Světová produkce kravského mléka v letech 2015 – 2018 stoupla ze 487,2 mil tun na 513,2 mil tun, tedy o více než 5 %. Nejvýraznější vzestup zaznamenala Indie, ale produkce stoupla také v Evropské unii a USA.
Mléko patří mezi pět nejvýznamnějších agrárních komodit jak podle objemu, tak i hodnoty. Podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) představuje přibližně sedminu hodnoty globálního agrárního obchodu (včetně mléčných produktů). I když spotřebitelé vyhledávají také jiné nápoje nabízející různé chuti a vůně, mléku připadá nezastupitelná úloha.
Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ve své analýze poukazuje na to, že početní stavy skotu v klíčových zemích letos stagnují, či se dokonce snižují. Ze 44 zemí, které sleduje ve svých půlročních zprávách (v červenci a prosinci) se stáda rozšiřují jenom ve dvou zemích – Brazílii a Indii. Hlavním důvodem nepříznivého vývoje početních stavů mléčných stád jsou letní vedra, což hlavně během června pocítili chovatelé nejen v tuzemsku, ale i Německu, Francii, Polsku a dalších evropských zemích. Sucho a s ním spojený nedostatek krmiv ale letos dolehly i na producenty mimo Evropu, Indii a USA nevyjímaje.
Z celkové produkce kravského mléka se ho ve světě přímo v tekuté podobě vypije jenom asi 35 %. Letos by to mělo být 179,6 mil tun.
Přibližně 30 % kravského mléka se vyprodukuje v Evropské unii. Čísla jejího statistického úřadu (Eurostatu) ukazují na pozoruhodný vzestup výroby ve většině členských zemí. Ve skupině deseti hlavních producentů zaznamenalo největší vzestup Irsko, kde v období 2015 – 2018 stoupla o 46,5 %. V Polsku a stejně tak v České republice je to skoro třetinový růst.
Polovina sýrů se vyrábí v EU
Ve světě se letos podle předpovědi USDA vyrobí téměř 21 mil. tun sýrů proti 19,27 mil. v roce 2015. Více než polovina této produkce připadá na země Evropské unie. Letos by to mělo být 10,3 mil. tun.
Evropská unie je rovněž největším spotřebitelem sýrů. Jejich konzumace v období 2015 – 2018 stoupla z téměř 9,1 mil. tun na loňských 9,5 mil tun. Spotřeba roste také v Japonsku nebo Jižní Koreji. Stejně tak v Rusku, které v rámci odvetných sankcí vůči Západu dovoz sýrů, stejně jako mnoha dalších potravin z Evropské unie, USA, Norska a dalších západních zemích v srpnu 2014 zakázalo, svůj dovoz přeorientovalo. Zvýšilo domácí výrobu, ale současně je zřejmé, že západní produkty se na jeho trh dostávají přes třetí země, mimo jiné Bělorusko nebo Turecko.
Letos by se mělo z EU vyvézt 840 tis. tun sýrů. Druhým největším dodavatelem na globální trh jsou USA (378 tis. tun), třetím Nový Zéland (360 tis. tun). Největším dovozcem zůstává Japonsko (letos 315 tis. tun), potom Rusko (265 tis. tun).
Nejvíc másla exportuje Nový Zéland
Z celosvětových statistik vyplývá, že zhruba polovinu veškerého másla vyrobí Indie. Druhá příčka patří Evropské unii, kde je největším producentem Německo (loni 475 tis. tun), následované Francií (417 tis. tun).
Světový export másla se letos mírně zvýší na 903 tis tun. Z toho ho Nový Zéland dodá 525 tis tun, když většina jeho másla končí na čínském trhu. Následuje Evropská unie (letos 155 tis. tun) a podstatnější objem exportuje ještě Bělorusko (80 tis. tun). Běloruské máslo směřuje hlavně do Ruska, které ho letos doveze nejvíce na světě – kolem 120 tis. tun proti 90 tis. tun v roce 2015.
Napsat komentář