Komodity: Loňský vinařský rok ve znamení rekordu

Rok 2018 byl pro vinohradníky a vinaře ve světě velice příznivý. Celosvětová produkce vína meziročně stoupla o 17 % na 292,3 mil. hl (bez moštu a šťávy), v absolutním vyjádření to představuje impozantních 42,5 mil. hl. Tento objem přibližně odpovídá španělské výrobě.

Podle zprávy, kterou zveřejnila Organizace pro vinnou révu a vínu (OIV) je loňský výsledek nejlepší za uplynulých posledních 15 let. Dostavil se ale po velice špatném roce 2017, kdy světová výroba kvůli velice nepříznivým povětrnostním podmínkám klesla o více než 8 %, a dosáhla tak nejnižší úrovně za zhruba 50 let.

Loňská celosvětová produkce byla téměř o 8 % vyšší, než činil roční průměr za pětileté období 2013–2017.

Centrem zůstává Evropa

V Evropské unii se v roce 2018 vyrobilo181,9 mil. hl vína, meziročně o 28,3 % více (+ 40,1 mil. hl). Představuje to přes 62 % globální produkce.

Povětrnostní podmínky tentokrát vinohradníkům a vinařům ve většině evropských zemí přály. Trojice tvořená Itálií, Francií a Španělskem vyrobila 148,3 mil. hl vína, což bylo meziročně zhruba o třetinu více. Na zmíněné trio připadá více než polovina celosvětové produkce a více než 80 % produkce Evropské unie.

V první světové desítce jsou dvě země, kde výroba v roce 2018 klesla – Jižní Afrika a Čína. Produkce v posledně uvedené zemi klesá už od roku 2013 pod tlakem konkurence dovážených vín.

V Evropě se loni méně vína vyrobilo v Portugalsku, kde vinice zasáhla plísňová choroba. Výrazně nižší byla také řecká produkce.

Za trojicí hlavních světových producentů následují s velkým odstupem USA, kde více než 90 % vína pochází z Kalifornie. V USA se vyrobilo 23,9 mil. hl, což bylo o 500 tis. hl. více než v roce 2017 a o 2,7 % nad ročním průměrem za pětileté období 2013–2017.

Výroba v Argentině stoupla o 2,7 mil. na 14,5 mil. hl, a přesáhla tak průměr za uvedené pětileté období o 12 %. V Chile, kde produkce vzrostla o výrazných 3,4 mil. na 12,9 mil. hl, byla ve srovnání se střednědobým průměrem dokonce o 16,8 % vyšší.

Rok 2018 byl pro vinohradníky a vinaře ve světě velice příznivý. Celosvětová produkce vína meziročně stoupla o 17 % na 292,3 mil. hl (bez moštu a šťávy), v absolutním vyjádření to představuje impozantních 42,5 mil. hl. Tento objem přibližně odpovídá španělské výrobě.

Podle zprávy, kterou zveřejnila Organizace pro vinnou révu a vínu (OIV) je loňský výsledek nejlepší za uplynulých posledních 15 let. Dostavil se ale po velice špatném roce 2017, kdy světová výroba kvůli velice nepříznivým povětrnostním podmínkám klesla o více než 8 %, a dosáhla tak nejnižší úrovně za zhruba 50 let.

Loňská celosvětová produkce byla téměř o 8 % vyšší, než činil roční průměr za pětileté období 2013–2017.

Centrem zůstává Evropa

V Evropské unii se v roce 2018 vyrobilo181,9 mil. hl vína, meziročně o 28,3 % více (+ 40,1 mil. hl). Představuje to přes 62 % globální produkce.

Povětrnostní podmínky tentokrát vinohradníkům a vinařům ve většině evropských zemí přály. Trojice tvořená Itálií, Francií a Španělskem vyrobila 148,3 mil. hl vína, což bylo meziročně zhruba o třetinu více. Na zmíněné trio připadá více než polovina celosvětové produkce a více než 80 % produkce Evropské unie.

V první světové desítce jsou dvě země, kde výroba v roce 2018 klesla – Jižní Afrika a Čína. Produkce v posledně uvedené zemi klesá už od roku 2013 pod tlakem konkurence dovážených vín.

V Evropě se loni méně vína vyrobilo v Portugalsku, kde vinice zasáhla plísňová choroba. Výrazně nižší byla také řecká produkce.

Za trojicí hlavních světových producentů následují s velkým odstupem USA, kde více než 90 % vína pochází z Kalifornie. V USA se vyrobilo 23,9 mil. hl, což bylo o 500 tis. hl. více než v roce 2017 a o 2,7 % nad ročním průměrem za pětileté období 2013–2017.

Výroba v Argentině stoupla o 2,7 mil. na 14,5 mil. hl, a přesáhla tak průměr za uvedené pětileté období o 12 %. V Chile, kde produkce vzrostla o výrazných 3,4 mil. na 12,9 mil. hl, byla ve srovnání se střednědobým průměrem dokonce o 16,8 % vyšší.

Největší objem exportuje Španělsko

Celkový objem mezinárodního obchodu – vyjádřený jako export všech zemí – loni proti roku 2017 stoupl o 0,4 % na 108 mil. hl, v hodnotovém vyjádření o 1,2 % na 31,3 mld. eur. Objem exportu od roku 2001 do loňska vzrostl zhruba o dvě třetiny a hodnota se zvýšila dvaapůlkrát. Největším vývozcem zůstává Španělsko, které loni exportovalo 20,9 mil. hl (19,4 % globálního trhu). Export v uplynulém roce zvýšily např. Austrálie, USA a Argentina, naproti tomu pokles zaznamenaly Španělsko, Itálie, Francie, Chile a Jižní Afrika. Propočítá-li se hodnota vývozu, pak první místo stejně jako v předchozích letech patří Francii (9,3 mld eur), tedy skoro 30 % hodnoty světového trhu.

V mezinárodním obchodu převládá víno v lahvích (v objemu do dvou litrů). Představuje 53 % z uvedeného objemu 108 mil. hl. Francie takto vyváží 73 % svého vína, Německo72 %. Pokud jde o hodnotu trhu, pak víno v lahvích tvoří přibližně 70 % celkového mezinárodního obchodu. Objem vývozu ve velkých obalech (o objemu přesahujícím 10 litrů) loni meziročně klesl, ale jeho hodnota stoupla o 3,8 %. Velkoobjemové obaly nejvíce používají Španělsko, Chile, J. Afrika, Austrálie a USA.

Také poslední zpráva OIV potvrzuje, že nejrychlejším tempem ve světě stoupá poptávka po šumivých vínech. Připadá na ně 9 % obchodovaného objemu (přes 9,7 mil. hl), ale pětina hodnoty světového trhu.

Francie vyváží hektolitr litr vína za průměrnou cenu 662 eur, Španělsko, světová jednička podle objemu vývozu, za 139 eur.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 05.2019…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *