Pozitivní zpráva: Pandemie popularitu biopotravin nezastavila. Posílila naopak zájem zákazníka a zdraví, ekologii a sociální otázky spojené s výrobou a prodejem potravin.
Trendovými tématy letošního veletrhu BioFach, který se vzhledem k pandemii uskutečnil pouze virtuálně, byly „Rostlinné produkty“, „Produkty s nízkým obsahem cukru a bez cukru“, „Potraviny s dalšími benefity“ a „Udržitelnost a sociální odpovědnost“.
Trh bioproduktů v Evropě vzrostl v roce 2019 o dalších 8 % na 45 mld. euro. Vyplývá to z údajů, které v únoru během digitálně konaného veletrhu BioFach předložily švýcarský Výzkumný ústav ekologického zemědělství (FiBL), společnost Agrarmarkt Informations AMI a Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (IFOAM).
Ekologicky obhospodařovaná plocha v Evropě vzrostla v roce 2019 o 5,9 % a představuje tak 3,3 % z celkové zemědělské plochy – v Evropské unii 8,1 %. Ve Francii přibylo téměř 206 tis. ha ekologické půdy, na Ukrajině téměř 159 tis. ha a ve Španělsku více než 108 tis. ha. Španělsko je s téměř 2,4 mil. ha stále zemí s největší výměrou ekologické půdy v Evropě, následované Francií (2,2 mil. ha) a Itálií (2 mil. ha). Nejvyšší podíl zemědělské půdy v ekologickém režimu na světě mělo se 41 % Lichtenštejnsko, následováno Rakouskem s 26,1 %.
V roce 2019 bylo v Evropě téměř 430 000 ekologických producentů. Jejich počet se tak zvýšil o 2,8 %. V celé Evropě působí na 82 000 společností zabývajících se ekologickým zpracováním a více než 6 500 dovozců. Největší počet ekologických zpracovatelských společností byl v Itálii (téměř 22 000), zatímco Německo mělo nejvíce dovozců (přes 1 800).
Maloobchodní tržby v Evropě vzrostly o 8 % a dosáhly 45 mld. eur. Evropská unie je se 41,4 mld. eur po USA (44,7 mld. eur) celosvětově druhým největším trhem s ekologickými produkty. Evropskou zemí s největším bio trhem je Německo (12 mld. eur), největší růst byl zaznamenán ve Francii (13,4 %).
V roce 2019 utratili evropští spotřebitelé za biopotraviny v průměru 56 eur na osobu, Dánové dokonce 344 eur a Švýcaři 338 eur na obyvatele. Premiantem je Dánsko, které dosáhlo s 12,1 % i nejvyššího podílu na organickém trhu na světě, na druhém místě je s 10,4 % Švýcarsko a na třetím Rakousko s 9,3 %.
V České republice dosáhla v roce 2018 celková spotřeba biopotravin, včetně dovozu, 4,43 mld. Kč. To je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 33 %. (Aktualizované údaje budou k dispozici během jara.) Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu dosáhl v roce 2018 přibližně 7,02 mld. Kč. Vývoz biopotravin vzrostl na zhruba 2,59 mld. Kč. Vyplývá to z údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Mezi nejoblíbenější produkty patří káva, čaj, dětské výživy a další zpracované biopotraviny, v závěsu se drží mléčné výrobky, ovoce a zelenina.
Pandemie zvýšila globální poptávku po biopotravinách
Amarjit Sahota, expert na mezinárodní trh s bio produkty a zakladatel londýnské společnosti Ecovia Intelligence (dříve Organic Monitor Market Research), hovoří o „podpoře koronavirů globálnímu bio průmyslu“. „Od Indie přes Evropu až po USA zaznamenávají velkoobchodníci a maloobchodníci v důsledku pandemie nárůst poptávky až o 40 % ve srovnání s předchozím rokem. Online obchod zažívá takový boom, že Amazon, majitel ekologického giganta Whole Foods, musel omezit online nákup biopotravin v USA, aby uspokojil enormní poptávku,“ uvádí Sahota. Mezinárodní distribuční síť se dostala pod tlak, konstatuje Sahota a vysvětluje souvislosti: „Mnoho surovin používaných evropskými a severoamerickými společnostmi vyrábějícími biopotraviny pochází z Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Národní omezení a nejistota při řešení pandemie dočasně přerušily mnoho dodavatelských řetězců. Drobní bio zemědělci nebyli schopni exportovat svou úrodu kvůli koronavirové krizi. Například Indie, která je zdrojem bio čaje, bylin, koření a dalších důležitých organických surovin, patřila v roce 2020 k nejvíce postiženým zemím pandemií Covid-19 na světě.
Napsat komentář