Lidl hodlá udržet svižné tempo expanze

Podstatně dražší energie, doprava i logistika, vyšší náklady na nákupy zboží, a hlavně na financování dluhové služby výrazně pociťuje také německý Lidl, podle počtu prodejen největší potravinářský diskont na světě.

Holding Lidl Stiftung, který z bádensko-württemberského Neckarsulmu řídí zahraniční filiálky v Evropě a také v USA, vykázal v uplynulém účetním roce (do letošního 28. února) pokles čistého zisku skoro o půl miliardy na 1,64 mld. eur. Přesto jde o třetí nejlepší hospodářský výsledek v historii této nadace, informoval časopis Lebensmittelzeitung.

Podnikání v samotném Německu má na starosti LD Stiftung sídlící ve městě Bad Wimpfen. Oba sesterské podniky patří do skupiny Schwarz Gruppe, jejíž majitel Dieter Schwarz (84 let) kontroluje také hypermarkety Kaufland.

Zisková marže se podle citovaného zdroje pohybuje jenom kolem 2 %. Největší zátěž představují finanční náklady. Lidl za úroky v uplynulém účetním roce zaplatil nejméně 360 mil. eur, neboť jeho čistý dluh stoupl o více než třetinu na 14,8 mld. eur. Přeplněné sklady s nepotravinářským zbožím i pokračující investice vyšly společnost hodně draho. Zlepšit výsledky hospodaření nebude vzhledem k vysokým úrokovým sazbám snadné. Lidl oznámil, že zmírní tempo své obchodní expanze a bude tlačit na snížení nákladů. To vše v době, kdy celá skupina provádí rozsáhlé personální změny na různých úrovních. Schwarz Gruppe ve zprávě za uplynulý účetní rok (do 28. února 2023) uvádí, že „stabilně roste“. S více než 575 tis. zaměstnanci v Evropě a USA celá skupina utržila 154,1 mld. eur, meziročně o 15,4 % více. Z toho tržby Lidlu meziročně stouply o 13,8 % na 114,8 mld. eur a Kauflandu, posíleném o převzaté obchody řetězce Real, dokonce o 16,1 % na 31,8 mld. eur. O zbývající část tržeb se dělí hlavně ekologická divize PreZero a výrobní část skupiny Schwarz Produktion.

Celá Schwarz Gruppe koncem posledního účetního roku vlastnila kolem 13 700 prodejen, o 400 více než o rok dříve.

Nový šéf pro Německo

V Německu, kde začal Lidl podnikat před 50 lety, naposledy dosáhl s více než 100 tis. zaměstnanci obratu kolem 30 mld. eur. Jeho růstové možnosti jsou na domovském trhu, kde mu nejvíce konkurují konglomeráty Aldi Süd a Aldi Nord, značně omezené. „Německý trh je z hlediska počtu našich prodejen nasycen. Máme jich zde přes 3 250 a tvoří rozsáhlou síť, podotkl před časem v listu Handelsblatt tehdejší šéf Lidl Deutchland Christian Härtnagel. Do funkce byl jmenován letos v únoru, ale už prvního října „z osobních důvodů“ přešel do představenstva Lidl Stiftung, kde převzal odpovědnost za online prodej. Jednačtyřicetiletý Härtnagel začínal zhruba před 20 lety v jedné z norimberských filiálek jako pokladník na částečný úvazek. Během své strmé kariéry řídil mimo jiné obchody řetězce v Británii, kde se mu podařilo bez ohledu na její odchod z EU a koronavirovou pandemii podstatně zvýšit tržby. Härtnagela zatím nahradil jeho zástupce Jan Bock, od Nového roku by se měl řízení německé filiálky ujmout Friedrich Fuchs, jenž nyní odpovídá za aktivity řetězce ve Francii.

Smělé plány v Británii i Španělsku

Největším zahraničním trhem Lidlu je Británie, kde mu v minulém účetním roce stouply tržby o 18,8 % na 9,3 mld. liber, ale přesto sklouzl do ztráty 76 mil. liber ve srovnání s hrubým ziskem 41,1 mil. liber rok předtím. Hlavním důvodem jsou náklady na pokračující expanzi i snížení cen, jimiž se německému diskontu daří lákat do prodejen stále více zákazníků. Lidl, jemuž podle analytické společnosti Kantar patří 7,6 % britského maloobchodního trhu s potravinami (a spolu s konkurenční Aldi 17,7 %) v posledním účetním roce na britských ostrovech otevřel 50 nových prodejen. Jejich počet tak přesáhl 960. Rovněž uvedl do provozu svůj největší velkoobchodní sklad v Bedfordu, který ho přišel na 300 mil. liber, informoval list Financial Times. Řetězec ve Spojeném království zaměstnává přes 31 tis. lidí.

