Kuřecí maso pro spotřebitele představuje cenově dostupnou volbu, zvláště zdražují-li ostatní druhy masa. Řada lidí zároveň vnímá preferenci drůbežího masa jako krok ke zdravějšímu životnímu stylu.
Experti nizozemské Rabobank, jež financuje agro-potravinářský sektor, v poslední kvartální analýze zveřejněné začátkem října počítají letos s růstem světové produkce drůbežího masa o 2,5 až 3 %. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) ve své dubnové prognóze na letošek uvedlo 105,8 mil. tun proti loňským 103,7 mil. tun kuřecího masa, což značí 2% růst.
„Kuřecí maso si zachová solidní tržní pozici vzhledem k tomu, že další zdroje živočišných bílkovin zdražují, i s ohledem na nižší produkční náklady,“ komentoval v říjnové zprávě Nan-Dirk Mulder, analytik Rabobank. Je zde ale jedna důležitá podmínka – zachovat přibližnou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, aby se nehromadily nadbytečné zásoby. Pro některé země se to ukazuje jako problém.
Zpráva Rabobank za největší riziko do budoucna označuje vysoce patogenní ptačí chřipku, jež ve světě propukla v únoru 2022 a nepřestává ohrožovat chovy. Riziko vzniku nové nákazy je největší na severní polokouli a s blížící se zimou se bude zvyšovat, varují nizozemští experti.
Nejrychlejší dynamiku při zpracování drůbežího masa zaznamenává Asie, především Čína, Indonésie, Filipíny a Vietnam, blíže k Evropě pak Turecko. Ukazuje se ale, že v některých zemích je nabídka mnohem vyšší než poptávka, takže se hromadí neprodané zásoby. Jako příklad lze uvést Indonésii a Čínu.
Vláda v Pekingu nařídila zredukovat stavy prasnic s cílem dosáhnout na trhu s masem lepší rovnováhy mezi jeho jednotlivými druhy. Vepřové tvoří v Číně zhruba polovinu spotřeby. Loni to podle USDA bylo 58,2 mil. tun proti 51,7 mil. tun v roce 2021. Naproti tomu konzumace kuřecího v Číně během pěti uplynulých let v zásadě stagnuje (loni i předloni to bylo kolem 15 mil. tun).
Celosvětová produkce kuřecího masa by se měla letos meziročně podle americké prognózy zvýšit přibližně o 2 % na 105,8 mil. tun. Mělo by se tak stát zásluhou všech klíčových producentů, jimiž jsou USA, Evropská unie, Brazílie, Turecko a Čína.
Pro Evropskou unii američtí experti na letošek předpovídají zhruba 2% vzestup výroby kuřecího na téměř 11,8 mil. tun (v roce 2024 byl zaznamenán růst o 4 %).
Evropská poptávka zůstane silná, současně se poněkud sníží dovoz z Ukrajiny.
Brazílie může rovněž počítat s 2% růstem produkce na rekordních skoro 15,3 mil. tun, což by bylo asi o 750 tis. tun více než v roce 2021.
Evropa je drůbežářská velmoc
Produkce drůbežího masa v Evropské unii i jeho spotřeba rostly v minulosti solidním tempem. Výroba v období 2012 – 2025 podle zprávy Evropské komise z letošního prvního října vzroste o více než 27 % a poprvé přesáhne 14 mil. tun (v produkční hmotnosti).
Spotřeba vykazuje o něco vyšší dynamiku (o 30 % za uvedené období), takže míra soběstačnosti EU, jež v letech 2018 – 2020 činila 114 %, se od roku 2023 pohybuje kolem 108 %.
Skoro tři čtvrtiny unijní produkce je soustředěno v šesti zemích. Vede Polsko s loňským podílem 21 % následované Španělskem (13 %), Francií (12 %), Německem (11 %), Itálií (10 %) a Nizozemskem (6 %).
