Světový den mléka připomíná výjimečné postavení této potraviny

Světová zdravotnická organizace (WHO) utnula mýty o údajné škodlivosti mléka a mléčných výrobků, když přesunula Světový den mléka, který se od roku 1957 do loňska slavil každé čtvrté květnové úterý, na 1. červen, který je veřejnosti znám jako Mezinárodní den dětí.

Děti a mládež by měly denně zkonzumovat 1000 až 1 200 miligramů vápníku, jehož hlavním dodavatelem do těla jsou zejména mlékárenské výrobky, zaznělo na letošních oslavách Světového dne mléka v Kutné Hoře. Součástí oslav bylo i vyhlášení výsledků soutěže o Mlékárenský výrobek roku.

Ministerstvo zemědělství si uvědomuje nepostradatelnost mléka pro lidský organismus, a proto dlouhodobě podporuje program Mléko do škol a snaží se tak zvyšovat zájem dětí o mléko samotné a výrobky z něj, uvedla při příležitosti oslavy Světového dne mléka v Kutné Hoře Dana Třísková ze sekce potravinářských výrob – Úřad pro potraviny Ministerstva zemědělství. Jako důležitou vnímá tato instituce i podporu nevládních organizací, které propagují význam a spotřebu mléka.

Květoslava Šustová z Ústavu gastronomie Vysoké školy obchodní a hotelové pak dodala, že nejen obsah vápníku, ale i celé řady dalších důležitých látek patří mezi důvody pro konzumaci mlékárenských výrobků, např. sýrů. Platí to třeba pro bílkoviny, kdy 100 g tvrdého sýra představuje až 50 % denní doporučované dávky bílkovin a celou doporučovanou denní dávku vápníku.

Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského, vyvrací i mýtus, že mléko je významným alergenem. „Ve skutečnosti jsou mléko a některé výrobky z mléka alergizujícími potravinami pouze pro zhruba dvě až tři procenta dětí a jedno procento dospělých – jinými slovy, až 70 procent alergenních reakcí na mléko mizí s věkem, a to maximálně do 6. roku dítěte,“ uvedl ve své prezentaci s tím, že alergie na mléko se mylně zaměňuje s tzv. intolerancí laktózy, kterou nedokáže díky absenci enzymu laktáza organismus některých spotřebitelů štěpit. Tento problém se týká více lidí, statistiky uvádějí až 10 %. Důležitá je ale skutečnost, že zakysané mléčné výrobky laktózu neobsahují, a prosté této látky jsou také sýry, především pak sýry zralé.

Soutěž Mlékárenský výrobek roku s řadou novinek

Hitem letošního 16. ročníku soutěže o „Mlékárenský výrobek roku“, jehož výsledky byly vyhlášeny v rámci oslavy mléka v Kutné Hoře, se tentokrát staly jednoznačně zakysané mléčné výrobky, které byly zařazeny do celkem pěti soutěžních kategorií. Úplnou novinkou letošní soutěže byly tzv. jogurtová smoothies, tedy zakysané mléčné nápoje s významným podílem ovocné složky.

Pokračujícím trendem výrobců jsou tzv. reformulace, tedy takové úpravy složení výrobků, které odrážejí současné požadavky zdravé výživy, tedy např. snížení obsahu cukru, soli, přídatných látek či obohacování jinou výživově hodnotnou komponentou, jako jsou např. otruby a klíčky v případě fermentovaných výrobků. Právě k tomu letos ve zvýšené míře přihlížela při svém hodnocení odborná porota.

Hodnocení za účasti 23 nezávislých porotců proběhlo 3. května na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a rovněž správnost označování výrobků dle platné potravinové legislativy.

U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí.

Šestnáctého ročníku soutěže se zúčastnilo 19 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 61 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v devíti kategoriích: