávala moje babička. O omáčkách se nikdy nezmínila, i když je podle mne vařila určitě častěji než maso a možná že i častěji než polévku.

Zběžný pohled na jídelní lístek kterékoli restaurace napoví, že omáčky nad polévkami jasně vítězí. Proč se tedy do lidového rčení prosadila právě polévka a ne omáčka?

Je zajímavé, jak moc je gastronomický pojem omáčky kulturně podmíněn. Běžný spotřebitel z Indie, USA, České republiky nebo Číny si pod omáčkou představí úplně něco jiného. Možná nejvýstižnější definice omáčky je „hustá tekutina podávaná s jídlem a přidávající jídlu šťavnatost a/nebo příchuť.“ Celý článek

Domácí vaření zvýšilo nákupy výrobků, které nám pomáhají jídla dochutit. I u nich zákazník stále častěji zkoumá složení.

Výrobky z kategorie dressingů a omáček alespoň jednou za rok koupí téměř každá česká domácnost. Do této kategorie řadíme studené omáčky, salátové dressingy, kečupy, hořčice, majonézy a tatarské omáčky.

Ze subkategorií dressingů, omáček a kečupů mají dlouhodobě největší oblibu hořčice. Nějakou z mnoha druhů hořčicí, které jsou v nabídce českých obchodů, si každý rok zakoupí kolem 90 % českých domácností. Kečupy pak nakupuje kolem 80 % domácností. Celý článek