Je udržitelnost opravu v nás?

Většina obyvatel civilizovaných zemí se snaží snižovat vliv svého chování na prostředí, které nás obklopuje. Přinejmenším to deklaruje. Jak je to ale ve skutečnosti?

Jak výroba, tak spotřeba, jak je známe z minulosti, nemůžou v budoucnosti fungovat. Stejně tak jako přírodní zdroje nejsou nevyčerpatelné, ani místo pro odpad, který lidstvo produkuje, není nekonečné. Uvědomují si to už ale všichni?

Již 8. ročník semináře Udržitelnost pro výrobu a obchod, letos s podtitulem Udržitelnost v nás, ukázal 14. června v inspirativním prostředí Magenta Experience Center v Praze na Arkádách směry, které panují ve společnosti a nastínil, jak zodpovědnost a ochranu životního prostředí využít coby obchodní strategii. Zprávu o společenské odpovědnosti velkých firem a jejím dopadu na reputaci z pohledu veřejnosti přinesl už 13. ročník studie CSR & Reputation Research, kterou pravidelně realizuje společnosti Ipsos.

Ta mimo jiné konstatuje, že pokud chce být značka úspěšná, musí jasně deklarovat hodnotové aspekty, za kterými si stojí. Jak vysvětluje Tereza Horáková, Associate Director, Ipsos v samostatném článku na předcházejících stranách, zákazníci stále častěji upřednostňují takové značky, které zaujímají postoj ke společenským tématům a jednají v souladu s jejich hodnotami.

Vzniká průvodce obalovým designem

V rámci udržitelnosti výrobků není možné opomenout ani problematiku obalů. Jak upozorňuje Tomáš Martoch, Senior Manager, Česko-Slovenské Iniciativy ECR, Češi jsou velice dobří v třídění odpadu, ale rezervy mají v tom, jak materiál ze starého obalu využít jako nový obal. Značná část odpadu proto končí ve spalovnách. Nové směrnice stanovují, kolik procent starého obalu má být znovu použito. Legislativa nyní zavádí harmonizované značení obalu, aby je dokázali správně vytřídit spotřebitelé a firmy následně znovu co nejlépe zpracovat. „To je důležité již u zrodu designu. Už v té chvíli je třeba myslet na to, jak bude možné obal po skončení jeho životnosti připravit k recyklaci. Tak bude možné snížit spotřebu primárních, takzvaných virgin, surovin, a dojde k omezení odpadu,“ vysvětluje Tomáš Martoch. Vznikne také menší potřeba spalování odpadů a méně skládek a uspoří se i energie, protože recyklát je obvykle na zpracování méně náročný než výroba z nového materiálu. Obaly je tedy třeba optimalizovat tak, aby byl proces recyklace co nejjednodušší a nejúčinnější, například použitím jen jednoho materiálu. Jak ale upozorňuje, existují oblasti, jako jsou třeba potraviny, u kterých vždy bude hrát hlavní roli bezpečnost. Vzniká proto Národní průvodce obalovým designem, který obsahuje postupy, jak obal omezit, opakovaně použít a recyklovat.

Plast ano, ale méně

Plast je levný a snadno vyrobitelný, hygienický a díky vysoké stabilitě a nízké hmotnosti se ideálně hodí pro přepravu zboží. Bez plastů si nelze představit každodenní život a zejména maloobchodní trh s potravinami, protože materiál pro lepší ochranu zejména potravin zatím nikdo nevymyslel. Společnost Lidl si je toho vědoma, nicméně je si vědoma také své společenské odpovědnosti a snaží se plasty ve spolupráci s dodavateli co nejvíce redukovat. „Zaměřujeme se na jednodruhové transparentní obaly, které recyklaci usnadňují. Dále na bezpečné barvy a potisk. Vyřadili jsme černý plast a postupně vyřazujeme i další druhy plastů. Stanovili jsme si několik závazků, z nichž řadu se nám již podařilo naplnit, jako je například snížení plastů o 20 % v obalech našich vlastních značek a také to, že 100 % těchto obalů bude v co nejvyšší možné míře recyklovatelných. Příklad z praxe ukazuje, že snížení gramáže obalu a víčka, zmenšení plochy etikety na vodách Saguaro a použití 25 % recyklovaného PET uspoří až 800 tun plastu ročně. Podobně je tomu také u obalů pro uzeniny nebo mléko. Lidl spolu s Kauflandem jsou také iniciátory projektu, při kterém testují zpětný odběr plastových lahví, za které zákazníkům nabízejí slevové kupony na balené nápoje. Z interního průzkumu vyplývá, že mnoho zákazníků plastové lahve nevrací kvůli finanční výhodě, ale kvůli jejich ekologickému cítění. A že skladovat je doma v nesešlápnuté formě, jak to bude vyžadovat reálný zálohový systém, pro ně nepředstavuje žádný problém.

