Bez jakékoliv nadsázky mohu prohlásit, že jsem za svůj život již vypil kolem 2,5 mil. miligramů kofeinu. Není na tom, ale nic divného. Vždyť snad žádná porada nebo návštěva se neobejde bez šálku kávy, který v průměru obsahuje 100 mg kofeinu.
Kofein je organická látka dobře rozpustná v horké vodě. Patří do skupiny mírně návykových alkaloidů; tedy látek, na kterých vzniká psychická nebo somatická závislost a návyk při zvyšujícím se a opakovaném podávání.
Lidé již od pradávna věděli, že pojídání některých rostlin zahání únavu. Neznali však podstatu účinku.
Teprve po roce 1820, kdy chemik F. F. Runge poprvé vyextrahoval kofein z kávových zrn, bylo možné objasnit povzbuzující účinky kávy na lidský organizmus. Kofein patří mezi látky, které dráždí ústřední nervovou soustavu, zejména kůru mozkovou. Proto se po jeho požití zlepšuje vybavování pojmů a schopnost se soustředit. Odstraňuje duševní únavu, zahání spánek, zvyšuje svalový výkon a fyzickou vytrvalost. Zvyšuje vylučování žaludeční šťávy, což vede k povzbuzení trávení. Podporuje činnost ledvin, což se projevuje zvýšeným vylučováním vody z organizmu. Povzbuzuje také srdeční činnost a činnost cév.
Doba setrvání kofeinu v těle člověka se pohybuje mezi 3 až 10 hodinami. Za tři až pět hodin po požití klesne hladina kofeinu na polovinu. Účinky mohou být pozorovány již 10 minut po konzumaci. Vrchol působí se projevuje během prvních 30-60 minut.
Při dlouhodobém užívání kofeinu nebo při vyšších dávkách dochází k nespavosti, psychické a fyzické únavě až k příznakům neurózy. Patří k návykovým látkám, u kterých se projevují abstinenční příznaky po jejich vysazení.
Optimální je 20-400 mg kofeinu za den
Dávka 20-400 mg kofeinu za den navozuje příjemné pocity s výsledným navozuje příjemné pocity s výsledným efektem, kterým je zvýšení energie, koncentrace, výkonnost, člověk se lépe cítí, snižuje se pocit únavy a ospalosti apod. Při spotřebě 400-800 mg kofeinu, se již objevují nepříjemné pocity, jako je nervozita, podrážděnost, červené tváře, třas rukou a cukání svalstva, hyperaktivita, poruchy spánku aj.
Vyšší konzumace než 1 000 mg kofeinu denně se nedoporučuje. Může vést k nedostatku vitamínů skupiny B (hlavně B1 – thiaminu), vitamínu C, minerálních prvků zinku a draslíku, ke zvýšení krevního tlaku, srdečním potížím, ke zvýšení hladiny cholesterolu a k dehydrataci organizmu.
Nejpopulárnějším zdrojem kofeinu jsou sušená a pražená semena kávovníku, ze kterých se po rozemletí připravuje čerstvý odvar nebo horký extrakt, tzv. káva. Šálek kávy (100 ml) obsahuje 80–100 mg kofeinu. V šálku instantní kávy je 29–91 mg kofeinu. Nejvíce kofeinu je v šálku překapávané kávy (37-132 mg) a v šálku filtrované kávy (93-127 mg).
Kofein není jen v kávě
Kofein se nachází v několika druzích rostlin. Mezi ně patří semena kávovníku (Coffea arabica, Coffea robusta, Coffea liberica). Obsah kofeinu v zelených semenech kávy se liší podle odrůdy a pohybuje se mezi 0,53 – 2,72 % v sušině. V robustě je zhruba dvojnásobné množství v porovnání s arabikou.
Listy čajovníku čínského (Camellia sinensis) obsahují asi 2 % kofeinu a méně než 0,2 theobrominu sušině (směs těchto alkaloidů se dříve nazývala thein). V běžném šálku zeleného čaje je obsaženo 30–50 mg kofeinu; v šálku černého čaje je 35–70 mg kofeinu.
V semenech kakaovníku (Theobroma cacao) je směs alkaloidů (theobromin, kofein aj.). Jejich celkový obsah bývá 0,7 – 3,2 % v sušině, přičemž obsah theobrominu se pohybuje kolem 0,61 – 3,1 % a kofeinu 0,02 – 0,5 % v sušině.
V jedné tabulce (100 g) mléčné čokolády je obsaženo 17 mg kofeinu, v hořké 83 mg kofeinu.
V semenech koly (Cola accuminata) se nachází 1,5 – 2,5 % kofeinu v sušině. Extrakt ze semen je základní surovinou pro výrobu osvěžujících nápojů typu coca-cola. Celkový obsah kofeinu v nealkoholických nápojích se pohybuje v rozmezí 50 až 250 mg.dm3. V listech jihoamerického keře, cesmině paraquajské, (Ilex paraquayensis) je obsaženo 1,4 až 2,7 % kofeinu v sušině. Listy se používají k přípravě čaje, kdy jeden šálek maté obsahuje 1,4 – 2,7 % kofeinu.
Kromě kofeinu káva obsahuje tuky (kolem 12 %) a dále převážně aromatické látky, které vznikají pražením a které kávě dávají chuť. Tyto látky dráždí žaludeční sliznici a způsobují překyselení žaludku. Z tohoto důvodu je pití kávy nevhodné pro lidi trpící žaludečním vředem.
Napsat komentář