Ve čtvrtém čtvrtletí 2015 se pozornost spotřebitelů i médií upírala na několik hlavních problémů: diskuse se soustředily na uprchlickou krizi, pařížské útoky a hlavně na zlepšující se ekonomické výsledky téměř ve všech evropských zemích, jakož i na přetrvávající velmi nízké ceny energií. Od září do prosince 2015 se ukazatel spotřebitelského klimatu v Evropské unii zvýšil o 1,9 bodu na 12,2 bodu.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2015 spotřebitelská nálada ve většině evropských zemí kolísala. Nejdříve byl hlavním problémem nepřetržitý proud uprchlíků z krizových regionů na Středním východě a v severní Africe. Jak uprchlíky spravedlivě rozdělit mezi všechny země EU? Jak je co nejrychleji integrovat do společnosti? A je vůbec možné integrovat takové množství běženců? Zpočátku to byly právě tyto otázky, jež ovlivňovaly spotřebitele v některých zemích při hodnocení vývoje společenské a ekonomické situace v následujících měsících, i když tento problém měl dopad jen na ty země, přes které uprchlíci procházeli. Jenže v Německu, Rakousku, Dánsku a Švédsku, které patří mezi nejpopulárnější destinace běženců, se debatovalo stále skeptičtěji o tom, zda lze skutečně tak velké množství cizinců úspěšně integrovat do společnosti. Navíc došlo v listopadu k útokům v Paříži a následnému varování před terorem v Německu, což vyvolalo u lidí obrovský šok.

Pozitivní ekonomické údaje začaly hrát významnou roli teprve na samém konci roku. Ekonomické výsledky se značně zlepšily téměř ve všech zemích zařazených do tohoto výzkumu. Díky nízkým cenám ropy a energií, jakož i díky zanedbatelné inflaci zůstalo spotřebitelům v kapse víc peněz, které mohli utrácet. Navíc téměř ve všech zemích v loňském roce poklesla míra nezaměstnanosti a to znamená, že více lidí pracovalo a méně se jich  obávalo ztráty zaměstnání. Tento pozitivní trend se odrazil na stále optimističtějších ekonomických a příjmových očekáváních. Avšak zejména ve státech, které předtím procházely hlubokou krizí, tyto pozitivní trendy nestačily na to, aby přiměly spotřebitele k větším nákupům. Ve skutečnosti mají domácnosti v těchto zemích peníze sotva na pokrytí každodenních potřeb.

Ochota nakupovat v Německu přetrvává

Na podzim se ekonomická očekávání Němců ještě zhoršila. V listopadu ukazatel poklesl o 5,3 bodu a klesl na nejnižší úroveň od února 2013. Přestože se koncem čtvrtletí do určité míry stabilizoval, ve srovnání se třetím čtvrtletím (2,9 bodu) došlo k jeho poklesu o 3,5 bodu. Skutečná ekonomická situace však byla výrazně lepší než nálada mezi německými spotřebiteli. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 1,8 procenta a celkově německá ekonomika v roce 2015 posílila o 1,7 procenta, což je nejrychlejší tempo růstu za čtyři roky. Proto musíme předpokládat, že se ekonomická očekávání německých spotřebitelů znovu začnou zvyšovat.

Na rozdíl od ekonomických očekávání německých spotřebitelů jejich příjmová očekávání vzrostla od září do prosince o 3,1 bodu na 50,8 bodu. Během této doby ukazatel v listopadu poklesl na 44,4 bodu, což bylo nejníže za celý rok. Ovšem v porovnání se stejným obdobím předešlého roku vzrostl skoro o 10 bodů.

Navíc ochota nakupovat zůstala i na podzim na mimořádně vysoké úrovni. Od září do prosince se tento indikátor snížil o pouhých 1,4 bodu a na konci roku se udržel na 49,0 bodech, přesně na stejné hodnotě jako rok předtím.

Ve Francii se výrazně snížila ochota nakupovat

Ve Francii se ekonomická očekávání v létě opět stabilizovala a tento trend se udržel i ve čtvrtém čtvrtletí. To znamená, že v listopadu indikátor dosáhl 16,6 bodu – nejvýše od října 2007. A přestože v prosinci znovu poklesl na 7,2 bodu, byl pořád o 1,1 bodu vyšší než v září. Ve srovnání s koncem roku 2014 se ekonomická očekávání ve Francii během roku zvýšila zhruba o 23 body.

Kromě toho se v posledním čtvrtletí roku zvýšila příjmová očekávání francouzských spotřebitelů o 2,2 bodu a celkově dosáhla -4,9 bodu. I když tento ukazatel během loňského roku značně kolísal, nyní zaznamenává zřetelně stoupající trend. Pro srovnání – v lednu dosahovala hodnota příjmových očekávání stále -28,8 bodu. Tomuto vývoji dozajista napomohlo postupné snižování míry nezaměstnanosti. Podle Evropské komise bylo v srpnu bez práce 10,6 procent osob, ale v listopadu toto číslo pokleslo na 10,1 procenta.

