Potravinářská komora ČR, Asociace ředitelů gymnázií ČR, zástupci svazů výrobců potravin, nutričních terapeutů i provozovatelů školních bufetů jsou znepokojeni přístupem hlavních tvůrců tzv. pamlskové vyhlášky a požadují její okamžité zrušení.

Tristní situaci podtrhuje fakt, že oficiálním stanoviskem v tiskové zprávě dne 20. prosince 2016 dokonce představitelé ministerstev zdravotnictví a školství prohlásili, že pamlsková vyhláška platí, sankcionovat se však nebude. Jedná se tak o další ze série nesmyslných rozhodnutí učiněných na obou březích Vltavy.

O způsobu projednávání návrhu vyhlášky a o stylu, jakým byly vypořádávány připomínky nejen potravinářského průmyslu, bychom mohli napsat román. Arogantní a povýšenecké chování ministerských úředníků podtržené neznalostí technologie výroby potravin a základních požadavků na jejich výrobu vedlo k tomu, že do škol ve svém důsledku nelze dodávat téměř nic.

Podle ministerských úředníků za to mohou pochopitelně výrobci. Zaplavili totiž trh nezdravými potravinami. Zdravým selským rozumem však dospějeme k opačnému závěru – limity pro obsah soli, tuku a cukru jsou ve vyhlášce tak přísné, že je sotva splní i potraviny běžně vnímané jako „zdravé“. To potvrdila také nutriční terapeutka Květa Krajíčková, která provedla podrobný průzkum trhu: „Vyhlášce vyhovuje velmi omezený sortiment výrobků, často se jedná o stejný či podobný produkt jen od rozdílných dodavatelů. Aplikací vyhlášky jednoznačně omezujeme nejen pestrost stravy, ale i zastoupení potřebných živin.“

Pamlsková vyhláška vyhání ze škol nejen provozovatele zavedených školních bufetů, ale i kvalitní české potraviny. Pekařské výrobky, které přináší zdravotní benefity jako celozrnné a vícezrnné pečivo, výrobky z tmavé či žitné mouky, výrobky s vysokým podílem vlákniny některý z limitů nastavené vyhlášky těsně překračují. Jedná se třeba o kvasový chléb s vyšší hladinou soli či cereální výrobky s posypem olejnatých semen, které přesahují povolený limit tuku.

„Za Svaz pekařů a cukrářů ČR zásadně s touto vyhláškou nesouhlasíme. Pokud zůstane v této podobě, pak to znamená, že ze školních bufetů, které ji přežijí, vymizí tradiční čerstvé pečivo od místních pekařů, včetně toho, které je například z pohledu obsahu vlákniny a dalších složek považováno za plně zdraví prospěšné,“ doplňuje Jaromír Dřízal předseda svazu.

Zástupci České středoškolské unie kroutí hlavou nad limity pro mléčné výrobky. V průběhu projednávání vyhlášky se jim sice podařilo pro střední školy dosáhnout ústupků, nicméně s výslednou podobou vyhlášky spokojeni nejsou. Na pranýř se dostávají téměř všechny mléčné výrobky – podle tvůrců vyhlášky jsou přeslazené a pro děti je třeba ubrat cukr. Zřejmě z neznalosti ale míchají dohromady cukr mléčný (laktózu) a cukr přidaný, tudíž výsledný limit je tak přísný, že vyhovující ochucený mléčný výrobek aby pohledal. A které dítko si dobrovolně koupí neochucený bílý jogurt?

To že dojde k zavírání školních bufetů, do nichž jejich provozovatelé mnohdy investovali i statisíce, je již veřejným tajemstvím. Na vině ale nejsou výrobci potravin, ale nesmyslná vyhláška. Spousta školních kantýn je založená na vlastní výrobě – provozovatel nakoupí pečivo, naplní a dětem prodává ke svačině. Vyhláška však stanoví limity i pro „takovéto školní tvoření“ a limity, které si vzájemně odporují, znemožní i tuto činnost.

To potvrzuje i Dana Jelínková z Gymnázia Na Vítězné pláni, která se léta snaží pro děti připravovat zdravé svačiny, zároveň ale říká: „Co je takzvaně zdravé, je pro studenty drahé“. Tvůrci vyhlášky však nedomysleli ještě další věc. V mnohých školách probíhají různé charitativní akce spojené s pečením cukroví a podobně. Výtěžek z takových akcí je pak věnován na dobročinné účely nebo dary. I to však ministerští úředníci školám zatrhli.

Podle ředitelky Gymnázia Nad Štolou a zároveň předsedkyně Asociace ředitelů gymnázii ČR Renaty Schejbalové existují i jiné nástroje, jak upravit sortiment nabízený ve školních bufetech: „Máme zde školské rady, které jsou ukotveny ve školském zákoně a ve kterých jsou zastoupeni i rodiče, a ty mohou rozhodnout, co bude ve škole k prodeji nabízeno,“ vysvětluje Renata Schejbalová.

Stejný názor má i ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka: „Zákazy a restrikce rozhodně nejsou cestou ke zdravému stravování. I dospělí si dají po obědě nebo ke svačině něco sladkého, tak není důvod totéž zakazovat dětem.“.

Rezort ministerstva zdravotnictví hojně podporován ministryní Valachovou však jde ve svých nesmyslných krocích ještě dál. Vydal totiž metodický pokyn pro aplikaci vyhlášky, který má vést podle slov jeho autorů k usnadnění aplikace požadavků na doplňkový prodej potravin, zejména požadavků stanovených v příloze zmiňované vyhlášky.

Metodický materiál musí pocházet z pera autora, který zcela ignoruje požadavky platných právních předpisů a do jisté míry svými pokyny k usnadnění aplikace vyhlášky navádí jednotlivé subjekty na trhu k obcházení platných právních předpisů. Pochybná kvalita vyhlášky je tedy podtržena dalším materiálem pochybné kvality, který je v mnohých bodech zmatečný a zavádějící.

Za situace, kdy platí již několik let jednotná pravidla pro označování potravin a kdy Potravinářská komora ČR proškolila více jak tisícovku subjektů, je takový přístup neprofesionální a na hranici amatérismu. Zaměstnanci ministerstva porušují zcela záměrně a vědomě princip právní jistoty, když svými pokyny velmi výraznými způsobem překračují pravidla stanovená vyhláškou, znevažují zavedené tolerance pro uvádění výživových údajů a v mnoha případech jdou nad rámec ustanovení vyhlášky samotné.

„Nikdo nemá v úmyslu obhajovat tučné nebo přeslazené potraviny, na tom se účastníci dnešní tiskové konference jednoznačně shodují, nicméně je třeba skutečně přemýšlet a nastavovat limity tak, aby byly samy o sobě reálné, a vyhovující potraviny aby pak byly pro děti skutečně vhodné a zároveň chutné. Vyhláška, místo aby zlepšila výživu žáků, tak ji ve svých dopadech zhorší, proto by bylo vhodnější ji zrušit,“ zdůrazňuje prezident Potravinářské a Agrární komory ČR Miroslav Toman.

Co si dítě do školy přinese, už žádná vyhláška neovlivní, natož aby ovlivnila to, co zkonzumuje mimo školu. Lepší by tak možná bylo, chceme-li děti štíhlejší a školy bez otesánků a otylek, dětem přidat pohyb a hlavně nejen je adekvátně vzdělávat. Co jsme totiž nedohnali u generace rodičů, možná nedoženeme ani u jejich dětí…

 

Zdroj: Potravinářská komora ČR

Praha, 23. prosince 2016