Rakousko: Zájem o bio i regionální produkty

Rakousko lze považovat za velmoc v pěstování bioplodin ur­čených pro potravinářskou výrobu. Biozemědělství se věnuje kolem 20 tis. farmářů, kteří obdělávají přibližně pětinu země­dělských ploch. Jako „bio“ se v zemi prodává přibližně 7 % čerstvých potravin, na které si spotřebitel obzvlášť potrpí. Pokud jde o jednotlivé produkty, pak nejvyšší podíl má bioprodukce u vajec (17 %), následuje mléko (16 %) a brambory. U jogurtů, másla, ovoce a ze­leniny je to zhruba každý desátý produkt, u sýrů je podíl osmiprocentní, u masa a masných výrobků jenom 2–3 %, uvá­dí vládní agentura AgrarMarktAustria (AMA).

Opravdový nástup biopotravin nastal během 90. let minulého století, kdy ra­kouské supermarkety začaly ve svých regálech ve velkém nabízet bioprodukty od domácích pěstitelů a chovatelů.

Domácnosti loni každý měsíc v prů­měru nakoupily biopotraviny za 115 eur (v roce 2014), což bylo skoro o 10 % více než v roce 2013 a skoro o čtvrtinu více než v roce 2011.

Domácí značky mají jasnou převahu

Rakouští spotřebitelé jsou obzvlášť citliví na kvalitu a původ potravin, ukázalo nedávné výběrové šetření společnosti Ökonsult. „Regionální potraviny představují důležitou součást našeho životního stylu, vztah k nim má silný emocionální náboj,“ uvádí se v jeho zprávě. Z celkového počtu 1213 dotázaných respondentů jich 84 % uvedlo, že při výběru jednoznačně preferují potraviny z domácích regionů. Z toho skoro dvě pětiny dotázaných z uvedené skupiny na domácí značku kladou obzvláštní důraz. A jenom 2 % je celkem lhostejné, odkud potraviny v obchodech pocházejí.

Rakušané jsou nekompromisní, pokud jde o označování potravin. Za skutečně „domácí“ považují pouze ty, pro jejichž výrobu se používají nejenom domácí suroviny, ale také rakouské ingredience. Respondenti jako příklad uváděli pekárenské výrobky, těstoviny nebo hluboce zmrazené potraviny, které jsou označeny jako rakouské, ale není jasný původ použitých vajec. Je to příznak toho, že spotřebitelé jsou na tyto věci stále citlivější.

Regionální produkty, přesně řečeno regionální speciality, ve své nákupní politice jednoznačně preferují také rakouské gastronomické podniky. Pro ně je klíčové, aby zboží bylo čerstvé a přitahovalo svým vzhledem, prostě bylo „appetitlich“. Nejraději nakupují potraviny z blízkého okolí, přičemž kladou důraz na osobní kontakt s výrobcem (pěstitelem).

Mléko a mléčné produkty

Rakouská domácnost za mléko a mléčné produkty v průměru utratí 39 eur měsíčně. To představuje 28 % celkových výdajů za čerstvé potraviny (bez chleba a pečiva). Nejvíce (15 eur) připadá na sýry, na čerstvé mléko 7 eur.
Rakušané loni nakoupili přes 294 tis. tun mléka (včetně toho s prodlouženou trvanlivostí) celkem za 303 mil. eur (takže vychází 1031 eur za tunu). Jeho spotřeba se během let příliš nemění a dosahuje 77 kg na hlavu a rok. Právě u mléka je vysoký podíl biovýroby. Skoro každá pátá krabice čerstvého mléka pochází z biofarmy. Rakušané si velice oblíbili přírodní jogurty, z nichž má „biopůvod“ 17 %.
Vysoká je také spotřeba sýrů – kolem 20 kg ročně. Loni se v maloobchodní síti prodalo 71 800 tun sýrů v hodnotě 627 mil. eur.

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v zářijovém čísle Retail News…