Tento pozitivní vývoj však neměl ve Francii žádný vliv na ochotu nakupovat. Přestože v září se u francouzských spotřebitelů projevila větší ochota dělat relativně velké nákupy v porovnání s dobou od prosince 2001, ke konci roku jejich ochota nakupovat významně poklesla. Ukazatel se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 13,3 bodu a na konci roku dosáhl hodnoty -4,6 bodu.

Ve Velké Británii se zlepšují příjmová očekávání

Poté, co v září ekonomická očekávání britských spotřebitelů klesla na dvouletou nejnižší úroveň, ve čtvrtém čtvrtletí byla nálada Britů proměnlivá. Přesto však bylo toto číslo v prosinci o 5,6 bodu vyšší nežli v září a daný ukazatel byl na konci roku na úrovni 16,6 bodu. Avšak v loňském roce, obzvláště po dubnovém přechodném dosažení vysoké hodnoty, ekonomická očekávání výrazně poklesla. Britští spotřebitelé evidentně předpokládají, že ekonomika země se v nadcházejících měsících nebude vyvíjet nikterak prudce.

Na rozdíl od toho se ve čtvrtém čtvrtletí znatelně zvýšila příjmová očekávání, a sice o 11 bodů. Nyní je tento ukazatel na úrovni 22,9 bodu, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje zvýšení téměř o 18 bodů. Proto se mírné kolísání v letních měsících přeměnilo ve vzrůstající trend. Na tento vývoj měla pozitivní vliv rovněž nízká míra nezaměstnanosti, jež poklesla na 5,2 procenta.

Bez ohledu na pozitivní ekonomický vývoj ochota nakupovat se v Británii ve čtvrtém čtvrtletí mírně snížila o 4,6 bodu na 10.6 bodu. Přesto je však trend i nadále pozitivní, neboť v prosinci byl indikátor asi o 8 bodů výše nežli ve stejném období předchozího roku.

Belgická ekonomika je jasně na vzestupu

Po výrazném propadu ekonomických očekávání ve třetím čtvrtletí 2015 získali belgičtí spotřebitelé na konci roku novou naději. Tento ukazatel vzrostl z -3,6 bodu v září na 15,6 bodu v prosinci, což je zvýšení o 19,2 bodu. Belgičtí spotřebitelé tedy očekávají, že ekonomika bude v nadcházejících měsících nadále růst.

Optimistické hodnocení ekonomického vývoje ovlivnilo i jejich příjmová očekávání, neboť tento ukazatel ve čtvrtém čtvrtletí stoupnul o 6,7 bodu na hodnotu -16,2 bodu. Kromě toho, přestože je jasné, že Belgičané stále ještě neočekávají zvýšení příjmů, ukazatel vzrostl ve srovnání s prosincem 2014 o více než 8 bodů.

Tento stoupající trend ovlivnil i ochotu Belgičanů nakupovat. Indikátor stoupnul od září o 11,8 bodu na 13,8 bodu, což je nejvyšší hodnota od října 2011. Jedním z důvodů je bezpochyby nepřetržité snižování nezaměstnanosti, k němuž v posledních měsících dochází. Podle Evropské komise činila v dubnu 2015 míra nezaměstnanosti 8,8 procenta, ale v listopadu poklesla na 7,8 procenta

Řecko se propadá zpět do recese

Ekonomická očekávání řeckých spotřebitelů odrážejí tamní ekonomickou a politickou situaci, která je i nadále velmi obtížná. Ve čtvrtém čtvrtletí indikátor poklesl o dalších 3,6 bodu na -33,6 bodu v prosinci, což je nejnižší hodnota téměř za dva roky. To znamená, že euforii vyvolanou volebním vítězstvím Alexise Tsiprase v lednu 2015 vystřídalo hluboké rozčarování. Navíc ve třetím čtvrtletí znovu poklesl hrubý domácí produkt, a sice o 0,9 procenta ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, když během několika předcházejících čtvrtletí zaznamenával slušný růst.

Přestože ekonomická očekávání nadále klesala, ve vztahu k příjmovým očekáváním Řekové projevili více optimismu. Ve čtvrtém čtvrtletí tento indikátor vzrostl o 15,5 bodu na -18,0 bodu a zanechal nejnižší srpnovou hodnotu daleko vzadu. Kromě toho, i když míra nezměstnanosti činila v říjnu 24,5 procenta a patřila stále k nejvyšším v Evropě, od ledna 2015 trvale klesala celkově o 1,3 procenta.

Vzhledem k těžké ekonomické situaci zůstala ochota řeckých spotřebitelů na nejnižší úrovni ze všech zkoumaných zemí – v prosinci dosahoval ukazatel -36,1 bodu. Je pravda, že se tento indikátor vzpamatoval poté, kdy se ve třetím čtvrtletí silně propadl, ale od září vzrostl jen o 0,9 bodu. Řekové si prakticky nemohou dovolit nakupovat jiné produkty nežli věci každodenní potřeby. V zásadě lze říci, že Řecko je z hlediska všech tří indikátorů mezi zeměmi EU na posledním místě.

Rakušané nevydávají žádné peníze za větší nákupy

Přestože rakouský hrubý domácí produkt vzrostl ve třetím čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 1 procento, nemělo to prakticky žádný dopad na ekonomická očeávání spotřebitelů, jež se zvýšila pouze o 2,8 bodu na -17,0 bodu. Na konci prosince tudíž byla zřetelně negativní. Rakouští spotřebitelé ani nadále neočekávají znatelné vylepšení ekonomických čísel, jak bylo vidět na odpovídajícím ukazateli, jenž ve srovnání s prosincem 2014 klesl o 5,6 bodu.

V září dosáhla příjmová očekávání hodnoty 31,1 bodu, což je nejvýše od října 1999 (32,7 bodu). Ve čtvrtém čtvrtletí však tento pozitivní trend nepokračoval, místo toho ukazatel poklesl o 9,4 bodu na 21,7 bodu. Současně podle Evropské komise mírně vzrostla míra nezaměstnanosti o 0,1 procenta a v listopadu dosáhla opět 5,8 procent.

Vedle toho v důsledku pesimistických příjmových očekávání je mezii Rakušany stále méně spotřebitelů, kteří by si chtěli kupovat drahé výrobky a služby. Jejich ochota nakupovat se od září snížila o 10,8 bodu a na konci čtvrtého čtvrtletí dosáhla 0,3 bodu. To je jen lehce nad dlouhodobou průměrnou hodnotou 0 bodu a představuje to v porovnání se stejným obdobím předchozího roku pokles. Ve skutečnosti, jestliže to srovnáme s roční nejvyšší hodnotou zaznamenanou v březnu, indikátor klesl o celých 24,2 bodu.

Rekordní příjmová očekávání českých spotřebitelů

Pokračoval pozitivní vývoj české ekonomiky – hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí zvýšil ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku o 3,9 procenta. To mělo vliv i na ekonomická očekávání českých spotřebitelů, neboť se od září zvýšila o 4 body na 27,4 bodu, což je druhá nejvyšší hodnota mezi srovnávanými zeměmi EU – vyšší hodnoty dosáhlo jen Španělsko. Přesto všechno to znamená v porovnání se stejným obdobím předchozího roku pokles téměř o 14 bodů.

Kromě toho, v důsledku pozitivního ekonomického vývoje zůstala velmi nízká i míra nezaměstnanosti, která podle Evropské komise dosáhla v listopadu 4,6 procenta. Ukazatel příjmových očekávání v prosinci dosáhl 56,5 bodu. To je nejen o 18,1 bodu více nežli v září, ale je to rovněž nejvyšší hodnota od roku 1995, kdy se tento průzkum začal provádět. Navíc v současné době nemá žádná evropská země vyšší příjmová očekávání než Česká republika.

Tato optimistická ekonomická nálada v Česku přispěla i ke zvýšení ochoty nakupovat, která ve čtvrtém čtvrtletí stoupla o 13,9 bodu na 22,4 bodu. Po dlouho trvající ekonomické krizi jsou Češi zjevně připraveni znovu vydávat peníze za dražší výrobky a služby, jež nepotřebují ke svému každodennímu životu.

Slováci očekávají vyšší mzdy

Ve čtvrtém čtvrtletí díky dobrým ekonomickým výsledkům byli slovenští spotřebitelé ohledně budoucího výkonu ekonomiky optimističtí. Ekonomická očekávání dosáhla v prosinci 23,2 bodu, tedy přesně o 11 bodů více než v září. Jedním z důvodů je dozajista rychle rostoucí hrubý národní produkt, neboť ve třetím čtvrtletí se zvýšil v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 3,7 procenta.

Tento vzrůstající trend měl pozitivní dopad i na příjmová očekávání slovenských spotřebitelů – indikátor vzrostl o 7,8 bodu na 27,4 bodu. Přispělo k tomu určitě také nepřetržité snižování míry nezaměstnanosti, neboť od ledna do listopadu 2015 nezaměstnanost klesla o 1,5 procenta na úroveň 10,8 procenta.

Na druhou stranu slovenská ochota nakupovat ve čtvrtém čtvrtletí rovněž kolísala, ale nakonec vykázala mírně vzestupnou tendenci. Indikátor stoupnul od září do prosince o 2,2 bodu a dosáhl hodnoty 4,4 bodu. To však bylo téměř o 26 bodů méně než v předchozím roce.

 

Zdroj: GfK

Praha, 12. února 2016