Vlnitá lepenka zabalí i pobaví

Vlnitou lepenku, coby ekologický materiál, zná obalový průmysl již dlouho. Jak ale podotýká Martin Hejl, jednatel Thimm pack’n’display, vlnitá lepenka může také pobavit a zjednodušovat život. Díky ní lze zajímavým způsobem komunikovat se zákazníky, především s těmi mladšími. Dokáže totiž posloužit i jako dárkový předmět nebo materiál pro nábytek. „Coby výrobci nemusíte mít stánek na veletrzích nebo výstavách jen z plastu, ale z vlnité lepenky. Materiálem a potiskem můžete dosáhnout odlišení se od konkurence, přičemž jej díky použití suchých zipů můžete používat opakovaně,“ říká Martin Hejl. Efektně působí také nejrůznější dárkové balíčky, jejichž obal z vlnité lepenky, velmi často nachází druhý život a slouží jako obal pro nejrůznější předměty v domácnosti. Na výrobcích z vlnité lepenky se také velice dobře uplatňuje potisk, díky kterému odpadá nutnost dělat v obalu výřezy pro náhled výrobku uvnitř. Stačí na víko umístit QR kód s odkazem, který spotřebiteli „ukáže“, co vevnitř je. Stejně tak je možné hravou formou využít QR kód pro oblíbené soutěže nebo umístění informací o výrobku, případně pro recepty.

Nekrm koš!

Nejen na ekologii a celou řadu ekologických prvků v prodejnách sází společnost Kaufland. Kromě zelených střech na prodejnách, LED osvětlení, vytápění pomocí rekuperace a rozšiřování portfolia udržitelných výrobků, se významně věnuje podpoře neziskového sektoru. Jednou z nejvíce viditelných aktivit je vánoční sbírka pro nevidomé ve spolupráci s nadací Světluška. Podporuje také další projekty zaměřené na seniory, jako jsou Ježíškova vnoučata, nebo přispívá nadaci specializující se na prevenci rakoviny. Mezi významné aktivity patří podpora komunitních center v místech, kde Kaufland působí, a to formou podpory místních obyvatel, kteří se podílejí na zkrášlování nevyužitých míst, z kterých se posléze stanou volnočasová centra a místa pro setkávání. „Obrovský ohlas má například Komunitní zahrada Václavák, kterou jsme realizovali společně s obecně prospěšnou společností Kokoza,“ popisuje Peter Chalupianský, CSR manažer, Kaufland Česká republika. Ten dále podotýká, že udržitelnost a aktivity s ní spojené je nutné veřejnosti náležitě komunikovat. A stejně tak důležité je motivovat i vlastní zaměstnance, například formou různých soutěží. Díky Kauflandu mohla veřejnost zaznamenat například kampaň Nekrm koš!, která je zaměřená na prevenci plýtvání potravinami.

Dárcovství zvyšuje loajalitu

Budovat společné firemní hodnoty, zapojit zaměstnance do firemní filantropie a dosáhnout lepší udržitelnosti je možné prostřednictvím on-line darování. Platforma darujme.cz dárce podporuje již více než 11 let. Podle Ivy Marákové a Hany Morávkové z Nadace Via až 55 % zaměstnanců, kteří pracují ve firmě věnující se filantropii, je ochotna akceptovat nižší plat a pro 78 % zaměstnanců představuje firemní filantropie motivaci a zvyšuje loajalitu k firmě. Zajímavé ovšem je, že průzkumy ukázaly, že pro firmu znamená i vyšší ziskovost, a to až o 22 %. Navíc pomáhá budovat firemní kulturu a zvyšuje loajalitu zaměstnanců, atraktivitu firmy na trhu práce a zlepšuje pověst u zákazníků. Výhoda on-line darování spočívá především v tom, že již není třeba obíhat kolegy s fyzickou pokladničkou, ale je možné podle potřeby pořádat ad hoc sbírky. „Pro zaměstnance je to snadné a firmě to pomáhá naplňovat cíle v oblasti CSR. Mezi zaměstnanci darování přispívá k loajalitě a sounáležitosti nejen mezi sebou, ale také k firmě,“ vysvětluje Hana Morávková. K posílení loajality dochází také v případě, že zaměstnance nedaruje pouze vlastní peníze, ale má možnost podílet se na směrování firemních peněz určených pro dobročinné účely.