V celkové produkci drůbežího masa v Evropské unii připadá zhruba 84 % na kuřata (brojlery), necelých 12 % tvoří krůty, asi 3 % kachny a zbytek ostatní drůbež.
Evropská unie během letošního ledna až června na třetí trhy exportovala přes 1 019 tis. tun drůbežího masa, což bylo meziročně o 2,9 % méně. Přibližně 35 % připadá na Británii (362 tis. tun), druhé místo v žebříčku si udržela Ghana s objemem 91,1 tis. tun (meziročně o třetinu více).
Dovoz drůbežího masa za letošní první pololetí meziročně vzrostl o 10,8 % na 509,3 tis. tun, z toho dovoz z Brazílie se zvýšil o více než čtvrtinu na skoro 182,6 tis. tun. Druhé místo si udržela Ukrajina, jejíž dodávky ale klesly o 13,5 % na 96,8 tis. tun.
Dohoda s Mercosur jako „úder“ pro evropské drůbežáře?
Obavy evropských zemědělců, včetně chovatelů drůbeže, vzbuzuje dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur, jehož členy jsou Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Byla po zhruba dvacetiletém úsilí sjednána loni v prosinci s tím, že následně ji musejí ratifikovat jednotlivé členské státy EU.
Do EU bude podle ní možné bezcelně dovážet z uvedené čtveřice států 180 tis. tun drůbežího masa, což podle Evropské komise představuje jenom 1,3 % celkové unijní produkce tohoto masa. Je to také méně než jeho loňský dovoz ze států Mercosur (293 tis. tun). Evropská komise rovněž tvrdí, že bezcelní dovozní kvóta ve vztahu k uskupení Mercosur fakticky jenom pokryje růst spotřeby drůbežího masa v EU.
Asociace evropských drůbežářů (Avec) však dohodu kritizuje. Poukazuje na to, že stanovená dovozní kvóta odpovídá roční produkci Finska, Švédska a Dánska dohromady. Objem dovozu ze států Mercosur bude podle ní značný, a navíc bude na zdejší trh tlačit v době, kdy Evropská unie jedná o nových podmínkách dovozu s Ukrajinou a Thajskem, významnými vývozci drůbežího, dožadujícími se lepšího přístup na unijní trh.
Asociace upozorňuje, že dovoz drůbežího masa z Jižní Ameriky se dle dohody „disproporciálně“, zaměřuje na nejcennější a evropskými spotřebiteli nejvíce žádané části kuřat, konkrétně na prsní maso. „Každé dva dovezené prsní filety jsou vlastně jedno kuře odchované mimo EU,“ argumentuje Avec, podle které již čtvrtina prsního kuřecího masa spotřebovávaného v EU pochází ze třetích zemí, jako jsou Brazílie, Thajsko, Ukrajina a Čína.
Pro Ukrajinu opět platí dovozní kvóta
Ukrajina loni zvýšila svůj celkový export kuřecího masa meziročně o 5,7 % na téměř 449 tis. tun, když jeho hodnota stoupla zhruba o pětinu na rekordních 963 mil. USD, informoval server poultryworld.net s odkazem na zprávu zemědělského výboru ukrajinského parlamentu (Verchovnoj rady). Hlavními odběrateli ukrajinského kuřecího loni byly Nizozemsko (23,2 %), Saúdská Arábie (16,1 %) a Slovensko (8,5 %).
Evropská unie krátce po ruském útoku koncem února 2022 zásadně liberalizovala obchod s Ukrajinou přijetím „autonomních obchodních opatření“ (ATMs) v červnu 2022. Ukrajina tak mohla bez jakýchkoli bariér vyvážet na unijní trh také kuřecí maso a další agrární produkty, byť třeba neodpovídaly evropským standardům. Uvedený liberální režim se poté každý rok prodlužoval, ale po třech letech se prodlužování jeho platnosti stalo v některých členských státech EU politicky ožehavou otázkou, především v Polsku, Maďarsku a také na Slovensku.
