Na co se budou muset firmy připravit?
Jak dopadne nový zákon o odpadech na podnikatele a obchodníky? Pokud normy úspěšně projdou legislativním procesem, nezačnou platit dříve než v roce 2018.
Legislativní rada vlády (LRV) se vrátila k projednávání navzájem souvisejících legislativních norem z oblasti odpadového hospodářství – návrhu zákona o odpadech a návrhu zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Začátkem září LRV vrátila Ministerstvu životního prostředí návrhy k dopracování.
Nyní bylo jednání opětně přerušeno. Pokud normy úspěšně projdou legislativním procesem, nezačnou platit dříve než v roce 2018.
S novým zákonem o odpadech nepřijde jen strašák v podobě vyšších poplatků, ale i nové povinnosti. Firmy budou muset totiž vytřídit alespoň polovinu svého odpadu. Cílem novely je totiž podle ministerstva hlavně motivovat obyvatele i firmy, aby důkladněji třídili odpad.
Pokud návrh zákona projde, budou podnikatelé muset s odpadem nakládat ještě zodpovědněji než dosud. Počítá se totiž s tím, že fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby budou muset v roce 2020 poprvé povinně zajistit recyklaci alespoň 50 % komunálních odpadů papíru, plastů, skla a kovů, které produkují.
V § 44 dále stojí, že fyzická osoba oprávněná k podnikání a právnická osoba, která produkuje komunální odpad nebo obalový odpad papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě smlouvy s obcí předávat do obecního systému. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se fyzická osoba oprávněná k podnikání a právnická osoba zapojí do obecního systému, nevede evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila. Pro své ostatní odpady vede evidenci a plní všechny ostatní zákonné povinnosti původce odpadu.
Na plnění těchto povinností budou dohlížet obecní úřady. Mimo jiné budou kontrolovat, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují, v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona.
V § 89 jsou nově definovány i přestupky podnikatelů a firem. Dopustí se ho např. tím, že při uvádění výrobku na trh nepředají stanoveným způsobem informace o způsobu opětovného použití, využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobku.
Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností
Nové povinnosti se budou týkat nejen výrobců, ale i prodejců. Obsahuje je návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností. Pojďme se zaměřit především na zpětný odběr. V § 11 se objevuje informace, že výrobce je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracování a využití nebo odstranění.
Vyžaduje-li tento zákon, aby výrobce nebo poslední prodejce zajistil zpětný odběr výrobků s ukončenou životností bezplatně nebo bez nároku na úplatu, není tím dotčena možnost finanční motivace konečného uživatele k odevzdání výrobku s ukončenou životností formou výkupu nebo jiným obdobným způsobem, nestanoví-li tento zákon jinak. A konečnému uživateli nesmí být účtovány jakékoliv náklady či jiné platby, které přímo či nepřímo souvisejí se zpětným odběrem. Výrobce zároveň nesmí vázat zpětný odběr výrobku s ukončenou životností na koupi nového výrobku.
V § 16 jsou popsána práva a povinnosti posledních prodejců. Poslední prodejce je už dnes povinen zpětně odebírat výrobky s ukončenou životností, pokud je tak stanoveno zákonem. Nemá-li takovou povinnost, je oprávněn zpětně odebírat pouze výrobky s ukončenou životností podobného typu a použití jako vybrané výrobky, které dodává konečnému uživateli, ať už samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků. Zpětný odběr musí být vždy prováděn bez nároku na úplatu od konečného uživatele.
Novinkou má být to, že poslední prodejce, který provádí zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a není zároveň provozovatelem místa zpětného odběru:
a/ má práva a povinnosti provozovatele místa zpětného odběru stanovená v § 15 odst. 2 písm. b) až e) a § 15 odst. 3,
b/ je povinen předat bez zbytečného odkladu zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběru výrobce,
c/ má právo požadovat, aby od něj zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností převzal ten výrobce, který ho uvedl na trh.
Poslední prodejce, který jakýmkoliv způsobem, včetně použití prostředků komunikace na dálku, prodává vybrané výrobky, je povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto výrobků po ukončení jejich životnosti. V případě, že tak neučiní, je povinen výrobky s ukončenou životností odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od konečného uživatele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání výrobků s ukončenou životností na nákup zboží.
Napsat komentář