Moderní spotřebitel obaly nezavrhuje, je si vědom jejich užitečnosti, ale upřednostňuje ekologické způsoby balení.
Zatímco před pár lety bylo tématem „Balení bez obalů“, což se ukázalo jako zajímavá, ale v praxi ne vždy použitelná myšlenka, dnešní spotřebitel se ve vnímání obalů posunul dále.
Nejenom pandemie Covid 19 nás přesvědčila, že obaly plní jak své základní i sekundární funkce, ale mají i silný hygienický podtext, který plně zapadá do primární ochranné funkce obalu. Na druhou stranu konzumenti a spotřebitelé nechtějí již zavírat oči nad některými negativními důsledky, které s sebou obaly nesou.
Tento přístup je vidět především u ekonomicky teprve nastupující generace Z. Ale „zelené požadavky“ na obal si rozhodně nenárokuje jen generace mladších skupin, naopak, tento požadavek jde celým věkově i názorově často odlišným spektrem respondentů, jen u některých starších skupin není tak silně zastoupen.
Udržitelností se zabývají jednotlivé firmy i skupiny. Jedná se o celospolečenské a často i politické globální téma. Řada iniciativ se snaží udržitelnost i nějakým způsobem co nejpřesněji nadefinovat, aby bylo možné posoudit snahu vzhledem k výsledku. K nejnovějším aktivitám tohoto typu patří iniciativa Prosperkolleg a Effizienz-Agentur NRW, která vyvinula nezávislá hodnotící kritéria pro udržitelné balení potravin ve spolupráci se společnostmi z potravinářského průmyslu. Agentura uvádí, že balení je důležité, ale také přispívá k tomu, že evropský potravinářský průmysl představuje v evropské ekonomice přibližně 17 % z celkového množství emisí skleníkových plynů. Iniciátoři nyní hledají (do konce července 2021) další společnosti z oboru, které by tento systém v praxi vyzkoušely a dále rozvíjely. Tyto iniciativy smysl mají, protože se ukazuje, že přibližně 77 % spotřebitelů je ochotno připlatit si více právě za udržitelnější obaly.
Udržitelnost není jen o obalech
V souvislosti s potravinami nejsou udržitelná témata pochopitelně něčím novým, naopak v tomto segmentu, včetně souvisejícího segmentu pohostinství, se o udržitelnosti hovoří již dlouho. Akcent byl však směřován především na samotnou potravinu, případně plýtvání s ní (ekonomická udržitelnost). Současné řešení otázky ekologického balení, tento kruh jakoby cirkulárně uzavírá celou problematiku. Ostatně cirkulárně je potřeba řešit i řadu dalších odvětví, nejenom potraviny. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními či ekonomickými aspekty. Každý produkt má totiž během své existence v různých stádiích různé dopady na životní prostředí. Ekologicky šetrná řešení dokáží výrazně zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snižovat množství odpadu a rozsah znečištění, šetřit energii, ale i podpořit udržitelný přístup na trhu s daným segmentem či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Mezi stěžejní principy cirkulární ekonomiky patří preference výrobků z recyklovaných materiálů, snadná recyklovatelnost po ukončení spotřeby, využití energie z obnovitelných zdrojů a mnohé další.
Optimalizace ve smyslu restrikce
Podobně jako u samotné výroby produktů hraje i u ekologického balení velkou roli restrikce. Při výrobě dochází k omezení (ale zároveň často i k ekonomickým úsporám) spotřeby energií, vody, surovin apod. Další důraz je kladen na omezení produkce odpadů a s tím související omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy a pochopitelně celková restrikce uhlíkové stopy. Všechny tyto faktory vlastně vychází z podprahového vnímání obalu, kdy si jak odborníci, tak laici uvědomují, že největším problémem obalů je ten, že se z něj stane odpad okamžitě po spotřebě. Proto jsou v současnosti ceněny především snahy udržet materiály v hodnotovém řetězci co nejdéle, jinými slovy začlenit co nejvíce recyklovaných materiálů do nových obalů.
Řada velkých i menších hráčů se zapojila do inciativy „New Plastics Economy initiative“, která spojuje a umožňuje zainteresovaným stranám přehodnotit budoucí spotřebu plastů a usilovně podporovat oběhové hospodářství. S touto iniciativou souvisí i řada dalších, např. European Plastics Pact, U.S. Plastics Pact, Recyclate Forum, Alliance To End Plastic Waste a mnohé další. Snaha většiny zainteresovaných firem je, aby 100 % obalů, které využívají bylo do roku 2025 recyklovatelných nebo znovu použitelných. Ke snížení množství nově vyrobených plastů z fosilních zdrojů, přispívá nejenom zvýšení podílu recyklovaného plastu, snížení objemu plastu a zvýšení používání plastů na biologickém základě, ale i edukace spotřebitelů, kam lze zahrnout i podporu sběru a recyklace odpadů. Obdobná kritéria jsou i u ostatních obalových materiálů, do stejného horizontu jsou vyvíjeny i snahy, aby 100 % papírů a lepenek, které zainteresované firmy využívají, bylo rovněž vyrobeno z recyklovaného materiálu.
Nesmyslně nadměrné obaly nechceme
Vedle typu materiálu, je potřeba u ekologického balení řešit i jeho konstrukci. Řada obalů, především přepravního charakteru, kam spadají i obaly pro stále oblíbenější oblast e-commerce, je nadbytečná. Ani za předpokladu využití recyklátů, pak nelze mluvit o udržitelném obalu. Naopak tento typ obalu zatěžuje logistiku, životní prostředí i kapsu uživatele. Produkty zabalené do neúměrného množství obalového materiálu jsou obtěžující z mnoha důvodů. Nejenom, že na ně spotřebováváme zbytečně mnoho materiálu a přepravujeme prázdný vzduch, ale i samotní spotřebitelé jsou při rozbalování těchto obalů obtěžování nadbytečnými vycpávkami či fixací.
Naopak velmi pěknými příklady udržitelných obalů jsou lepenkové držákové alternativy k foliovým multipackům. Jako alternativu k plastovým smrštitelným foliím na plechovkách nabízí Smurfit Kappa držáky typu TopClip či GreenClip, vyrobené z lepenky, které zanechávají o 30% nižší uhlíkovou stopu než spotřebitelské balení ze smršťovací fólie, protože neobsahují žádné plasty a jsou 100% obnovitelné, recyklovatelné a biologicky rozložitelné. Držáky jsou navíc vyrobeny z menšího množství materiálu a nevyžadují použití lepidla.
Snaha o udržitelné obaly se zdaleka nedotýká jen plastů či lepenek. Životní prostředí řeší i skláři. Například výrobce nápojového skla, společnost Vetropack využívá při výrobě tenkostěnných láhví z vylehčeného skla nové výrobní technologie. Technologie vylehčeného skla zaručuje skleněné obaly s výrazně nižší hmotností, které jsou však stejně stabilní a pevné jako jejich těžší varianty. Vylehčené sklo šetří suroviny, hmotnost i náklady na dopravu.
Napsat komentář