Češi se po uvolňování opatření postupně začínají navracet k původnímu způsobu života před krizí, obavy však u části populace přetrvávají a projevují se i v nákupním chování. Potvrdil to rozsáhlý výzkum „Shopper In Change“, realizovaný agenturou INCOMIND.

Po odeznění krize dojde u části Čechů k poklesu maloobchodních výdajů, ať již kvůli snížení příjmů, opatrnějším výdajům či částečnému přehodnocení původních nákupních zvyklostí. Více než maloobchod tím budou postiženy služby a stravování mimo domov.

Reprezentativní výzkum české populace „Shopper In Change“ realizovaný v červnu společností INCOMIND ukázal, jak se lidé vyrovnávali se situací v období koronavirové krize a jaké dopady měla krize a přijatá opatření na jejich chování a nákupní zvyklosti.

V době krize Čechům nejvíce vadila omezená možnost vidět se s blízkými a nošení roušky, ale i zrušené akce a omezení provozu obchodů, služeb a dalších provozoven. Snížení příjmů se významněji projevilo u dvou pětin domácností – pro 8 % českých domácností znamenala krize dokonce zcela extrémní zásah do příjmů. Při nákupech lidé nejvíce postrádali možnost obstarat si potřeby pro domácnost, obuv, módu a oblečení, elektroniku a sportovní zboží.

Na druhé straně Češi oceňují, že v době krize měli mnohem více času na svou rodinu a své přátele, a také na sebe, na své koníčky, na domácnost a na zamyšlení se nad životem. Vedle celkového zklidnění jinak hektického tempa lidé oceňovali také atmosféru solidarity, soudržnosti a vzájemné podpory. Pětina Čechů ovšem na krizovém období nevidí naprosto žádnou pozitivní věc.

V hlavním období krize nejvýrazněji poklesly nákupy odívání, obuvi a sportovního zboží. Online byl částečným substitutem obvyklých nákupních míst u všech sledovaných oblastí. Hlavním profitujícím ovšem byly (s výjimkou segmentu módy) prodejny, které zůstaly otevřené, tedy hypermarkety a menší formáty prodejen (supermarkety apod.). Lidé začali své nákupy více plánovat a snažili se omezit a zefektivnit své návštěvy obchodů (větší nákupy méně často, méně exponované časy apod.). Část nákupů byla odložena, část přešla na on-line platformy, k realizaci jiných vůbec nedošlo.

„Aktuální míra obav se oproti situaci v březnu výrazně snížila a u populace pomalu začíná převládat optimismus, nicméně více než čtvrtina populace má stále značné obavy“, poznamenává Tomáš Drtina, ředitel společnosti INCOMIND, která výzkum realizovala. Co se týká ekonomického výhledu, přibližně 3/4 populace nepředpokládají, že by se měly v příštích měsících snižovat jejich příjmy. Pouze čtvrtina ovšem nehodlá měnit svůj objem výdajů, zatímco polovina bude ve svém utrácení opatrnější. Čtvrtina domácností očekává pokles příjmů a odpovídajícím způsobem zřejmě sníží i své výdaje.

Po skončení krize dojde u části Čechů k poklesu výdajů, nicméně maloobchod tím nebude tak postižen jako služby a stravování mimo domov – tyto sektory budou ohroženy nejvíce.  Naopak k minimální celkové změně dojde u potravin. U nepotravinářských kategorií se předpokládaný mírný pokles bude lišit podle jednotlivých kategorií zboží.

Hlavním zdrojem úspor má být pokles objemu či rozsahu zakoupeného zboží či služeb (nejpatrnější to bude u výdajů na zábavu, nejméně výrazné u nákupů rychloobrátkového zboží). Další případné úspory budou domácnosti generovat prostřednictvím nákupů levnějších značek či snížením požadavků na parametry zakoupeného zboží / služeb (častěji u zboží denní potřeby a potřeb do domácnosti) či změnou nákupního místa ve prospěch levnějšího.

Velká část výzkumu se týkala nákupních center. Naprostá většina Čechů předpokládá, že po zklidnění situace se podíl center na jejich výdajích příliš nebude lišit od situace před krizí. Přesto však lze očekávat jisté dopady na frekvenci návštěv i objemu útrat. Někteří Češi si určité své návyky osvojené v době krize oblíbili a plánují u efektivnějších a cílených nákupů zůstat, u dalších budou hrát roli ekonomické důvody či větší opatrnost při utrácení. Zejména u starších osob také stále hrají roli obavy z návštěvy míst s vysokou koncentrací lidí. Obchodníci i nákupní centra si to ovšem dobře uvědomují a snaží se jít zákazníkům naproti. „Zákazníci například velmi oceňují péči, kterou centra věnují hygienickým opatřením“, dodává Tomáš Drtina.

Parametry výzkumu „Shopper In Change“

Reprezentativní výzkum CAWI (internetová populace ČR), n=1000, dotazování 5 – 8. 6. 2020.

Jaká hlavní omezení Češi během krizového období vnímali? 

Ot.: Jaká hlavní omezení jste během krizového období vnímal(a)?  (N= 1000)

Co pozitivního krizové období přineslo?

Ot.: Co pozitivního podle Vás tato doba přinesla? (otevřená otázka, N= 1000)

Odhad budoucího vývoje nákupních výdajů

Ot.: Pokud porovnáte výdaje a příjmy Vaší domácnosti letos v únoru s tím, jaké budou podle Vašeho očekávání na podzim letošního roku, k jaké z následujících variant se nejspíše přikláníte? (N= 1000)

Předpokládaná změna výdajů po skončení krize

Ot.: Očekáváte, že po zklidnění situace dojde ke změně Vašeho nákupního chování ve srovnání s obdobím před krizí? Vaše výdaje se zřejmě… (N= 1000)

 

Zdroj: INCOMIND s.r.o.

Praha, 26. června 2020