Zatímco v roce 1999 se brambory v Česku pěstovaly na 30 000 hektarech zemědělských ploch, předloni to bylo už jen 22 800 hektarů. Podobně jsou na tom i další tradiční plodiny jako cibule, česnek nebo křen a ústup se nevyhnul ani některým chovům v živočišné výrobě. Vrátit tradiční české plodiny v dostatečné míře nejen na pole, ale také na talíře restaurací, si nyní dala za cíl nová Iniciativa ČESKÉ POLE.

„Pěstební výměry brambor klesají na úkor plodin, jako je řepka či obilí. Pěstování brambor je totiž pro zemědělce obtížné. Svou roli hraje finanční náročnost, nejistota výsledku, složitá přeprava či skladování. Mění se také chování zákazníků, kteří preferují menší balení nebo hotové výrobky z brambor namísto dříve častého nákupu brambor na celou zimu a jejich uskladnění,“ říká místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha.

Ústupu tradičních plodin navíc napomáhá současná energetická a inflační krize. Kromě toho, že roste závislost Česka na přeshraničních dovozech potravin, má tento jev dopady také na udržitelnost zemědělství. Brambory, cibule či česnek patří mezi plodiny, jež jsou vhodné pro české klimatické podmínky, přesto se stále více dovážejí, což se pojí se zvýšenými emisemi a zátěží životního prostředí.

Změnit současnou situaci chce nová Iniciativa ČESKÉ POLE. Prvním společným krokem členů Iniciativy byl zářijový podpis memoranda, v němž se zavázali podporovat a rozvíjet tradiční produkty českého zemědělství a společně usilovat o jejich místo v české kultuře a gastronomii.

„Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit podpisu memoranda nově vzniklé Iniciativy ČESKÉ POLE, které zavazuje k podpoře a rozvoji tradičních produktů našeho zemědělství. Cením si tohoto závazku, který bude dlouhodobě podporovat českou zemědělskou produkci. Pro zemědělce je naprosto zásadní, aby měli zajištěný odbyt. Jedině tak pro ně bude mít pěstování brambor smysl. Navíc tím podpoříme potravinovou bezpečnost naší země,“ doplňuje ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula.

Kromě Ministerstva zemědělství ČR a Českého bramborářského svazu se členy stali také Český gastronomický institut a velkoobchod makro ČR. „Z celkového objemu brambor, který ročně v makro prodáme, je 92 % z domácí produkce. Soběstačnost ČR se pohybuje okolo 80 %. Například české hranolky ale prakticky neexistují, 95 % veškeré spotřeby zpracovaných bramborových produktů je z dovozu,“ říká Jan Jindra, vedoucí oddělení nákupu čerstvých potravin makro ČR.

Pestřejší nabídku produktů českého zemědělství by do svých menu ráda zařazovala také česká gastronomie, restaurace i instituce jako školy, nemocnice a další. „Poptávka ze strany zákazníků po tradičních českých plodinách a mase je. Také trend z farmy na talíř má trvale svou popularitu a je to tradiční přístup. Jejich vyššímu zastoupení na talířích ale mnohdy brání nedostatečná distribuce, vhodný výběr, velikost balení, druhovost nebo zpracování. Gastronomie a farmy by si měly jít maximálně naproti, jako všude na světě, ale klíčová je nabídka a distribuce. Problematická je i cena, kdy dovozové produkty jsou velmi často levnější než ty české,“ popisuje zakladatel Českého gastronomického institutu Filip Sajler.

Signatáři memoranda nyní budou usilovat mimo jiné o:

• Podporu českého zemědělství a potravinářství tak, aby jeho produkty byly atraktivní a dlouhodobě cenově a kvalitativně dostupné pro českou gastronomii.
• Zachování rozmanitého spektra odrůd a pro české klimatické podmínky vhodných plodin pro budoucí generace v kontextu potřeby potravinové soběstačnosti a bezpečnosti ČR.
• Vyšší míru zapojení lokálních článků do dodavatelsko-odběratelského řetězce tak, aby byla zajištěna celoroční dostupnost českých plodin od farmáře až na stůl restaurace.
• Vzdělávání jednotlivých aktérů na trhu i konečných spotřebitelů směrem k preferenci tradičních českých potravin oproti dováženým a poskytování záruk kvality a domácího původu plodin prostřednictvím nové značky ČESKÉ POLE.
• Sdílení zkušeností a inspiraci dobrou praxí v oblasti pěstování, zpracovávání a využívání zemědělských produktů s odborníky ze zahraničí s cílem pomáhat zavádět i v Česku vhodné zahraniční postupy, plodiny, odrůdy či plemena.
• Pravidelná jednání se zástupci státní správy ohledně tvorby spravedlivého legislativního prostředí a systému rozdělování dotací.
• Komunikování potřeby udržitelného zemědělství a obnovy půdy na příkladu brambor a prospěchu plynoucího z jejich produkce (brambory napomáhají zadržování vody v krajině, střídání plodin jako nástroj pro udržitelné zemědělství, nutriční osvěta).
• Společně pomáhat vytvářet hrdější, zdravější a nezávislejší potravinovou kulturu České republiky.

V první fázi se Iniciativa ČESKÉ POLE zaměří na české brambory a česnek. „Ve spolupráci s panem Rasochou a společností EURO AGRAS jsme přijali konkrétní závazek – 10 milionů Kč obratu syrových brambor na hranolky prodaných v makro a v současnosti dovážených z Holandska ​změníme na 10 milionů Kč obratu brambor odrůdy Agria vypěstovaných a sklizených v České republice,“ vysvětluje Jindra. V blízké budoucnosti navíc makro nabídne zákazníkům úplně nový produkt – chlazené nakrájené české brambory na hranolky.

Bramborami ale úsilí Iniciativy určitě nekončí. Další důležitou plodinou je český česnek. V současnosti pochází z dovozu až 70 % česneku prodaného v České republice. Zbylých 30 % je sice česnek vypěstovaný v České republice, ale jde o zahraniční odrůdy, přestože české odrůdy existují. „V obchodech po České republice momentálně není celoročně dostupná česká odrůda česneku. Závazkem Iniciativy je nabídnout gastronomii a českým spotřebitelům tradiční českou a v České republice vypěstovanou odrůdu česneku a do dvou let zajistit její dostupnost po celý rok. Už letos zasadíme přibližně tunu vybrané odrůdy českého česneku,“ doplňuje Jindra.

Dílčích projektů a splněných cílů má v rámci Iniciativy ČESKÉ POLE postupně přibývat také s tím, jak se budou k myšlence rozvoje tradičního českého zemědělství přidávat další a další partneři z řad producentů, distributorů, prodejců i spotřebitelů. Dlouhodobou vizí zakladatelů Iniciativy je pak konkurenceschopné české zemědělství, vyšší míra potravinové soběstačnosti a bezpečnosti země a v neposlední řadě také stále dostupnější kvalita z domácí produkce, kterou zákazníci na svých talířích ocení.

 

Zdroj: FleishmanHillard

Praha, 23. září 2022