Cesty kuřecího masa

Česko je ve vlastní produkci kuřecího masa soběstačné jen z 55–70 %.

Produkce drůbežího masa u nás víceméně stagnuje, ale spotřeba strmě roste. V roce 1990 byla 12 kg na hlavu a rok, nyní je 26 kg na hlavu a rok, tj. více než dvojnásobná. Odkud se drůbež do Česka vlastně dostává? Kolik kuřat pochází skutečně z tuzemských chovů?

Odpověď jsme hledali v Agrární komoře, v Českomoravské drůbežářské unii i na Ministerstvu zemědělství a ve Státní veterinární správě. Zajímavé údaje přináší i Atlas masa z roku 2014. Produkce drůbežího masa u nás víceméně stagnuje, ale spotřeba strmě roste.

V roce 1990 byla 12 kg na hlavu a roku, nyní je 26 kg na hlavu a rok, tj. více než dvojnásobná. ČR je tak ve vlastní produkci kuřecího masa soběstačná jen z 55–70 % podle období, zbytek je nutné dovézt. Podobné je to u vajec. Živá kuřata se podle Agrární komory do ČR nedovážejí, pouze jednodenní kuřata, jde tedy jen o chlazené či mražené kuřecí maso.

Podle Zdeňka Jandejska, prezidenta Agrární komory, by zákazníci v souladu s platnou legislativou měli vždy vědět, odkud kuře pochází, čím a kde se krmí. „To se bohužel vždy nedozví. Například po vesnicích se nabízejí kuřata, jejichž původ je naprosto neznámý, známá není ani firma, která je prodává. Ceny bývají o 10–15 Kč na kile levnější, než je běžné. Běžně na vesnicích najdete vylepené plakátky, které takové no name kuřecí maso nabízejí. Vesměs pocházejí z Polska,“ uvedl v rozhovoru pro Retail News Jandejsek.

„Kuřata z dovozu jsou levnější než naše, protože je jejich vlády dotují. Nabídky z Polska 26–30 Kč/kg, přitom výrobní náklady jsou 31 Kč/kg. Tamní chovatelé mají dotace, navíc nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, ty větší jen 3 %. Mají i exportní podpory. I ČR má dotace, ale několikanásobně nižší. Poláci vyvážejí přebytky,“ dodala Gabriela Dlouhá, šéfka Českomoravské drůbežářské unie.

Černé dovozy v desítkách procent

„Většina chlazeného kuřecího masa z dovozu k nám jde z Polska, je to přes 70–75 % i více. Evidence tohoto zboží je velice chabá. Proč? Zboží, které jde přes hranice, nikdo nekontroluje, neb je to jeden trh. Pokud se dodavatel a odběratel dohodnou, že ani jeden nebude hlásit export či import, je zboží plně bez jakékoliv evidence. Černé dovozy se proto podle odhadu pohybují v desítkách procent. Bohužel, kontroly jsou pouze namátkové. Veterinární správa si vždy vybere jeden region, a ten pak podrobí důkladné kontrole, každý dovozce se snadno dozví, kde kontrola právě probíhá, a tomuto regionu se vyhne,“ tvrdí Jandejsek.

Informace o dovozech potvrzuje i Státní veterinární správa (SVS) „Nejvíce se drůbeží maso do ČR vozí z Polska, dále z Německa a Maďarska (na tyto tři státy připadá cca 85 % dovozu). Maso se do ČR vozí téměř výhradně kamióny,“ uvedl Petr Majer, zástupce mluvčího SVS. Jandejsek dodal, že ani v případě, že dovoz je řádně ohlášený, neprobíhají na hranicích důkladné kontroly, kolik masa a odkud kamiony převážejí. Vesměs podle něj totiž toto maso není balené, vozí se volně. Jen v případě, že odběratelem je velký obchodní řetězec, je maso zpravidla už zabalené s označením původu. „Větší část zboží z Polska k nám však jde v nebaleném stavu a je jen na odběrateli, zda na zabalený produkt napíše, že je z Polska, nebo ne,“ shrnul Jandejsek.

Agrární komora a Ministerstvo zemědělství se ale podle něj snaží prosadit, aby kontrola byla trvalá a systémová. Celní správa kontroluje evidenci dopravy. „My chceme, aby se kontrol Celní správy účastnili i veterináři a finanční kontroloři. Podobně to funguje třeba v Itálii,“ vysvětlil Jandejsek.

Na každém provozu by měl být podle Jandejska veterinář. Ti jsou podle něj přítomni stále jen ve velkých firmách, spolu s nimi 4–5 techniků, kde jsou na záměnu zboží opatrní. U menších firem, které dovážejí nebalené zboží, veterináři ale podle Jandejska stále přítomní nejsou. Drůbežářských firem najdeme v ČR kolo 500. Velkých je kolem 75. Opravdu velcí hráči s porážkami jsou podle Gabriely Dlouhé, šéfky České drůbežářské unie, jen čtyři: Vodňanská drůbež, Drůbežářský podnik Klatovy, Raciola a Rabbit.

U menších firem záleží čistě na majiteli bourárny a porcovány, jaký původ zboží bude deklarovat. Nelze to zkontrolovat. Menší bourárny, které dodávají supermarketům, berou část zboží z tuzemska, část dovážejí, ať již legálně či nelegálně. Dovážené zboží vesměs tvoří větší část,“ shrnul Jandejsek.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *