Největší prostoje při práci s retraky obvykle nevznikají samotnou manipulací, ale v navazujících procesech.
Moderní sklady na papíře často vypadají velmi efektivně. Vysoké regály, úzké uličky, elektrické retraky, digitalizované řízení toku zboží a napojení na systém řízení skladu. Přesto se v praxi opakuje stejný problém – reálná propustnost je nižší, než by odpovídalo technickým parametrům i investovanému vybavení.
Rozdíl mezi navrženou kapacitou a skutečným výkonem přitom nevzniká na jednom místě. Je výsledkem kombinace layoutu, organizace práce, energetiky, lidského faktoru i způsobu řízení skladu jako celku.
„V praxi se často setkáváme s čekáním na uvolnění skladových pozic nebo uliček, nedostatečně připraveným zbožím, problémem může být nastavením materiálových toků nebo koordinací s ostatní manipulační technikou,“ prozrazuje Jan Kohák, produktový manažer pro skladovou techniku společnosti Toyota Material Handling CZ. Svou roli samozřejmě hraje samotný návrh skladu. U retraků je například důležitá dostatečná pracovní šířka uliček, která se běžně pohybuje kolem 2,7 až 2,9 metru. Pokud je prostor navržen na hranici minimálních parametrů, zvyšují se nároky na manévrování a prodlužují jednotlivé manipulační cykly.
Kritické jsou i manipulace ve výškách, čekání na úkoly a neefektivní přejezdy. „Právě zde přinášejí moderní řešení, jako Jungheinrich ETV 4i, výrazný posun. Díky vysoké dynamice zdvihu a spouštění (až 1,5 m/s a 1,2 m/s) dokáže významně zkrátit čas jednotlivých cyklů, zejména ve vysokoregálových skladech,“ uvádí Michal Větrovec, produktový manažer společnosti Jungheinrich.
Moderní retraky nabízejí řadu špičkových funkcí
Organizace práce a lidský faktor mají zásadní vliv na efektivitu využití manipulační techniky, a to zejména při řízení uskladnění, doplňování a vychystávání palet. „V praxi proto často vzniká zbytečná manipulace ve vyšších patrech regálů, i když by bylo možné tok zboží optimalizovat vhodnějším nastavením skladových zón a předávacích lokací,“ míní Michal Prádl, vedoucí logistického centra značky Datart.
Z pohledu technologií dnes moderní retraky nabízejí řadu špičkových funkcí, které pomáhají prostoje minimalizovat. Vedle vysokých rychlostí zdvihu a spouštění jsou to například individuální výkonové profily pro jednotlivé řidiče, optimalizace rychlosti pojezdu, 360° řízení, plynulost zdvihu a výsuvu stožáru nebo systémy usnadňující přesné zakládání ve výškách. „Praktický přínos mají i ukazatele výšky zdvihu, předvolba zakládací výšky, kamery na vidlicích, laserový naváděcí kříž nebo unikátní Toyota naklápěcí kabina, která zlepšuje ergonomii a výhled při práci ve vysokých regálech a snižuje únavu obsluhy,“ poukazuje Jan Kohák. To vše dodává obsluze jistotu ovládání stroje, a tím i rychlost a efektivnost.
Roli hraje i samotná konstrukce vozíku
Rozdíl mezi výkonem deklarovaným v technických parametrech a reálným výkonem v běžném provozu se v intralogistice obvykle pohybuje na úrovni 60–80 % využití teoretických hodnot. Cílem manipulační techniky je tento rozdíl co nejvíce minimalizovat a přiblížit reálný výkon co nejblíže technickému maximu. U modelu ETV 4i společnosti Jungheinrich k tomu přispívá zejména vysoká rychlost zdvihu a spouštění, která zásadně ovlivňuje produktivitu práce ve výškách, a i stabilní a přesné chování stožáru i při vysoké dynamice pohybu, což snižuje ztráty času při manipulaci a zvyšuje celkovou efektivitu cyklů.
„Deklarované technické parametry vozíků vycházejí ze standardizovaných podmínek. Skutečný výkon v reálném provozu však ovlivňuje řada faktorů. Patří mezi ně zejména kvalita podlahy, prašnost a světelné podmínky, šířka pracovních uliček, pohyb chodců, kvalita balení a stability palet, zkušenosti obsluhy, četnost zdvihů a délka pojezdů,“ informuje Daniel Barák, odborný manažer prodeje společnosti Still ČR. Významnou roli hraje rovněž samotná konstrukce vozíku a jeho stabilita při manipulaci ve větších výškách. Právě souhra těchto faktorů rozhoduje o tom, jakého výkonu lze v konkrétním provozu skutečně dosáhnout.
