Usilovná snaha odborů a některých politiků o pravidelné zvyšování minimální mzdy představuje možná nečekaný, avšak velmi závažný problém, jehož reálnou existenci si neúnavní navrhovatelé patrně neuvědomují.
Stávající systém totiž, kromě zcela zřejmé diskriminace určité skupiny pracovníků, zcela dehonestuje zaměstnance se zkrácenými pracovními úvazky. Tento fakt může v případě venkovských prodejen s potravinami vyústit až ve vážné ohrožení obchodní obslužnosti venkova.
V případě navrhovaného zvýšení minimální mzdy by tato vzrostla v roce 2017 na 11 500,- Kč, přičemž stávající systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění pro zaměstnance, který je stanoven taxativně (s % rozdělením na zaměstnance 4,5 % a zaměstnavatele 9 %), naprosto dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky, v mnoha případech právě zaměstnance malých venkovských obchodů. Zaměstnanci, kteří si na poloviční úvazek sice vydělají 7 000,-/měs., což překračuje minimální mzdu, jsou však za zkrácený pracovní úvazek nesmyslně trestáni tomu odpovídajícím krácením mzdy – tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění.
„Existuje dlouhodobý nepoměr hrazeného zdravotního pojištění ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů na straně jedné a OSVČ na straně druhé,“ upozorňuje Ing. Vladimír Stehno, předseda družstva COOP Havlíčkův Brod. Výpočet minimálních vyměřovacích základů zdravotního pojištění z různých ekonomických veličin (minimální mzda u zaměstnance) a průměrná mzda u OSVČ tak nadále rozevírá nůžky odvodového zatížení v neprospěch zaměstnance. Rozhodně to však neznamená, že OSVČ vlastně hradí více než zaměstnanec společně se zaměstnavatelem. Je totiž nutné si uvědomit, že pracovníků s minimální mzdou je zanedbatelný počet, zatímco institut minimální výše zdravotního pojištění využívá 90 % OSVČ. Takže celkově hradí zaměstnanci cca. dvojnásobek zdravotního pojištění.
„Výrazné a z našeho pohledu nedostatečně odůvodněné navyšování minimálních mezd se stávajícím systémem výpočtu vyměřovacího základu pro zaměstnance je a bude fatálním a dehonestujícím dopadem pro pracovníky, kteří chtějí pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Nebudou totiž ochotní pracovat na poloviční pracovní úvazek za 7 000,- Kč, protože by museli (při minimální mzdě 11,5 tis. Kč) doplatit ze svého 608,- Kč ze své mzdy navíc. I kdyby zde byla nulová daň z příjmu, tak jen na úhradách zdravotního a sociálního pojištění uhradí celkem 1 378,- a po jejich odečtu získají čistou mzdu ve výši pouhých 5 622,-,“ komentuje danou situaci Ing. Stehno.
Vzhledem k tomu, že např. družstva COOP provozují celou řadu malých venkovských prodejen s nízkým maloobchodním obratem, budou muset nutně uvažovat a požadovat výrazné navýšení podpory na zachování prodejen ze strany obcí, anebo jednoduše prodejny z ekonomických důvodů uzavřít. „Dopad na obchodní obslužnost venkova by tak mohl být fatální. Je nutné si uvědomit, kdo dnes na vesnicích žije a přijde mi přinejmenším nevhodné, aby obyvatelé museli do obchodů dojíždět nějakých 20 – 30 km,“ upozorňuje na možný vývoj Ing. Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu a dlouholetý bývalý předseda COOP.
Důsledek úpravy bude i takový, že se opět zvýší počet pracovníků evidovaných na úřadech práce, kde budou mít zajištěny sociální dávky, dle záměru Josefa Středuly, šéfa ČMKOS, navíc valorizované. Logické je toto považovat za žádoucí u lidí handicapovaných, postižených aj., nikoliv však u práceschopných. Ti si budou přivydělávat na DPP každý měsíc do výše cca 4 000,- Kč, ze kterých odvody nebudou hradit a plátcem se za ně stane státní kasa. Na odvodovém zatížení ušetří v tomto případě oba, prodělá pouze stát.
„Mrzí nás nevšímavost a stálé vyhýbání se diskusi a hledání řešení tohoto dle našeho mínění trvale gradujícího neblahého stavu v české ekonomice. Chystáme proto konferenci na dané téma a doufáme, že hlavní protagonisté tohoto stavu přijdou vysvětlit a obhájit své postoje,“ dodává závěrem předseda AČTO Juračka
Zdroj: Asociace českého tradičního obchodu, z.s.
Praha, 7. dubna 2016