Platnost autonomních opatření skončila letos 5. června a přístup Ukrajiny na unijní trh se opět řídí předválečným režimem. To znamená opětovné zavedení bezcelní dovozní kvóty v objemu 90 tis. tun kuřecího masa ročně. Ale Kyjev s tím není spokojen a dále jedná s Bruselem o lepším přístupu na unijní trh.
Ukrajina se v roce 2024 stala šestým největším vývozcem kuřecího masa na světě, a protože se jí daří zvyšovat export mj. do Británie, Afriky a na Blízký východ, zřejmě si tuto pozici udrží i letos a v příštím roce. Tuto prognózu ale může zhatit případné další stupňování válečného konfliktu.
Konkurenční pozici Ukrajiny významně posiluje fakt, že patří k největším světovým producentům a vývozcům krmného obilí a krmiv vůbec. Jejich ceny jsou na jejím domácím trhu díky menším přepravním nákladům nižší než u zahraničních konkurentů.
Mezinárodní obchod je čilý
Nemalá část světové produkce kuřecího míří na mezinárodní trhy. Tento objem (měřeno exportem) se v posledních letech pohybuje mezi 13,5 – 13,8 mil. tun ročně, což odpovídá zhruba sedmině celosvětové produkce. U masa hovězího a telecího je to asi pětina, naproti tomu u vepřového necelá desetina.
Nizozemští experti odhadují hodnotu globálního obchodu s kuřecím masem na 32 – 33 mld. USD ročně. Dominuje Brazílie s 30% podílem na tomto ukazateli, následují USA a Evropská unie (po 16 %). Čtvrtá příčka patří Thajsku (13 %). Započítá-li se do globálního ukazatele i hodnota obchodu v rámci EU, pak je to 48 mld. USD ročně. Tyto údaje obsahuje „World Poultry Map“ zveřejněná citovaným nizozemským ústavem letos v únoru.
Hodnota globálního obchodu s drůbežím od roku 2020 stoupla o odhadovaných 20 – 25 %, a to díky zvyšujícím se cenám. Průměrná exportní cena vzrostla z 1 400 USD a jednu tunu v roce 2004 na současných 2 400 USD.
Mezinárodní obchod s kuřecím během letošního prvního pololetí dále stoupl díky čilé poptávce na rozvíjejících se trzích i jeho lepší cenové dostupnosti ve srovnání s ostatními druhy masa. Děje se tak bez ohledu na to, že četné země pozastavily během května až srpna dovoz z Brazílie kvůli tamnímu výskytu ptačí chřipky. Brazílie oznámila, že nákazu zvládla už 18. června, Evropská komise informovala o obnovení dovozu kuřecího z této země do unie 4. září. Dovozní restrikce kromě EU zrušilo dalších 16 zemí.
Brazílie loni podle tamního ministerstva zemědělství a potravinářství exportovala téměř 5,3 mil. tun kuřecího proti zhruba 5 mil. tun v roce 2023. Hodnota tohoto vývozu meziročně stoupla o 1,3 % na rekordních 9,93 mld. USD.
Světový trh s drůbežím od roku 2018, kdy Rabobank zveřejnila svoji první „mapu“, negativně zasáhlo několik událostí – Covid 19, jež způsobil výrazné omezení spotřeby v gastronomii, ptačí chřipka, jež znamenala zavedení restrikcí v mezinárodním obchodě, ale také africký mor prasat, v jehož důsledku se poptávka přesunula ke kuřecímu masu. Na trh přirozeně působilo i zpomalení tempa hospodářského růstu a s ním související vývoj kupní síly obyvatel, stejně tak kolísavé ceny krmiv. Pominout nelze ani silné geopolitické napětí vyvolané ruskou agresí vůči Ukrajině a obchodními konflikty mezi Čínou a Západem. Obchodní toky mění i politika některých zemí usilujících o vyšší míry potravinové soběstačnosti.
Napsat komentář