Udržitelné balení se vyplatí

Moderní spotřebitel obaly nezavrhuje, je si vědom jejich užitečnosti, ale upřednostňuje ekologické způsoby balení.

Zatímco před pár lety bylo tématem „Balení bez obalů“, což se ukázalo jako zajímavá, ale v praxi ne vždy použitelná myšlenka, dnešní spotřebitel se ve vnímání obalů posunul dále.

Nejenom pandemie Covid 19 nás přesvědčila, že obaly plní jak své základní i sekundární funkce, ale mají i silný hygienický podtext, který plně zapadá do primární ochranné funkce obalu. Na druhou stranu konzumenti a spotřebitelé nechtějí již zavírat oči nad některými negativními důsledky, které s sebou obaly nesou.

Tento přístup je vidět především u ekonomicky teprve nastupující generace Z. Ale „zelené požadavky“ na obal si rozhodně nenárokuje jen generace mladších skupin, naopak, tento požadavek jde celým věkově i názorově často odlišným spektrem respondentů, jen u některých starších skupin není tak silně zastoupen.

Udržitelností se zabývají jednotlivé firmy i skupiny. Jedná se o celospolečenské a často i politické globální téma. Řada iniciativ se snaží udržitelnost i nějakým způsobem co nejpřesněji nadefinovat, aby bylo možné posoudit snahu vzhledem k výsledku. K nejnovějším aktivitám tohoto typu patří iniciativa Prosperkolleg a Effizienz-Agentur NRW, která vyvinula nezávislá hodnotící kritéria pro udržitelné balení potravin ve spolupráci se společnostmi z potravinářského průmyslu. Agentura uvádí, že balení je důležité, ale také přispívá k tomu, že evropský potravinářský průmysl představuje v evropské ekonomice přibližně 17 % z celkového množství emisí skleníkových plynů. Iniciátoři nyní hledají (do konce července 2021) další společnosti z oboru, které by tento systém v praxi vyzkoušely a dále rozvíjely. Tyto iniciativy smysl mají, protože se ukazuje, že přibližně 77 % spotřebitelů je ochotno připlatit si více právě za udržitelnější obaly.

Udržitelnost není jen o obalech

V souvislosti s potravinami nejsou udržitelná témata pochopitelně něčím novým, naopak v tomto segmentu, včetně souvisejícího segmentu pohostinství, se o udržitelnosti hovoří již dlouho. Akcent byl však směřován především na samotnou potravinu, případně plýtvání s ní (ekonomická udržitelnost). Současné řešení otázky ekologického balení, tento kruh jakoby cirkulárně uzavírá celou problematiku. Ostatně cirkulárně je potřeba řešit i řadu dalších odvětví, nejenom potraviny. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními či ekonomickými aspekty. Každý produkt má totiž během své existence v různých stádiích různé dopady na životní prostředí. Ekologicky šetrná řešení dokáží výrazně zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snižovat množství odpadu a rozsah znečištění, šetřit energii, ale i podpořit udržitelný přístup na trhu s daným segmentem či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Mezi stěžejní principy cirkulární ekonomiky patří preference výrobků z recyklovaných materiálů, snadná recyklovatelnost po ukončení spotřeby, využití energie z obnovitelných zdrojů a mnohé další.

Optimalizace ve smyslu restrikce

Podobně jako u samotné výroby produktů hraje i u ekologického balení velkou roli restrikce. Při výrobě dochází k omezení (ale zároveň často i k ekonomickým úsporám) spotřeby energií, vody, surovin apod. Další důraz je kladen na omezení produkce odpadů a s tím související omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy a pochopitelně celková restrikce uhlíkové stopy. Všechny tyto faktory vlastně vychází z podprahového vnímání obalu, kdy si jak odborníci, tak laici uvědomují, že největším problémem obalů je ten, že se z něj stane odpad okamžitě po spotřebě. Proto jsou v současnosti ceněny především snahy udržet materiály v hodnotovém řetězci co nejdéle, jinými slovy začlenit co nejvíce recyklovaných materiálů do nových obalů.

Řada velkých i menších hráčů se zapojila do inciativy „New Plastics Economy initiative“, která spojuje a umožňuje zainteresovaným stranám přehodnotit budoucí spotřebu plastů a usilovně podporovat oběhové hospodářství. S touto iniciativou souvisí i řada dalších, např. European Plastics Pact, U.S. Plastics Pact, Recyclate Forum, Alliance To End Plastic Waste a mnohé další. Snaha většiny zainteresovaných firem je, aby 100 % obalů, které využívají bylo do roku 2025 recyklovatelných nebo znovu použitelných. Ke snížení množství nově vyrobených plastů z fosilních zdrojů, přispívá nejenom zvýšení podílu recyklovaného plastu, snížení objemu plastu a zvýšení používání plastů na biologickém základě, ale i edukace spotřebitelů, kam lze zahrnout i podporu sběru a recyklace odpadů. Obdobná kritéria jsou i u ostatních obalových materiálů, do stejného horizontu jsou vyvíjeny i snahy, aby 100 % papírů a lepenek, které zainteresované firmy využívají, bylo rovněž vyrobeno z recyklovaného materiálu.

Nesmyslně nadměrné obaly nechceme

Vedle typu materiálu, je potřeba u ekologického balení řešit i jeho konstrukci. Řada obalů, především přepravního charakteru, kam spadají i obaly pro stále oblíbenější oblast e-commerce, je nadbytečná. Ani za předpokladu využití recyklátů, pak nelze mluvit o udržitelném obalu. Naopak tento typ obalu zatěžuje logistiku, životní prostředí i kapsu uživatele. Produkty zabalené do neúměrného množství obalového materiálu jsou obtěžující z mnoha důvodů. Nejenom, že na ně spotřebováváme zbytečně mnoho materiálu a přepravujeme prázdný vzduch, ale i samotní spotřebitelé jsou při rozbalování těchto obalů obtěžování nadbytečnými vycpávkami či fixací.

Naopak velmi pěknými příklady udržitelných obalů jsou lepenkové držákové alternativy k foliovým multipackům. Jako alternativu k plastovým smrštitelným foliím na plechovkách nabízí Smurfit Kappa držáky typu TopClip či GreenClip, vyrobené z lepenky, které zanechávají o 30% nižší uhlíkovou stopu než spotřebitelské balení ze smršťovací fólie, protože neobsahují žádné plasty a jsou 100% obnovitelné, recyklovatelné a biologicky rozložitelné. Držáky jsou navíc vyrobeny z menšího množství materiálu a nevyžadují použití lepidla.

Snaha o udržitelné obaly se zdaleka nedotýká jen plastů či lepenek. Životní prostředí řeší i skláři. Například výrobce nápojového skla, společnost Vetropack využívá při výrobě tenkostěnných láhví z vylehčeného skla nové výrobní technologie. Technologie vylehčeného skla zaručuje skleněné obaly s výrazně nižší hmotností, které jsou však stejně stabilní a pevné jako jejich těžší varianty. Vylehčené sklo šetří suroviny, hmotnost i náklady na dopravu.