Průzkum kávové kultury

„Káva v číslech“ mapuje zvyklosti spotřebitelů při konzumaci kávy.

Káva je oblíbená ve většině evropských zemí. Proč a jak často se pije, kde a s kým? Jakým způsobem se připravuje? Na tyto a další otázky přináší odpověď poslední studie německé společnosti Tchibo nazvaná „Káva v číslech“. Zaměřuje se na Česko, Polsko a tři německy mluvící země.

Průzkum, který zahrnoval 3 000 respondentů ve věku od 18 do 64 let, pomohl sestavit jakýsi „kulturní atlas“. Potvrdil, že káva se v pěti sledovaných zemích pije převážně ráno, tedy k snídani, případně po snídani.

Uvedlo to 86 % Němců, 83 % Rakušanů, 75,3 % Poláků a zhruba dvě třetiny (66,5 %) Čechů. Ti si nejčastěji dopřejí kávu po večeři (41 %), kdežto v Německu a Rakousku je to shodně 27,5 % konzumentů a v Polsku 18 %. Naproti tomu po obědě se pije hlavně v Rakousku (74 %), v Česku (63,6 %), Německu (42 %). Nejméně v Polsku (zhruba třetina respondentů).

Hlavní důvody pro pití kávy

Rakušané pijí kávu hlavně proto, že jim chutná, což uvedlo 52,5 % respondentů. Více než polovina se jich takto vyjádřila také ve Švýcarsku.

Jinak je tomu v Polsku, kde polovina lidí oceňuje hlavně to, že „dodává energii“. Třetina Němců tvrdí, že je tento nápoj přivádí na nové myšlenky (podíl těchto respondentů je v Německu mnohem vyšší než v ostatních zkoumaných zemích).

Nejoblíbenější kávové variace

Na Němce nikdo nemá v konzumaci filtrované kávy. Té ve Spolkové republice dávají přednost dvě třetiny lidí. S velkým odstupem následují Rakušané s necelými 30 %.

V Česku se do „klubu filtrované kávy“ hlásí jenom necelá pětina respondentů. Jak poznamenává studie Tchibo, srdce Čechů o to více bije pro kávu rozpustnou, kterou preferuje přes 61 % lidí. Na druhém místě jsou se značným odstupem Poláci (47,5 %), kdežto v Rakousku je to zhruba každý desátý konzument.

Nejčastější místa konzumace

Pro sledovanou pětici zemí platí, že lidé si kávu dávají nejraději doma, což uvádí 68 % Němců a skoro 61 % Čechů. Do kavárny nejčastěji chodí Rakušané a Švýcaři. Na návštěvě u přátel a příbuzných si na ni potrpí hlavně Češi a Poláci.

Přípravu kávy doma „vlastními silami“ nejčastěji preferují Němci a Češi, ale vysoký je podíl těchto konzumentů také v ostatních zemích. Na tom, kdo nápoj připravuje, nejvíce záleží Čechům a Polákům.

Lidé se oddávají kávovému požitku nejčastěji se svým partnerem. V Polsku a Česko jsou to skoro dvě pětiny, Německu přibližně třetina a Rakousku 31 %. Více než čtvrtina konzumentů ve zkoumaných zemích pije kávu sama, z toho v Německu přes 28 % a v Česku 25,3 %.

Konzumace na pracovišti je nejvíce oblíbená ve Švýcarsku (7,7 %). V Česku se tak vyjádřilo 3,9 % respondentů, nejméně ze sledovaných zemí.

Jako další místa konzumace jsou uvedeny „během cesty“ (coffee-to-go), restaurace a hotely, bary a bistra.

Silnou kávu preferují hlavně Poláci (47 %), v Německu a Rakousku jsou to více než dvě pětiny konzumentů, zatímco v Česku 37,4 %.

Češi si k šálku kávy rádi dají něco sladkého. Ale hlavně chtějí mít klid a pohodu, což za důležité považuje skoro 68 % respondentů. V ostatních zemích je podíl těchto lidí mnohem nižší. Například v Polsku necelá třetina. Čeští konzumenti také při kávě nejčastěji sahají po cigaretě, podobně se chovají Němci.

Češi preferující během pití kávy klid, zřídka sahají po chytrém telefonu (asi každý desátý), kdežto v Německu a Švýcarsku je to přibližně čtvrtina, v Polsku a Rakousku asi pětina konzumentů.

V Česku byl zjištěn nejvyšší podíl konzumentů, kteří si kávu sladí (44,6 %). O něco méně (42 %) je to v Polsku, necelá třetina v Rakousku a necelých 30 % v Německu.

Plnotučné mléko si přidávají hlavně Rakušané (54 %), potom Němci (41,5 %). V Česku si takto kávu ochucuje 34,2 % konzumentů, v Polsku pětina (20,2 %). Podíl konzumentů udávajících, že pijí „kávu beze všeho“ se ve sledovaných zemích podstatně neliší a pohybuje se od 18,9 % (Rakousko) do 22,6 % (Polsko). V Česku je to pětina. Zdejší spotřebitelé také nejvíce sahají po šlehačce (13,7 %). Nejméně tak činí Němci (3,6 %).