Někteří analytici soudí, že britský trh se blíží k bodu, kdy bude potravinářskými diskonty saturován, ale Ryan McDonnell, šéf firmy Lidl GB, si to nemyslí. Podle něj je v Anglii, Walesu a Skotsku stále prostor pro další expanzi. „V našich plánech jsme si žádný strop nestanovili,“ uvedl McDonnell pro list Financial Times. Lidl již dříve oznámil, že koncem roku 2025 by chtěl v Británii, kam vstoupil v roce 1994, provozovat zhruba 1 100 prodejen.

Lidl expanduje také ve Španělsku, jednom z největších maloobchodních trhů s potravinami v Evropě. Loni tam investoval přes 350 mil. eur a otevřel kolem 40 nových prodejen, letos hodlá investovat zhruba 230 mil. eur a rozšířit svoji síť o 20 nových prodejen. Letos v létě jich ve Španělsku měl přes 670. Zatím mu tam patří 6,3 % trhu, na němž se značným náskokem vede Mercadona (26 %), Carrefouru patří 9,9 %, vyplývá z údajů analytické společnosti Kantar. Lidl na Pyrenejském poloostrově zároveň dále posiluje svoji logistickou infrastrukturu. Ve Španělsku, odkud v roce 2022 vyvezl zboží za 3,5 mld. eur, zaměstnává asi 18 500 lidí, o 40 % více než před pěti lety.

Polsko ve znamení boje s Biedronkou

Řetězec Lidl rozšiřuje svoji prodejní síť také v Polsku, kde by koncem letošního roku mohl mít přes 900 obchodů, informoval portál wiadomoscihandlowe.pl. Německý diskont se podle něj na největším středoevropském trhu v minulosti rozvíjel volnějším tempem, otevíral 30 – 40 nových prodejen ročně, ale v posledních letech přidal na tempu. Loni otevřel přibližně 100 nových jednotek a rád by nasazené tempo udržel i v letech následujících. Musí ale počítat s tím, že v souboji o vhodné lokality bude tvrdě soupeřit s ostatními diskonty, hlavně s Biedronkou, lídrem polského trhu. Řetězec vlastněný portugalskou skupinou Jerónimo Martins koncem září v Polsku provozoval 3 473 prodejen, o 169 více než koncem roku 2022. Lidl plánuje nové prodejny také v menších polských městech, kde žije jenom několik tisíc obyvatel, což je ve srovnání s předchozími lety podstatná změna.

Lidl posiluje také na menších trzích. V polovině září oznámil, že hodlá v Dánsku převzít 10 bývalých prodejen konkurenční německé společnosti Aldi. Většina (114 jednotek) připadne norskému nadnárodnímu řetězci REMA 1000. Tuto transakci již schválil dánský protimonopolní úřad. Loni upevnil své vedoucí postavení v Maďarsku. Podle tamního časopisu Trade Magazin v roce 2022 v přepočtu utržil 3,14 mld. eur ve srovnání s 2,49 mld. eur v roce 2021. V zemi provozuje přibližně 200 prodejen.

V tuzemsku řetězec Lidl koncem října provozoval 318 prodejen, jež jsou zásobovány pěti logistickými centry. Filozofie prodeje je založena na privátních značkách, které tvoří více než 75 % veškerého sortimentu. V Česku je největším prodejcem potravin. V účetním roce od 1. března 2022 do 28. února 2023 mu zde klesl čistý zisk asi o 6 % na 5,18 mld. Kč. Naopak tržby vzrostly zhruba o desetinu na 84,36 mld. Kč.

Chystá další „výpad“ na Balkánu

Řetězec v říjnu oznámil, že jedná o vstupu na trh hned několika balkánských zemí. Jsou to Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie a Kosovo. Činí tak poté, kdy se mu daří v Chorvatsku, Slovinsku a Srbsku, nejlidnatější zemi regionu.

V Bosně a Hercegovině, zemi se 3,4 mil. obyvatel, již staví velké distribuční středisko ve městě Lepenica nedaleko Sarajeva. V Černé Hoře, nejmenší zemi regionu, původně plánoval otevřít první prodejnu koncem letošního roku, ale podle tamních médií má potíže s hledáním vhodné lokality.

Více v tom pokročil v Severní Makedonii, kde s otevřením svých prvních prodejen „neoficiálně“ počítá během roku 2026. Ve své balkánské expanzi nemíní pominout ani Kosovo.