AI dnes pokladnám pomáhá zrychlovat procesy a předcházet chybám i ztrátám. Uplatnění však nachází i v dalších oblastech maloobchodu.
Kvůli rostoucí hrozbě kybernetických útoků je v současnosti klíčové dokonalé zabezpečení dat a platebních procesů. Standardem se také stává cloudová konektivita.
Klíčovou součástí modernizace maloobchodu se staly samoobslužné pokladny. Mezi jejich hlavní benefity patří snížení nákladů na personál, zkrácení front a zvýšení zákaznického komfortu. „Vnímáme prudký růst implementace samoobslužných pokladen či kiosků napříč všemi prodejními formáty,“ potvrzuje Stanislav Zrcek, Vice President Retail Segment Eastern Europe & Channel Director EMEA ve společnosti Diebold Nixdorf. Jak podotýká Michal Čadina, Manažer obchodního oddělení společnosti P. V. A. systems, samoobslužné pokladny již nejsou výsadou nadnárodních řetězců, ale z velkých supermarketů se dostaly také do menších prodejních formátů. V rámci celkové automatizace prodejen mohou být dokonce jediným druhem pokladny.
Standardem se stal Cloud
Významnou technologickou změnou je také implementace cloudových technologií, kterou v nějaké podobě již využívá významná část retailerů. Cloudová technologie se stává dominantním směrem, protože umožňuje centralizovanou správu prodejen, dat či konfigurací, snadné a rychlé aktualizace a těsné propojení s e-commerce či dalšími platformami. Silným trendem v maloobchodu jsou také bezkontaktní či digitální platby a mobilní technologie, ať už pro řešení plateb, asistovaný prodej nebo efektivní provádění in-store operací. „V neposlední řadě je třeba zmínit implementaci umělé inteligence, která se dnes objevuje v řadě retailových řešení a bezesporu její využití nadále silně poroste,“ dodává Stanislav Zrcek.
Videoanalytika s AI
Umělá inteligence se stala klíčovou součástí mnoha maloobchodních technologií a formuje jak fungování prodejen, tak i zákaznickou zkušenost. Kromě dnes již běžného využití, jako je rozpoznávání produktů, hraje AI strategickou provozní a bezpečnostní roli v celém ekosystému některých pokladních systémů a samoobslužných pokladen. „Jednou z nejúčinnějších aplikací umělé inteligence v našich řešeních je eliminace ztrát a chyb na pokladnách v reálném čase. „Naše platforma využívá videoanalytiku s umělou inteligencí k detekci neskenovaného zboží, záměn čárových kódů a podezřelého chování u pokladen – a to jak u samoobslužných, tak u obsluhovaných,“ říká Stanislav Zrcek. Reálné nasazení podle něj ukazuje, že míra chyb může klesnout z 3 % na méně než 1 % a zásahy personálu se sníží o téměř 15 %, což umožňuje personálu soustředit se na zákaznický servis, spíše než na kontrolu transakcí. V rámci širšího konceptu inteligentního obchodu společnosti Diebold Nixdorf se umělá inteligence používá také k optimalizaci pracovních postupů zaměstnanců, podpoře hybridních modelů pokladen a propojení dat napříč kanály. „V neposlední řadě bych rád zmínil technologii Age Verification, která umožňuje rychlou, automatickou kontrolu věku, čímž je snížena nutnost intervence obsluhy a dochází k rychlému a bezpečnému odbavení nákupu,“ dodává Stanislav Zrcek.
Vyšší ochrana tržeb i zdraví
Umělá inteligence se v českém retailu stává také běžnou součástí logistiky a řízení zásob. „Retaileři využívají naše řešení k rozpoznávání nejen ovoce a zeleniny, ale třeba už i pečiva a mnoha dalších výrobků. Toto řešení najdete jak v klasických pokladních zónách, tak i v samoobslužných pokladnách. Využívá se už i k rozpoznávání masa, uzenin a sýru v našich vahách při pultovém prodeji, kde je velkou referencí například Jednota České Budějovice, kde toto řešení implementovali jako první v ČR,“ popisuje Michaela Veberová, Marketing Manager CZ & SK ve společnosti Mettler-Toledo. Kromě rozpoznávání produktů využívá umělou inteligenci společnost Novum Global také na prevenci ztrát a krádeží. „AI reálném čase odhaluje typické scénáře úmyslných i neúmyslných záměn, jako je volba levnější položky místo dražšího zboží, záměna EAN a vážených položek, neskenování části nákupu nebo pokusy o nezaplacení. Nepřináší tak pouze vyšší ochranu tržeb, ale zároveň kultivuje celý pokladní proces a zlepšuje zákaznickou zkušenost u samoobslužných i obsluhovaných pokladen,“ podotýká Robert Klíma, Key Account Manager, Novum Global. „Kromě výše zmíněného se intenzivně věnujeme také analytice pohybu zákazníků po prodejně z kamerových systémů. A to ve snaze identifikovat například zdravotní problém u prodejen typu 24/7 nebo nestandardní chování zákazníků na ploše a u pokladen,“ dodává Michal Čadina.
Rychlá optimalizace
Ve společnosti Dotykačka využívají umělou inteligenci ve třech hlavních oblastech. První je zákaznická podpora, v rámci které funguje coby inteligentní asistent (vysvětluje jednotlivé funkce, pomáhá s naskladněním…). „Takto dokážeme efektivně odbavit větší stovky dotazů měsíčně. Naši zákazníci službu oceňují – je to pro ně rychlejší a nám to šetří náklady na operátory call centra,“ vysvětluje Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka. Druhou oblastí je využití v pokladnách, například při naskladňování zboží usnadňuje importy dat. Pomocí AI je možné párovat data z Excelu do systému v pokladně, přičemž AI rozpozná cenu či váhu. Umělá inteligence tak ulehčuje obchodníkům práci s daty a odpadají jim dřívější ruční přepisy či vyplňování nejrůznějších tabulek. Do třetice se společnost zaměřuje na rozvoj analýzy zákaznických dat z pohledu trendů nebo srovnání s obdobnými provozy v daných lokalitách. „Naše myšlenka je, že by umělá inteligence mohla dávat doporučení. Například na základě srovnání s jinými podobnými provozy v dané lokalitě by majitele upozornila, že zatímco jinde tržby z daného druhu zboží tvoří dvacet procent, v daném obchodě je to jen deset. Díky tomu by majitelé mohli své provozy snáz optimalizovat a mohli by se jednodušeji dopracovat i k lepším maržím,“ predikuje Petr Menclík.
Systém musí fungovat i off-line
V posledních letech je patrný zásadní posun v tom, jak obchodníci přistupují ke konektivitě svých pokladních systémů. Konektivita je nyní strategickou infrastrukturou, přičemž důraz se přenáší od lokálních, izolovaných řešení k trvale propojené, flexibilní a integrované architektuře, která umožňuje rychlejší reakce na změny a efektivnější řízení provozu. Jak již bylo zmíněno, novým standardem se stává cloudová konektivita. „Cloud a vzdálenou správu už dnes všichni vnímají za samozřejmost. S generační obměnou klientů se tyto věci staly něčím, co je pro mladší ročníky běžné,“ konstatuje Petr Menclík. „Rostoucí oblíbenost cloudových řešení souvisí také s požadavkem na integraci s e-commerce, CRM, ERP a dalšími platformami, které fungují mnohdy právě v cloudovém prostředí. Moderní obchodník očekává, že pokladní systém bude plně funkční i při výpadku konektivity. Již nestačí a nelze spoléhat na jediné spojení do centrály. Tento trend je silně podporován růstem mobilního POS řešení, která vyžadují stabilní a průběžnou synchronizaci,“ popisuje Stanislav Zrcek. „Cloud bývá často centrálním mozkem a stále více obchodníků očekává on-line řízení celé sítě, systémy však musí spolehlivě fungovat i off-line a po obnově připojení se automaticky synchronizovat. POS systémy nyní často ukládají data lokálně a pracují bez přerušení i bez cloudu, přičemž synchronizují transakce zpětně,“ potvrzuje Michalea Veberová.
Kybernetické útoky jsou sofistikovanější
Klíčovým faktorem provozní stability je bezpečnost pokladních systémů. Kybernetické útoky jsou čím dál sofistikovanější, rychlejší a lépe škálovatelné, což nutí obchodníky přecházet k mnohem robustnějším bezpečnostním architekturám. Zásadním tématem je zabezpečení platebních dat a osobních údajů zákazníků. „To vede k nasazení end-to-end šifrování, tokenizaci platebních údajů a přísnějším kontrolám přístupu. Další kapitolou je ochrana proti ransomwaru, kvůli nástupu autonomních útoků řízených umělo inteligencí. Pro rok 2026 je predikován nárůst těchto útoků až čtyřicet procent. Vzhledem k současné podobně pokladního místa, které je sítí periferií, je nutno zohlednit potřebná bezpečnostní opatření, na úrovni konkrétního zařízení a minimalizovat zranitelnost sestavy,“ upozorňuje Stanislav Zrcek. „Bezpečnost je dnes zcela zásadní téma. Trendem je šifrování dat end-to-end, důsledná správa uživatelských rolí a oprávnění, vzdálená správa a monitoring zařízení a pravidelné bezpečnostní aktualizace,“ potvrzuje se Robert Klíma.
EET by neměl být problém
Při mezinárodním srovnání vykazuje Česká republika určitá specifika. Z pohledu legislativy je otázkou blízké budoucnosti znovuzavedení EET, které současná vláda zvažuje od roku 2027. Řešení by nemělo vyžadovat žádný speciální hardware a mělo by být funkční i na mobilech či tabletech. „Naše pokladní a platební systémy byly kompatibilní a funkční s předchozí verzí EET. Vzhledem k tomu, že vláda předpokládá využití stávajícího systému, nečekáme zásadní problémy při opětovném zavedení EET. Pochopitelně bude nutné kompatibilitu potvrdit či řešení dílčím způsobem upravit v okamžiku, kdy budou známy jasné podmínky fungování EET,“ konstatuje Stanislav Zrcek. „Zatím jsou informace velmi strohé, ale našim uživatelům vždy garantujeme soulad s legislativou, takže budeme připraveni,“ přidává se Michal Čadina. „Dokud nebudeme mít konkrétní technické zadání řešení, je k této problematice předčasné se vyjadřovat. Nicméně věřím, že po technické stránce jsme na ni připraveni,“ dodává Michaela Veberová.
Češi jsou novinkám otevření
Česko patří k nejvyspělejším zemím střední Evropy v oblasti bezkontaktních plateb, ať již kartou či mobilem. To znamená vyšší důraz na moderní POS terminály, robustní on-line konektivitu a rychlou autorizaci plateb. Český zákazník očekává rychlé odbavení, mobilní pokladní řešení a podporu více platebních metod (včetně wallet řešení). „Český trh je často technologicky otevřený, ale zároveň velmi pragmatický – nové technologie se přijímají tehdy, když mají jasný ekonomický přínos,“ podotýká k této problematice Robert Klíma. V porovnání s některými sousedními zeměmi nicméně je český zákazník relativně technologicky zdatný, což podporuje rychlou adopci samoobslužných pokladen, digitálních účtenek, zákaznických aplikací a věrnostních programů navázaných na POS systém. „Čeští spotřebitelé jsou ve srovnání se zahraničím, například s německým trhem, náročnější na to, aby mohli platit bezhotovostně. V tomto směru se tedy za poslední roky posouváme rychleji než v některých sousedních zemích,“ dodává Petr Menclík. Už 76 % zákazníků mezi obchodníky Dotykačky dnes akceptuje karty a jejich podíl podle Pera Menclíka neustále narůstá. Jen za uplynulý rok stoupl podíl obchodů s terminály o 4 procentní body a bezhotovostní platby v celkovém objemu všech transakcí představují už víc než 50 %.
Pro lepší byznys
Mezi doporučení dodavatelů řešení pro provoz prodejny patří zejména investice do technologií, která obchodníkům zjednodušují nejen provoz prodejny, ale celý systém prodeje. „Jde o jakékoli prvky automatizace, které umožní personálu věnovat se zákazníkům a prezentaci zboží a neplýtvat časem například na stříhání a roznášení cenovek,“ popisuje Michal Čadina. „Investice do moderního pokladního systému, který má všechno ‚pod jednou střechou‘, je dnes pro české obchody nejrychlejší způsob, jak zvýšit tržby a ušetřit náklady. Pomáhá totiž odstranit hlavní problémy, jako jsou roztříštěná technologie a nepřesné informace o zboží. Výhody v prodejně uvidíte hned. Placení půjde rychleji, zkrátí se fronty a v zázemí budete mít konečně pořádek ve skladu, méně chyb, méně storen a méně vratek,“ konstatuje Michaela Veberová.
Co nás čeká?
Samoobslužné a bezobslužné prodejny by měly být v následujících letech spolehlivější, bezpečnější a lépe škálovatelné. Umělá inteligence umožní přesnější rozpoznávání zboží na vahách i na pokladnách, lepší kontrolu plateb, ale také inteligentní řízení provozu na základě reálného chování zákazníků. Obchodníkům tak nepřinesou pouze úsporu mzdových nákladů, ale zejména vyšší provozní efektivitu, ochranu tržeb a možnost dlouhodobě udržitelného provozu. „Hlavním tématem už nebude samotná existence samoobslužných a bezobslužných prodejen, ale míra jejich inteligence. AI bude stále více dohlížet na správnost nákupního procesu, předcházet ztrátám, řídit výjimky a minimalizovat potřebu zásahů personálu,“ uzavírá Robert Klíma.
Napsat komentář