Rakousko: Koncentrace maloobchodu bude pokračovat

Zanikly hlavně malé obchůdky v centrech měst, kde pracovali jejich majitelé se svou rodinou.

Struktura maloobchodu se během uplynulých desetiletí výrazně změnila v celé Evropě, a ani Rakousko nemůže být výjimkou. V polovině 70. let minulého století se na jeho maloobchodním trhu uživilo 26 500 potravinářských prodejen, v současné době je to podle údajů Rakouské hospodářské komory (WKÖ) kolem 5 300 prodejen.

Veškerou maloobchodní síť (tedy včetně nepotravinářských prodejen) nyní tvoří zhruba 37 800 jednotek, což je proti roku 2006 o 10 tis. méně.

Na tom se podepsaly také úpadky významných firem, např. drogistického řetězce Schlecker, prodejce chytrých telefonů a počítačů DiTech, nebo obchodníka se spotřební elektronikou Niedermeyer.

Největší prodejní plocha v EU

Doba, kdy se v Rakousku rozšiřovaly prodejní plochy je už pryč. Od roku 2013 jich ubývá a nyní dosahují 13,7 mil. m2 proti 14 mil. m2 před deseti lety. Přírůstek ploch v potravinářském obchodě „anuluje“ úbytek v jiných segmentech maloobchodu, například v prodeji nábytku. Ploch ve stacionárním obchodě ubývá také v důsledku internetové konkurence, jež se zatím nejvíce projevuje v prodeji knih a hraček.

Prodejní plocha přepočtená na jednoho obyvatele bez ohledu na uvedené ale nadále zůstává největší v rámci Evropské unie (1,67 m2).

„Nemůžeme očekávat, že bude obnoven předchozí trend a prodejních ploch opět začne přibývat,“ míní Ernst Gittenberger ze společnosti KMU Forschung Austria. Už kvůli nezadržitelnému nástupu elektronické komerce.

Experti předpovídají, že do roku 2020 ubude dalších zhruba půldruhého milionu metrů čtverečních, takže na jednoho obyvatele připadne asi 1,5 m2 proti 1,8 m2 v roce 2013, kdy se začal tento ukazatel snižovat.

Maloobchodní trh v Rakousku však nadále zůstane přitažlivý, neboť kupní síla domácností patří k nejvyšším v Evropě. V přepočtu na jednoho obyvatele vychází průměrných 21 095 eur ročně. Mezi 19 zeměmi eurozóny je to druhý nejvyšší ukazatel hned za Lucemburskem.

Uvedená suma, která v roce 2016 proti roku 2015 vzrostla o 449 eur, je podmíněna úrovní mezd, příjmy z podnikání (živností), kapitálovými výnosy a dalšími finančními příjmy, včetně sociálních transferů.

Nejvyšší kupní sílu v Rakousku vykazují Salcburk a Dolní Rakousko, nejslabší už řadu let zůstávají Korutany. Dlouhodobě platí, že rozdíly mezi devíti spolkovými zeměmi se zvolna zmírňují.

Úbytek prodejen přirozeně vede k sílící koncentraci maloobchodu. V Rakousku před 40 lety připadalo na tři největší společnosti – Konsum, KHG a Spar – 43 % trhu. V současné době tři největší řetězce (Rewe, Spar a Hofer) kontrolují skoro 88 % a proces koncentrace nadále pokračuje.

Na prodejny, jež jsou součástí nějakého řetězce, nyní připadají přibližně dvě třetiny celkové prodejní plochy, zatímco v roce 2006 to bylo 34 %.

Zlepšení po „hubených“ letech

Celkový maloobchodní obrat reálně klesal v období 2012 – 2014, tedy dlouhé čtyři roky. Na tom se projevilo několik faktorů: stagnující, či jenom zvolna rostoucí reálné příjmy domácností, klesající podíl jejich výdajů na nákupy v maloobchodní síti, ale také demografický vývoj.

Letos lze v maloobchodě pozorovat ve srovnání s předchozími lety znatelné zlepšení, a to v návaznosti na čilejší hospodářskou konjukturu přinášející také více pracovních míst a větší optimismus spotřebitelů.

Obrat stacionárních prodejen potravinářského i nepotravinářského zboží během prvního pololetí meziročně stoupl nominálně o 2,5 % na 33,9 mld. eur, reálně pak o slušných 1,4 %. Vyplývá to ze zprávy Rakouské hospodářské komory a společnosti KMU Forschung Austria.

„Z oživení konjunktury letos nejvíce profituje potravinářský maloobchod. Pokud se daří jemu, vede se dobře všem obchodníkům,“ konstatuje Ernst Gittenberger ze společnosti KMU Forschung Austria.

Prodej potravin, představující přibližně třetinu veškerého maloobchodního obratu, během letošního prvního pololetí meziročně vzrostl o 5,6 % (v běžných cenách).

Daří se také maloobchodu obuví a koženým zbožím (3 %) nebo sportovními potřebami (2,7 %). Naproti tomu se snížil prodej mj. knih a školních potřeb, nábytku, hraček a stejně tak elektrospotřebičů a počítačů.

Počet lidí zaměstnaných v maloobchodě za prvních šest měsíců letošního roku stoupl o 2 800 (tj. o 0,9 %) na 329 500. Zhruba polovina z nich pracuje na zkrácený úvazek, přičemž tři čtvrtiny celkového počtu tvoří ženy.

Druhé pololetí by mělo být ještě lepší než to první. Už kvůli vánočním a novoročním svátkům. Z výběrového šetření Rakouské hospodářské komory vyplynulo, že se zlepšením své situace letos počítá 11 % maloobchodníků. Kolem 85 % vidí své výsledky jako „stabilní“ a jenom 5 % mluví o jejich zhoršení.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v listopadovém Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *