Nejudržitelnějším obchodním řetězcem na českém a slovenském trhu, z pohledu dostupnosti nefinančních dat a podle enviromentálních a sociálních kritérií, se stal podle údajů sesbíraných společností Impact Metrics za rok 2019 Kaufland.

Na druhém místě se umístilo Makro a na třetím řetězec s nábytkem Ikea, který je tak zároveň první mezi velkými nepotravinářskými prodejci. Za rok 2020 zatím nejsou všechna dostupná data k dispozici.

„Jde o vůbec první žebříček porovnávající společnosti působící na českém trhu z pohledu dat zaměřených na udržitelnost. Ta je dnes tématem číslo jedna, jak si ale firmy stojí, nevíme. Proto jsme se je rozhodli na základě dostupných faktických informací změřit a porovnat,“ uvádí za Impact Metrics Martin Klofanda s tím, že přes data je jediný objektivní pohled na to, zda se firma snaží, anebo zda pouze lakuje svou činnost na zeleno.

Obchodní řetězce jsme porovnávali podle kritérií ze tří tak zvaných ESG oblastí (environmentální, sociální a z pohledu řízení firmy). V rámci environmentální oblasti jsme posuzovali data o uhlíkové stopě, spotřebě elektřiny, spotřebě vody, množství potravinového odpadu a jídla darovaného potravinovým bankám. V sociální oblasti jsme analyzovali zastoupení žen ve společnosti, jak mezi všemi zaměstnanci, tak v managementu. V neposlední řadě jsme hodnotili dostupnost dat. Všechna kritéria měla stejnou váhu.

„Kauflandu pomohlo k vítězství především to, že aktivně zveřejňuje všechny důležité informace ve svém CSR reportu. To je základní předpoklad, ze kterého jsme vycházeli a domníváme se, že by to měl být již standard. U jiných řetězců jsme se museli dotazovat a někde jsme ani po aktivním doptávání informace nezískali vůbec,“ uvádí k výsledkům Dan Heuer, který má ve společnosti Impact Metrics na starosti metodiku, porovnávání dat a jejich interpretaci.

Kaufland na první příčku posunulo kompletní zveřejnění všech dat, které před několika týdny vydal v prvním nefinančním reportu. Neznamená to však, že by byl v plnění všech sledovaných ukazatelů nejlepší.

V rámci snahy o co nejširší záběr jsme především podle tržeb určili čtrnáct obchodních sítí, z toho deset potravinářských a čtyři nepotravinářské. Zahrnuli jsme i slovenský Lidl a Kaufland. Z vybraných řetězců disponovalo alespoň nějakými veřejnými daty, zpravidla uveřejněnými ve zprávě o udržitelnosti či CSR reportu, sedm z nich.

„Řetězce nejvíce ztrácejí při nedostupnosti dat. Věříme proto, že se žebříček s přibývajícími daty bude měnit. Již nyní připravujeme srovnání za rok 2020, který bychom rádi publikovali na konci letošního roku. Už teď je zřejmé, že se řetězce za rok významně posunuly. S pořadím to určitě zamíchá,“ uvádí Dan Heuer.

Maloobchod je pouze prvním oborem, kde budeme data srovnávat, dodává. Následovat budou banky a pojišťovny, telekomunikační a IT firmy, energetické společnosti, automobilky a další výrobní firmy.

Děravá data a velké rozdíly

Mezi nyní porovnávanými obchodními řetězci, což jsou bez výjimky nadnárodní společnosti, jsou v jednotlivých kategoriích poměrně velké rozdíly.

Téměř všichni svorně usilují o snižování uhlíkové stopy. Data o tom, kolik emisí CO2 vytvořily, však publikuje jen málo společností. Ze čtrnácti oslovených řetězců pouze Kaufland a Makro zveřejňuje emise v kompletní sestavě, která má nejvyšší vypovídací hodnotu za tak zvaný Scope 1,2,3 (zjednodušeně jde o emise z vlastních zdrojů, z elektřiny, emise třetích stran např. dodavatelů). Tesco a Ikea publikují omezenější výčet (buď jen Scope 1 nebo 2).

Ze srovnání na metr čtvereční prodejní plochy či na tržby vede slovenský Kaufland, který má nejnižší uhlíkovou stopu.

Na uhlíkové stopě řetězců se z velké části podílí emise z elektřiny, na kterou jsou obchody náročné kvůli velkému množství chladících a mrazících zařízení. Proto jsme sledovali i spotřebu energií, zahrnující spotřebu elektřiny, zemního plynu a dalších zdrojů energie využívaných v dané firmě.

„Ve spotřebě energií jsou na tom nepotravinové obchodní řetězce obecně lépe než potravinové. V přepočtu na tržby deklaruje nejnižší spotřebu Asko a v závěsu s Ikea. Je zajímavé, že spotřebu energie má velmi dobře podchycenou řetězec Kaufland. Přepočteme-li jejich spotřebu na prodejní plochu, nejlépe je na tom slovenský Kaufland v závěsu s českým Kauflandem,“ popisuje Dan Heuer.

Podobně je tomu i u spotřeby vody, kde jsou opět nároky potravinářů a nepotravinářů značně rozdílné. Z velkých potravinových řetězců vede při přepočtu na plochu i tržby slovenský Lidl (český Lidl data pro rok 2019 neposkytl).

Potravinové sbírky dělají jen procento odpadu

Obchodní řetězce se sice ve vlastním zájmu snaží o snížení potravinového odpadu, zbavit se ho ale zcela nemohou. Porovnání dostupných výsledků v této oblasti ukázalo, že 93 procent neprodaných potravin putuje k dalšímu zpracování, převážně do bioplynových stanic, anebo na zpracování pro živočišnou produkci.

Pouze šest procent vyřazených potravin jde do potravinových bank a pouhé procento tvoří potravinové sbírky, které řetězce každoročně pořádají a jejichž výsledky vyhlašují.

V přepočtu na tržby vyhodí nejvíce potravin slovenský Lidl a nejméně Makro. Šetrný je také český Kaufland.

Nefinančních dat bude přibývat

Hlavním zdrojem dat jsou pro nás Zprávy o udržitelnosti řídící se směrnicí o nefinančním reportingu. Publikace nefinančních dat zatím není pro většinu společností v Česku na pořadu dne. Podle nové směrnice Evropské komise, která je nyní ve schvalovacím procesu, bude ale nefinanční reporting povinný pro více firem od roku 2023. Experti Frank Bold odhadují, že na místo dnešních pětadvaceti českých společností bude nově muset tato data publikovat více než tisíc subjektů.

Klíčová se stává role nefinančních dat i pro investory a banky. „Finanční sektor a zejména banky jsou globálním leaderem v monitoringu a vyhodnocování informací o udržitelnosti přímo ve svém byznyse,“ uvádí Ondřej Ptáček, expert na udržitelnost z PwC Česká republika.

Některé banky již přijaly závazek například nefinancovat aktivity spojené s uhlím a v dalším kroku očekáváme, že budou české banky stejně jako jinde v Evropě přijímat své cíle ve smyslu podílu zelených aktiv, dodává expert poradenské firmy.

„V Monetě zatím analyzujeme nefinanční data a celkový přístup k environmentální problematice u našich dodavatelů, nicméně tento přístup se u nás dal letos do pohybu a bude se měnit i ve vztahu k našim klientům,“ dodává za Monetu také Zuzana Filipová, šéfka odboru komunikace a ESG.

 

Zdroj: Impact Metrics

Praha, 9. června 2021