Kupní síla v Evropě: Rozdíly mizí jen zvolna

Kategorie: Obchod | | 0

Kolik mají spotřebitelé skutečně k dispozici na své výdaje a úspory se v jednotlivých zemích stále značně liší mj. v závislosti na cenovém vývoji. Na jednoho obyvatele 42 zemí v průměru připadá 18 768 eur čistého ročně.

Suma, kterou mají Evropané k dispozici na nákupy zboží a služeb, na rekreaci, vzdělání a různé formy spoření, včetně soukromého penzijního pojištění, letos proti loňsku nominálně vzrostla o 3,9 % na souhrnných 12,9 bil. eur. Vyplývá to ze studie „GfK Purchassing Power Europe 2024“. Uvedený meziroční růst je podle ní ve srovnání s předchozími lety velice nízký.

Obecně platí, že rozdíly v kupní síle na kontinentu se velice zvolna zmenšují, takže zůstávají obrovské nejenom mezi západní Evropou a postkomunistickými zeměmi, nýbrž i vnitrostátně. To platí nejen pro Polsko, Maďarsko či Rumunsko, ale například pro Itálii, v menší míře pro Francii. Kupní síla je nejrovnoměrnější rozprostřena v Nizozemsku, ani v Rakousku nejsou rozdíly mezi devíti spolkovými zeměmi příliš výrazné (mezi městy a mikroregiony ovšem ano). Celý článek

Trh s kořením ve znamení změn chutí

Kategorie: Sortiment | Štítky: | | 0

Poptávka na trhu s kořením a kořenícími přípravky se pozvolna ubírá směrem k prémiové kvalitě, bio produktům, výrobkům bez soli a netradičním, exotičtějším variantám.

Používání koření v kuchyni má velmi dlouhou tradici nejen pro zlepšení chuti a vůně připravovaných jídel, ale také pro jeho mnohé zdravotní benefity. Některé druhy koření mají protizánětlivé účinky, jiné posilují imunitu, regulují trávení, zklidňují žaludek, podporují metabolismus, přispívají k prevenci onemocnění.

Kromě lety prověřené klasiky vyhledávají spotřebitelé stále častěji rovněž „neokoukané“ druhy koření a směsi, které odpovídají aktuálním trendům zdravého životního stylu, trvalé udržitelnosti a také globálním kulinářským vlivům. Roste poptávka po bio a fair trade produktech i regionálních, lokálních specialitách. Tyto změny spotřebitelských preferencí samozřejmě vytvářejí nové výzvy a příležitosti pro výrobce, distributory i obchodníky, kteří jsou nuceni přizpůsobit nabídku měnícím se potřebám trhu a pružně inovovat své portfolio. Celý článek

Salesforce představuje Agentforce – přelomový AI nástroj pro budoucnost zákaznických služeb

Kategorie: Komerční článek | | 0

Společnost Salesforce (NYSE: CRM), světová jednička v oblasti CRM s umělou inteligencí, představila nový systém CRM s umělou inteligencí. Agentforce, přelomová sada autonomních agentů AI, vhodně doplňuje zaměstnance a řeší úkoly v oblasti služeb, prodeje, marketingu a obchodu, čímž zvyšuje efektivitu firem a spokojenost jejich zákazníků.

Agentforce umožňuje společnostem rozšiřovat počet svých pracovníků na vyžádání pomocí několika kliknutí. Neomezená digitální pracovní síla agentů s umělou inteligencí Agentforce dokáže analyzovat data, přijímat rozhodnutí a jednat v rámci úkolů, jako je zodpovídání dotazů zákaznických služeb, kvalifikace prodejních poptávek a optimalizace marketingových kampaní. S Agentforce může každá organizace snadno vytvořit, přizpůsobit a nasadit vlastní agenty pro jakýkoli případ použití v jakémkoli odvětví. Celý článek

Zaměstnanci a vlastníci nejsou na jedné lodi

Kategorie: Personální management | | 0

Teorie a praxe – tak propastné je v mnohých firmách reálné chápání zaměstnaneckých benefitů mezi vlastníky a zaměstnanci. Ano, vždy uslyšíte, že zaměstnanci jsou tím nejcennějším kapitálem – to je ta teorie. A praxe?

Důležitým nástrojem k udržení zaměstnanců se stávají finanční benefity, které hrají také klíčovou roli při rozhodování o přijetí nové pracovní nabídky.

Stravenky, levnější nákup jídla, zdravotnických potřeb či sleva ve fitcentru. To je seznam benefitů, které až doposud nejčastěji nabízely mnohé české firmy svým zaměstnancům. Zaměstnanci rovněž vyžadují: zdravotní benefity, důchodové benefity, benefity poskytované na pracovišti, benefity zaměřené na využití pracovního volna, benefity směřující ke vzdělávání a platové a finanční benefity. Preference zaměstnanců se začínají měnit. Celý článek

Ultra fast fashion značky diktují trendy

Kategorie: Nezařazeno | Štítky: | | 0

Do odvětví módy vstoupily společnosti zabývající se velmi rychlou módou (ultra-fast fashion), které přebírají zákazníky tradičním i online prodejcům módy, a to i v Česku.

Nákup na ultra-fast fashion platformách si v některých zemích vyzkoušely už více dvě třetiny žen ve věku do 34 let a další o tom uvažují. V Česku jde o 55 % zákaznic do 34 let. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG), která na vzorku více než 10 tis. zákazníků napříč Evropou a USA zkoumala nákupní preference.

„Nástup nových hráčů na poli velmi rychlé módy významně ovlivnil očekávání zákazníků, kteří dnes vyhledávají především široký výběr, nízkou cenu, permanentní dostupnost zboží a bezproblémový nákupní zážitek. Tradiční prodejci na to nedokážou dostatečně reagovat,“ upozorňuje Helena Toušková, expertka na informační technologie ze společnosti BCG. Celý článek

I mouka může být prémiovým produktem

Kategorie: Sortiment | Štítky: | | 0

Za úspěchem rodinné firmy Mlýn Perner Svijany stojí odvaha, respekt k tradicím a vášeň pro poctivé řemeslo. S jednatelem Danielem Pernerem jsme si povídali o tom, jak probíhá výroba kvalitní mouky a proč je důležité nestát na místě.

První zmínky o mletí mouky ve Svijanech jsou doložené již v 15. století, nejstarší záznam o existenci mlýna na břehu Jizery pochází z roku 1420.

Vaše společnost má dlouhou a zajímavou historii. Můžete ji přiblížit?

Celý článek

Tisíce korun v koši

Kategorie: CSR & Udržitelnost | | 0

Generace Z a mileniálové nejenže za jídlo více utrácejí, ale také více plýtvají, zatímco baby boomers zaujímají úspornější přístup.

V Česku se podle dat Eurostatu vyhodí více než 1 mil. tun jídla ročně. V přepočtu na obyvatele pak každý Čech vyhodí 101 kg jídla za rok. To jsou přibližně 2 kg odpadu týdně.

Společnost Too Good To Go, provozující globální tržiště s přebytky potravin, se ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK v srpnovém průzkumu zaměřila na generační rozdíly v tom, jak Češi nakládají s potravinovým odpadem. Celý článek