Efektivita může být až o třetinu menší
Deklarované technické parametry vycházejí ze standardizovaných zkušebních podmínek, které umožňují objektivně porovnávat jednotlivé stroje. „Významnou roli hraje i přístup a zkušenosti obsluhy. Zkušený řidič dokáže využívat výkon stroje efektivněji, plynuleji pracovat s hydraulikou, lépe plánovat pohyb a omezovat zbytečné prostoje,“ reaguje Jan Kohák. Naopak nevhodný styl jízdy nebo manipulace může produktivitu i energetickou účinnost výrazně snížit. Rozdíly a příležitosti ke zlepšení se musejí hledat v podmínkách provozu, organizaci práce a kvalitě obsluhy.
V reálném provozu tak může být oproti ideálním podmínkám efektivita až o třetinu menší. „Důvodem jsou hlavně faktory jako je zásoba práce v dané regálové části, a tedy přejezdy, případně typ obsluhy, zda se manipuluje pouze skladová jednotka, paleta, či se z ní vychystávají například kartony,“ doplňuje Michal Prádl. Dále kvalita obsluhy, případně technické podmínky jako jsou podlahy či šířky uliček.
Dochází k návrhu bez rezervy
Jednou z nejčastějších chyb při návrhu nebo modernizaci skladů, které následně omezují efektivní využití manipulační techniky, je, že jsou specialisté na intralogistiku přizváni do projektu až v jeho pokročilé fázi, kdy je již stavební řešení navrženo nebo dokonce zahájena realizace. „V této chvíli jsou možnosti optimalizace layoutu skladu výrazně omezené. Efektivní sklad je potřeba navrhovat komplexně již od začátku projektu. To znamená správně zvolit typ regálového systému, vhodnou manipulační techniku, například retraky nebo systémové vozíky, připravit provoz na budoucí automatizaci, zohlednit návaznost na moderní Li-Ion technologie a zajistit dostatečnou elektrickou kapacitu a jištění,“ dokládá Daniel Barák. Stejně důležité je profesionální nastavení logistických procesů od příjmu zboží přes skladování až po expedici.
Díky tomu podle Michala Větrovce dochází k návrhu bez rezervy pro budoucí výkon a dynamiku; podcenění manipulace ve výškách; zastaralému přístupu k energetice; absenci datového řízení toku materiálu. I Michal Prádl se domnívá, že nejčastější chybou je nedostatečná šířka manipulačních uliček pro maximalizaci skladovací kapacity na regálech.
Do automatizace zasahuje legislativa
Sklad je dynamický systém, který by měl vycházet z množství a charakteru skladovaných položek, jejich obrátkovosti, frekvence manipulace, sezonních výkyvů i požadované dostupnosti zásob. „Důležité je analyzovat, jak často a jakým způsobem se ke zboží přistupuje. Jiné požadavky má sortiment, u kterého je nutný přímý přístup ke každé paletě, a jiné homogenní zásoba s větším počtem stejných palet, kde lze využít vysokohustotní skladování a principy FIFO nebo LIFO,“ vzkazuje Jan Kohák. Stejně důležité je porozumět frekvenci pohybů, návaznosti na příjem, výrobu, vychystávání a expedici, případně posoudit, zda se některé manipulační procesy pravidelně opakují a mohou být optimalizovány nebo automatizovány.
Obecně při plánování modernizace skladů a úvahách o automatizaci retraků je nutné si uvědomit, že se jedná o jeden ze složitější projektů pro automatizaci, a především u provozu s vyšší zakládací výškou. „Z důvodu legislativních omezení na bezpečnost těchto automatických robotů, je reálný výkon automatického retraku nižší než řízeného klasickou obsluhou, a to v poměru přibližně dva až tři stroje vůči jednomu ručně řízenému,“ vypočítává Miroslav Hampl, generální ředitel společnosti Kvados Group. Aby tedy rozumně vycházela návratnost je potřeba minimálně dvousměnný provoz, ideálně třísměnný. U větších skladů je vhodné zvážit instalaci spíše plně automatického paletového skladu typu 4D Shuttle, nebo pro nízko obrátkové sklady automatické VNA.
Průběžné dobíjení zvyšuje dostupnost techniky
Přechod na moderní energetické systémy, zejména Li-Ion baterie a koncept opportunity charging, má zásadní vliv na dostupnost manipulační techniky i plynulost provozu ve vícesměnných skladech. „Ve srovnání s klasickými olověnými akumulátory může zvýšit dostupnost vozíků o desítky procent. Li-Ion baterie umožňují rychlé průběžné dobíjení během přirozených provozních přestávek,“ dodává Václav Jung, projektový manažer a energy manažer společnosti Still ČR.
Rovněž u retraku Jungheinrich ETV 4i je použita lithium-ion technologie, která je plně integrovaná do konstrukce vozíku, a tak umožňuje rychlé a průběžné dobíjení bez výměny baterií, což zvyšuje dostupnost techniky ve vícesměnném provozu a zajišťuje stabilní výkon po celou směnu. Jan Kohák dodává, že na rozdíl od olověných baterií nedochází s klesajícím nabitím k výraznému poklesu výkonu vozíku, což je důležité zejména v intenzivních logistických provozech s vysokými nároky na produktivitu.
Napsat komentář