Včelaři mají za sebou první letošní stáčení medu a optimističtí rozhodně nejsou. První dávky medu dosahují jen 50 % průměrného roku. Letošní chladný duben a květen, sucho střídající deštivé počasí mělo za následek, že mnozí včelaři přišli o značnou část včelstev a včely, které přežily, museli včelaři přikrmovat. „Pro včely je ideální studený duben, teplý a slunečný květen, kdy se teploty pohybují okolo 15-20 stupňů celsia,“ vysvětluje Milan Špaček ze společnosti Medokomerc.
V půlce dubna zasáhla Českou republiku vlna silných dešťů, a včely tak neměly dostatek času sesbírat množství pylu, které by měly touto dobou za slunečného počasí. „První letošní stáčení medu je výrazně podprůměrné. Získat se podařilo jen zhruba polovinu toho, co stáčíme průměrně. Kromě chladu a deštivého počasí ovlivnil špatný výsledek i pozdější nástup květů,“ uvádí včelař Jiří Zavřel z Radešínské Svratky na Žďársku. Poloviční objemy potvrzuje i včelař Pavel Štefka. K důvodům dodává: „Jaro bylo letos pro včely opravdu nevlídné a navíc místy nevzešla řepka, což se na výsledku také výrazně podílí.“
Včelí med se vytáčí několikrát do roka. Začíná se v květnu a končí na konci července nebo v půlce srpna. Konec závisí také na počasí. „Pokud včely nemají vhodné klimatické podmínky a dostatek květů, z úlu ani nevyletí. Včelám vadí zejména chladno a déšť. Včely vylétávají z úlů, až když je venku alespoň 10 stupňů. Při nižších teplotách by mohly zkřehnout,“ popisuje Milan Špaček a dodává, že nedostatek medu je způsoben i úbytkem nektarodárných květin. Zemědělci málo pěstují jetel, vojtěšku, svazenku a další rostliny, které dříve bývaly zdrojem pro kvalitní med.
Deštivé počasí nemá vliv pouze na množství medu, ale také na úrodu dalších zemědělských plodin. Až 80 % evropských rostlin je závislých na opylování hmyzem. Odhaduje se, že za jeden den dokáže jedno včelstvo opylit až dva miliony květů. Pokud by tyto rostliny, keře a stromy včely a čmeláci neopylovali, nevznikly by nové rostliny a zmizelo by mnoho druhů plodin.
Nemoci včelstev
Podle údajů Státní veterinární správy je v současné době velmi rozšířená varroáza, nemoc včel, kterou způsobuje roztoč Varroa destructor. Ten parazituje na zavíčkovaných plodech i na dospělých včelách. Tím oslabuje včelstvo, a jedinci jsou tak náchylnější k dalším nemocem, jako jsou bakterie nebo plísně, a mohou zahynout.
Ošetření včelstev se provádí vždy na podzim. Před zazimováním úlů se vykouří léčebným kouřem. Kromě zmíněného parazita je problémem i včelí mor, který se u nás na rozdíl od Spojených států neléčí. Celá včelstva potom musí být zničena. Včely ohrožují i roztoči. Ti žijí nejen na plodu, ale i na včelách a sají jejich hemolymfu. U včel dlouhověkých vysávají tukové tělísko, které se nachází právě v hřbetní části a které jim zaručuje přežití v zimě.
„Všechny uvedené faktory mají negativní vliv na množství vyprodukovaného medu. Letošní sezóna bude proto podle odhadů podprůměrná,“ uzavírá Milan Špaček.
Zdroj: Botticelli
Praha, 1. července 2021