Spojte odpovědnost s požitkem

Odpovědný přístup k podnikání, které je ohleduplné k přírodě i k lidem, je součástí firemních hodnot společnosti Tchibo již řadu let. Od roku 2006 je nastaven oficiálně jako součást firemní strategie. Kávu ani bavlnu patrně nikdy nebude možné efektivně pěstovat lokálně v České republice, proto se firma zaměřuje na podporu a zajištění dobrých životních podmínek pro zemědělce v místech, kde tyto suroviny vyrůstají. „Na českém trhu jsme jedničkou v prodeji fair trade kávy a devadesát devět procent našeho bavlněného textilu pochází z udržitelných zdrojů,“ vypočítává Monika Kissová, Corporate Responsibility Specialist CZ/SK, Tchibo Praha. Firma také z plastových obalů přešla na papírové a motivuje zaměstnance, aby se odpovědně a ekologicky chovali i v soukromém životě. „Předpokladem naplňování odpovědné strategie je informovaný a zapojený zaměstnanec,“ podotýká Monika Kissová. Zároveň je důležité, aby zaměstnanci odpovědnost nevnímali jako něco, co „musí“. Je proto výhodné spojit odpovědnost s nějakým požitkem. Ve „dnech zdraví“ tak mohou mít zaměstnanci masáž od nevidomých a firma jim poskytuje také volno, pokud se chtějí sami věnovat dobrovolnické činnosti. „Velmi hezké ohlasy máme například na projekt Laskavý šálek, kdy naši kolegové pomáhají proškolovat zaměstnance sociálních kaváren, čímž je pomáhají vracet do pracovního procesu,“ popisuje Monika Kissová.

Dbejte o zdraví zaměstnanců

Každá firma potřebuje zdravé zaměstnance, protože jedině zdravý a spokojený zaměstnanec je schopen firmě vytvářet hodnoty a normálně fungovat. Podle Richarda Husovského, výživového poradce a kouče, nejsou vakcíny ani digitální technologie hlídající náš zdravotní stav všemocné a je vždy lepší dát se cestou prevence. Je proto nanejvýš vhodné věnovat se svým zaměstnancům a jejich zdraví prostřednictvím nejrůznějších zdravotních programů a podporovat je ve vytváření zdravých životních návyků. Kromě propagace zdravé výživy v kuchyňkách a společných prostorách může jít o nejrůznější workshopy o zdravé výživě, podporu fyzických aktivit, školení na zvládání stresu nebo třeba jen taková maličkost, jako je zbudování stojanu na kola v areálu firmy. Jak ale připomíná, každá práce má jinou povahu a vyžaduje například jiné stravovací návyky. Strava pro kreativce v kanceláři bude jiná než pro pracovníka v terénu… „Zaměřte se na budování návyků. Dovzdělejte zaměstnance a pomozte jim získat nové dovednosti, jako je pitný režim, pravidelná konzumace ovoce a zeleniny nebo dodržování pravidelného pohybu,“ nabádá Richard Husovský.

Klacky pod nohy alternativám

Jak vyplynulo ze zmiňovaného průzkumu společnosti Ipsos, existuje nezanedbatelná skupina spotřebitelů, kteří jsou ochotni slevit ze svých standardů, aby ulevili přírodě a životnímu prostředí. Patří mezi ně i lidé, kteří začínají vyhledávat rostlinné alternativy k potravinám živočišného původu. Jak k tomu podotýká Romana Nýdrle, ředitelka pro obchod ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, bohužel státní správou jsou právě pro ně vytvářeny nesmyslné bariéry. Ani Evropská unie nemá tak nesmyslné požadavky, jako mají někteří čeští úředníci, kterým v názvu vadí i spojení „alternativa k…“. Pokud taková potravina pochází ze zahraničí, je třeba ji v některých případech dokonce přebalit. Češi ale tyto produkty začínají čím dál víc vyhledávat, protože jejich chuť je již srovnatelná s jejich „živočišnou předlohou“. Mezi nejvyhledávanější dnes patří alternativy mléčných výrobků a masa. „U rostlinné stravy se dnes již nebavíme jen o veganech a vegetariánech, ale roste také počet flexitariánů, přičemž jde zejména o mladší ročníky,“ konstatuje Romana Nýdrle.

Tvrzení budou muset být podložená

V členských státech Evropské unie je až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků nepodložených nebo přímo zavádějících. I když zatím jen návrhem, reaguje na takovýto „greenwashing“ legislativa, která pravděpodobně zavede schválená tvrzení o udržitelnosti podobně, jako je tomu například u doplňků stravy. „Za greenwashing bude hrozit pokuta až čtyři procenta z ročního obratu firmy, konfiskace příslušného produktu nebo zákaz účasti ve veřejné soutěži,“ naznačuje Jana Bábiková, konzultantka strategické komunikace, CIRA Advisory. Ta proto spolu s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy vydala Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwaschingu, který je jakýmsi průvodcem pro firmy, jak svoji odpovědnost správně komunikovat. „Mezi zajímavosti českého trhu mimochodem patří to, že společnosti, které toho z hlediska společenské odpovědnosti dělají nejvíce, o tom veřejnost informují nejméně,“ popisuje Jana Bábiková. Mezi základ správné komunikace podle ní patří poznání vlastní firmy, poznání potřeb spotřebitelů a toho, co je zajímá, nastavení strategie komunikace společenské odpovědnosti a kvůli nové legislativě také vzdělávání v této oblasti.

