Dehydratované potraviny

Pomocníci do (skoro) každé domácnosti

Trend vaření z čerstvých surovin je v Česku stále výraznější. To ale neznamená, že na něj má každý a za všech okolností čas. V takové chvíli přichází ke slovu segment dehydratovaných potravin. Skutečnost, že prodeje v něm jsou po celý rok bez výrazných výkyvů, jen potvrzuje potřebu urychlit přípravu jídel v domácnostech v jakémkoliv období.

„V takových situacích pak přicházejí často na řadu různí pomocníci z kategorie dehydratovaných potravin, jako jsou polévky, instantní nudle, omáčky, bujony či jíšky. Ačkoliv se zdá, že aktuální mediální trendy těmto kategoriím příliš nepřejí, nezažívá trh dehydratovaných potravin v meziročním srovnání žádnou krizi. Naopak, za 12 měsíců od srpna 2014 do září 2015 alespoň některou z těchto kategorií výrobků nakoupilo více než 90 % českých domácností a nezbývá tak mnoho těch, kteří se regálům s tímto zbožím zcela vyhýbají,“ hodnotí Richard Piluša, Client Service Team Leader ze společnosti GfK.

Tento trend vidí i obchodníci. „Jednoduchost přípravy a nižší cena jsou aspekty, díky nimž jsou dehydratované výrobky u zákazníků stále v oblibě. Svědčí o tom i čísla z prodejů, která jsou v letošním roce zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014,“ potvrzuje Michael Šperl za Kaufland.

Zájem o úsporu času je jednoznačný. Spolu s jednoduchostí díky němu vedou polévky. Společně s hotovými jídly se těší největší oblibě například u zákazníků prodejen Billa, v Tescu pak jdou na odbyt především varné polévky a bujony. Za firmy potvrzuje trend i Nestlé, která má ve svém portfoliu značku Maggi. U ní je největší zájem o dehydratované polévky, bujóny a dehydratovaná hotová jídla.

Výrobky jsou přitom běžnou součástí velkých rodinných nákupů. Nejvýznamnějším obchodním formátem pro nákup dehydratovaných potravin jsou podle GfK hypermarkety, kde domácnosti utratí více než dvě pětiny výdajů na tyto kategorie. Následují je supermarkety s takřka pětinovým podílem a jen o málo nižší je podíl diskontů a malých obchodů s potravinami.

Jednou měsíčně pro dehydratované výrobky

Počet kupujících zboží v segmentu dehydratovaných potravin je ve srovnání s předchozím rokem stabilní, i když některé kategorie čelí jejich odlivu. K té patří podle Piluši například základy jídel. Jisté zákazníky naopak mají podle dat GfK bujony. U regálů s nimi nakoupí alespoň jednou za rok téměř tři čtvrtiny českých domácností. „Druhé místo co do počtu kupujících patří pytlíkovým polévkám, které najdeme alespoň jednou za sledované období v košíku necelých 60 % českých domácností. Nejméně kupujících naopak nalezneme u instantních omáček a šťáv, které si zakoupila méně než pětina domácností,“ doplňuje Piluša.

V uplynulém roce domácnosti na tomto segmentu podle zjištění výrazně šetřily. Letos už odliv peněz ustal a útraty zůstávají na stejné úrovni. „Každý kupující nechá za tyto kategorie v obchodech v průměru více než čtyři stokoruny. Něco ze sortimentu dehydratovaných potravin nakoupí každý kupující v průměru jednou měsíčně,“ dodává Piluša.

Známé značky v popředí

Obecně je český zákazník velmi konzervativní a pro segment, který mu má ušetřit čas, to platí o to více. „Z průzkumu, který pro společnost Billa Česká republika provedla agentura Datank, vyplývá, že naši zákazníci si výrobek nejčastěji koupí na základě dobré zkušenosti z předchozího nákupu. Dalším rozhodujícím faktorem je kvalita, známost značky, popřípadě znalost výrobku z reklamy a samozřejmě i cena,“ říká Lucie Borovičková. Právě ceny a cenové promoce jsou důležitým motivátorem – vedle známé značky nebo zkušenosti s konkrétním výrobkem – i podle firmy Nestlé. Zkušenosti s výrobkem a cenou řeší při nákupech dehydratovaných potravin i zákazníci v Kauflandu.

Útrata v segmentu ale pro zákazníky není tak důležitá, jako v jiných oblastech. „Tento trh je do velké míry značkový a jen něco přes 15 % výdajů věnují kupující privátním značkám,“ vysvětluje Piluša.

I tak jsou nákupy v akci v České republice horké téma a to i v evropském a zřejmě i světovém kontextu drží v této „disciplíně“ čeští kupující i obchodníci přední, ne-li nejvyšší příčky. „V praxi to znamená, že zhruba každá druhá koruna vydaná na nákup potravin, nápojů či drogerie je utracena právě za zboží v akci. Není tedy divu, že ani na trhu dehydratovaných potravin se akčním nákupům Češi nevyhýbají. V průměru utratí za zboží v akci téměř polovinu výdajů, přičemž nejvyšší podíl najdeme u instantních jídel a na opačné straně škály najdeme instantní nudle s jednou pětinou ‚akčních‘ výdajů,“ vypočítává Piluša.

Podíl nákupů v akci se zvýšil dokonce i v meziročním srovnání, a to u všech druhů dehydratovaných potravin, s výjimkou základů jídel.

 

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v prosincovém čísle Retail News…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *