Polsko dlouhodobě patří k největším vývozcům agrárních surovin a potravin v Evropské unii. Loni tento jeho export meziročně stoupl o 27 % na 47,6 mld. eur.
Meziroční tempo vývozu 27 % znamená, že absolutní hodnota exportu agrárních surovin a potravin loni stoupla o 10 mld. eur. Dosažení takového přírůstku v minulosti trvalo plné čtyři roky (2018 – 2021). Polsko vykázalo mezi desítkou evropských agrárně potravinářských vývozců nejvyšší dynamiku.
Jde o historický exportní rekord, který však byl dosažen především výrazným zdražením těchto komodit na mezinárodních trzích a částečně také oslabením polského zlotého vůči euru i americkému dolaru. Polští exportéři tak mohli využívat cenovou konkurenční výhodu, s níž ale do budoucna nemohou tolik počítat.
„Tak vysoká dynamika se letos ani v letech příštích těžko bude opakovat,“ uvedli ve své zprávě ekonomové polského peněžního ústavu Bank Pekao. „Polské zemědělství produkuje zdravé a chutné potraviny, které zákazníci ochotně kupují,“ prohlásil ve Varšavě ministr zemědělství Henryk Kowalczyk, když rekordní výsledy agrárně potravinářského exportu prezentoval.
Hodnota vývozu od roku 2016 stoupla skoro dvojnásobně. Příznačný je soustavně se zvyšující přebytek polského agrárně potravinářského obchodu.
Zhruba tři čtvrtiny exportu míří do EU
Z celkového agrárně potravinářského vývozu směřovalo do ostatních států Evropské zboží za 35,3 mld. eur, což představuje meziroční růst o 29 % a skoro tříčtvrtinový podíl na celkovém ukazateli. Vývoz mimo EU se zvýšil zhruba o pětinu na 12,3 mld. eur.
Vývoz do Německa, které je největším trhem polských zemědělců a potravinářů loni meziročně stoupl o čtvrtinu na 11,9 mld. eur (více než třetina exportu do EU a čtvrtina celkového exportu). Mezi pět největších trhů v EU patří Česko.
Do zemí mimo Evropskou unii Polsko vyvezlo agrární produkty a potraviny za 12,3 mld. eur, z toho mléčné produkty za miliardu eur, drůbeží maso za 990 mil. eur a pšenici za 776 mil. eur, vyplývá ze zprávy varšavského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova.
Největším exportním trhem mimo EU je Británie, kam polský vývoz loni meziročně stoupl o 25 % na 3,7 mld. eur, takže Spojené království je druhým klíčovým odbytištěm hned po Německu.
Nejvíce se vyváží maso a masné produkty
Největší podíl v polském exportu tvoří maso, masné výrobky a živá zvířata. Jeho hodnota loni proti roku 2021 vzrostla o 37 % na 9,6 mld. eur (zhruba pětina hodnoty celkového agrárně potravinářského vývozu).
Z jednotlivých položek vývozu do Evropské unie vede drůbeží maso (3,3 mld. eur), cigarety (2,9 mld. eur) a mléčné výrobky (2,6 mld. eur).
Tak vysoká dynamika, jako byla ta loňská, se ale těžko bude opakovat, konstatují ekonomové polského peněžního ústavu Bank Pekao. Jako důvody jmenují výrazné zpomalení tempa hospodářského růstu v Evropě, očekávané posílení kurzu zlotého a také vysokou srovnávací základnu rekordního roku 2022.
Zahraniční poptávka umocněná růstem cen na trhu s potravinami polskému potravinářství velice pomohla. Export mu v roce 2022 přinesl 25,4 % celkových příjmů, což bylo nejvíce v historii. Cenový vývoj na komoditních trzích nahrává polským potravinářům také letos, i když tempo cenového růstu zvolňuje.
Potravinářství patří k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím polského hospodářství a polský trh s potravinami je šestý největší v Evropě.
Země patří k největším producentům ovoce (jablek, malin, černého rybízu), dále drůbežího a vepřového masa, mléčných produktů a také hub. Struktura polského potravinářského průmyslu je velice pestrá, což se týká i tabákového průmyslu a výroby alkoholických nápojů.
Na unijním trhu zaujímá Polsko velice silné postavení v tabákovém průmyslu, což je podle analýzy banky Pekao dáno silnou koncentrací tohoto oboru u severních sousedů. Z celkové hodnoty tohoto trhu připadá na výrobky „Made in Poland“ kolem 24 %. Pokud jde o prodej masa a masných výrobků, je polský podíl na trhu EU rovněž dvouciferný (loni 14 %). Hlavní váhu má maso drůbeží. Polsko je také třetím největším producentem obilí v EU.
V rozvoji agrárního sektoru v Polsku a jeho potravinářství nadále sehrávají významnou úlohu finanční prostředky plynoucí z Evropské unie, zejména z jejích strukturálních fondů. Stejně tak postupné zlepšování životních podmínek na polském venkově, včetně ekonomických ukazatelů tamních farmářů.
Západní Evropa má stále potenciál
Polští ekonomové považují za klíčový trh především západní Evropu, která podle nich nadále skýtá značný odbytový potenciál. Vycházejí z toho, že podíl polských potravin a nápojů v tamních supermarketech je stále nízký s výjimkou Německa. Kromě toho, poptávka po potravinách v západoevropské patnáctce nepodléhá za horších hospodářských časů takovým výkyvům jako na východě Evropské unie. Důvodem je skutečnost, že výdaje za potraviny nemají v západoevropských domácnostech tak vysoký podíl jako v nových členských zemích EU.
Polští vývozci by měli podle analýzy Bank Pekao vyvinout větší úsilí v pronikání na perspektivní asijské země, jejichž hospodářství roste rychleji než v průmyslově vyspělých západních zemích. To platí nejen pro Čínu, ale např pro Jižní Koreu a země v jihovýchodní Asii (Vietnam, Thajsko a další).
Polské firmy by se měly soustředit také na severní Afriku, kde je jejich přítomnost zatím malá.
Napsat komentář