Připravme se na reporting

Lineární ekonomika vyčerpává neobnovitelné zdroje a produkuje odpad. Zatímco cirkulární ekonomika se snaží žádné odpady neprodukovat a jednou použité materiály používat znovu a znovu. „Cirkulární ekonomiku vnímáme jako cestu ke snížení provozních nákladů, posílení konkurenceschopnosti a snížení emisí,“ popisuje Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Nicméně cirkulární ekonomika není jen o odpadech, ale představuje širší přístup, jako je šetření materiálu, změna byznys modelu, při kterém firma například namísto produktu poskytuje službu, prodlužování životního cyklu, zapojování obnovitelných zdrojů a energií, ekologický design a využívání digitálních technologií. Musíme se připravit na to, že firmy do budoucna budou muset reportovat svou politiku v oblasti cirkulární ekonomiky, přičemž se tato povinnost nejprve dotkne velkých firem a postupem času také těch menších. Společnosti tak budou muset reportovat, jak předcházejí vzniku odpadu, jak jej opětovně využívají, jak zvládají jeho recyklaci, zda odpad využívají pro výrobu další energie a případně kolik ho skutečně skončí na skládce.

Jak Petr Novotný připomíná, audit, který zatím u většiny firem probíhá na bázi dobrovolnosti a který mapuje celou cestu od vstupního materiálu až po výstup z továrny, může pro firmu znamenat velký přínos. Dokáže totiž odhalit to, co se prozatím vůbec nesledovalo, a kde je možné hledat zlepšení. Na příkladu auditu z kanceláře je možné vidět, že přestože zaměstnanci odpad poctivě třídí, nakonec jej uklízeč vhodí do směsného odpadu. A to třeba jen proto, že dobře neumí česky nebo ho o třídění odpadu a jeho následném nakládání s ním nikdo nepoučil. „Aniž by to naše analýza primárně zjišťovala, na dostatečně velkém vzorku kontrol se také zjistilo, že průměrná hodnota odpadu je mnohem nižší, než firmy platí odpadovým společnostem,“ konstatuje Petr Novotný. Takové zjištění je pak možné použít pro vyjednávání o ceně za svoz a likvidaci odpadu.

Čeká nás zákon o náležité péči

Zkratka ESG se pomalu etabluje v německém a českém slovníku podnikatelů, ačkoli její konkrétní význam je často nejasný a mylně se předpokládá, že se vztahuje pouze na velké podniky a banky. Kromě toho se často mylně předpokládá i to, že německý zákon o náležité péči v dodavatelském řetězci (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz LkSG) se uplatňuje pouze v Německu. Ve skutečnosti se týká i českých společností, jsou-li součástí dodavatelského řetězce, na kterém se podílejí i německé společnosti. Jak upozornil Bernhard Hager, co-managing partner a Vít Inqort, koncipient v advokátní kanceláři Eversheds Sutherland, přísná pravidla již v Německu platí, a proto si němečtí podnikatelé vybírají takové partnery, kteří tato pravidla také dodržují. Ve výše zmíněném zákoně se inspiruje také Evropská unie, která připravuje směrnice o náležité péči v dodavatelském řetězci, který se má v první fázi vztahovat na společnosti s obratem 150 mil. eur a s více než 500 zaměstnanci. U „citlivých“ odvětví mají panovat ještě přísnější kritéria: obrat nad 40 mil. eur a více než 250 zaměstnanců. Jde především o textilní průmysl, lesní hospodářství, zemědělství, potravinářství nebo o těžbu nerostných surovin.

ESC rating funguje jako spouštěč

Výhodu pro firmy může znamenat nefinanční reporting a sběr dat pro něj, při kterém firmy odhalí mnohé nedostatky, aniž by je za to zatím někdo sankcionoval. Jak podotýká Ondřej Ptáček, ředitel PwC, celý tento proces společnostem pomáhá lépe řídit rizika, zlepšovat image, podporovat inovace a snáze získat přístup ke kapitálu, protože vyšší ESG rating přitahuje více zelených a udržitelných investic a v neposlední řadě snižuje náklady na financování. „Velmi často funguje jako spouštěč vnitřních procesů a díky sběru dat je také možné vylepšit ESG strategii. Vůbec hlavním účelem nefinančního reportingu je varovat před potenciálním kontroverzním nebo nezákonným chováním společnosti a zároveň poskytovat informace pro odpovědné ekologické a sociální akce a programy,“ uzavírá Ondřej Ptáček.