Češi a reklama 2016

Třetina populace by si přála více ochutnávek

Máme už reklamy dost, a kde nám nejvíce vadí? Pomáhá nám reklama při nákupním rozhodování? Je reklama manipulátorem nebo součástí moderního života? Řídíme se při nákupu reklamou a přiznáváme to? Je místo prodeje stále tím „největším prostorem“ pro uplatnění reklamy?

Na prvních místech v přesycenosti reklamou zůstává reklama v komerčních televizích, kde lze předpokládat negativní vliv přerušování TV pořadů reklamou.

To vadí více než 80 % populace. Vysoké procento přesycenosti vykazují také letáky umisťované do poštovních schránek.

To potvrzují i výsledky jiných výzkumů, které uvádějí zvyšující se počet oznámení na poštovních schránkách „nevhazovat reklamu“.

Největší prostor pro reklamu stále zůstává na místě prodeje a to u všech forem, především pak u ochutnávek, kde si třetina populace dokonce přeje jejich navýšení.

Jak vyplynulo ze studie Shopper Engagement Study Czech Republic 2015, vzniká 87 % nákupních rozhodnutí v místě prodeje. Pouze 13 % obsahu košíku českých spotřebitelů je plánováno na základě značky produktu.

Pocit přesycenosti klasickou reklamou v posledním období nevzrůstá, u některých médií, včetně uvedených komerčních televizí se buď udržuje na zhruba stejné úrovni, nebo klesá. Ve srovnání s obdobím začátku devadesátých let je ale patrný nárůst přesycenosti prakticky u všech médií. Poněkud jiný vývoj je u televize, kde jsme zpočátku sledovaly televize jako celek a po rozdělení hlavních stanic je jasně odlišen postoj k ČT, kde je v současné době míra přesycenosti nižší, než byla v obecném postoji na začátku našich šetření.

Reklamy na internetu má už „více než dost“ přes polovinu populace (od posledního šetření nedošlo ke změně) a reklamou na sociálních sítích je přesyceno 36 %. Tento dotaz byl položen poprvé a kladnou odpověď nejčastěji uváděla mladší generace, což odpovídá tomu, že na sítích „žije“.

Nákup na základě reklamy

To, že informace z reklamy pomáhá při nákupním rozhodování, uvádí 44 % populace, častěji jsou to ženy, mladší lidé, lidé s vyššími příjmy, obyvatelé menších měst a častí uživatelé internetu.

Ve srovnání s minulým rokem se deklarovaná pomoc informací z reklamy téměř nezměnila, významněji poklesl pouze podíl respondentů, kteří tvrdí, že jim reklamy vůbec nepomáhají.

Nákup na základě reklamy, či přesněji ochotu přiznat takový nákup, je do výzkumu zařazen od roku 1994. Po celou dobu šetření se hodnoty odpovědí „ano, koupil/a/ jsem na základě reklamy“ pohybují mezi 30 – 40 %.

Vyšší nákup na základě reklamy přiznávají ženy častí uživatelé internetu, obyvatelé měst o velikosti 20 000-99 999 obyvatel (48 %).

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v dubnovém čísle Retail News…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *