„V poslední době firmy řeší zejména ochranu osobních údajů, ošetření sběru dat o zákaznících a zajištění vysoké kybernetické ochrany,“ říká JUDr. Adam Felix, LL.M., Ph.D., advokát Felix a spol. advokátní kanceláře, s.r.o. v Praze.
Advokátní kancelář Felix a spol. poskytuje právní služby od roku 1991. Klientům tak může nabídnout podrobnou znalost českého právního prostředí. Jako člen mezinárodních sítí advokátních kanceláří Legalink a INBLF s celosvětovou působností a NOMOS působící především v EU je zapojena do systému mezinárodní odborné spolupráce.
Advokátní kancelář Felix a spol. poskytuje své služby již více než 30 let. Jaké právní poradenství a pomoc potřebovaly firmy nejčastěji tehdy a nyní?
Poptávané služby vždy odpovídají trendům doby. V devadesátých letech se většina služeb týkala zakládání obchodních společností a rozvoji jejich podnikání v nově vznikajícím právním prostředí a tržní ekonomice. S přelomem milénia přišel masivní rozvoj internetu a spolu s ním velké investice podnikatelů do vlastních IT technologií a požadavek na přesun retailu do online prostředí. V poslední době se zabýváme zejména ochranou osobních údajů, ošetřením sběru dat o zákaznících a zajištěním vysoké kybernetické ochrany.
Zaměřme se na retail a jeho dodavatele. Která legislativní oblast je pro retail momentálně nejnáročnější?
Tradičně komplikovaná disciplína je ta pracovněprávní. A to zejména pro časté změny legislativy. Některým klientům se pak také trochu zamotala hlava z whistleblowingu a také z nastavení pravidel home office. V prostředí e-commerce se například v loňském roce hodně řešily povinnosti vyplývající z Digital Markets Act a nové požadavky na užití cookies. GDPR je pak evergreenem, který obchodníci řeší kontinuálně.
Řada lidí i firem se v souvislosti s legislativou odkazuje na požadavky EU. Jiní oponují, že naše legislativa jde často nad rámec požadavků Unie. Jak to vnímáte z pohledu právní praxe?
Je pravdou, že ve většině případů jde český zákonodárce nad rámec požadavků evropských předpisů. Dobrým příkladem dnešních dní jsou připravované prováděcí předpisy k NIS 2. V České republice si tedy sami házíme klacky pod nohy a činíme se méně konkurenceschopnými zbytečným komplikováním evropských snah o sjednocení pravidel společného trhu.
S jakými novinkami/změnami v legislativě se budou muset v letošním roce firmy vypořádat?
Pro letošek je novinek více. Často skloňovaná evropská legislativa NIS 2 v oblasti kybernetické bezpečnosti, změny se týkají také daňové oblasti, ve které je zaváděn limit pro osvobození příjmů z prodeje podílů a akcií, stejně tak se úpravy týkají daně z přidané hodnoty a zákona o účetnictví – zde je asi nejvíce skloňován ESG reporting. Samozřejmě se změny dotknou i zákoníku práce a předpisů o zaměstnávání.
Které změny budou pro firmy přínosem?
Domnívám se, že některé z plánovaných změn zákoníku práce by mohly zaměstnavatelům pomoci. Zejména prodloužení zkušební doby u vedoucích zaměstnanců, nový běh výpovědní doby již od okamžiku doručení výpovědi. Nebo také umožnění souběhu dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti s rodičovskou dovolenou – tyto změny jsou momentálně stále v legislativním procesu.
Z daňové oblasti se domnívám, že je ku prospěchu změna režimu pro malé podniky, které budou moci využít výjimku z povinnosti k registraci k DPH i v dalších státech Evropské unie.
A které změny mohou firmám naopak zkomplikovat činnost?
Všechny, které naloží na podnikatele další administrativní a evidenční povinnosti. ESG Reporting. Pro podnikatele, kteří neprovedli správnou implementaci GDPR, bude náročnou zkouškou i zavedení NIS 2, pokud na ně dopadá.
Stále větší podíl zaujímá v retailu e-commerce. Na jaké novinky a změny by se měly internetové obchody připravit?
V této souvislosti bych rád upozornil na zajímavé možnosti pro provozovatele internetových obchodů. Mohou využít různé dotace na AI nástroje a technologická řešení. Jedná se zejména o dotační programy zaměřené na výzkum a využití umělé inteligence v podnikání. Nebo o projekty zaměřené jak na vývoj nových produktů, tak na zlepšení procesů. Více se o těchto programech lze dozvědět z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. Inovace v této oblasti budou zapotřebí, a to i s ohledem na deregulaci AI ve Spojených státech s nástupem nové administrativy.
Velkou a podle obchodníků i názoru EU zároveň nekalou konkurencí pro místní internetové prodejce jsou čínská internetová tržiště. Chystá se v tomto směru úprava legislativy, která by umožnila například lepší možnost kontroly prodávaného zboží přes tato tržiště?
To je zcela jistě problém celoevropský a mimořádně závažný. Ať už se jedná o dumpingové ceny, vykrádání fotografií nebo napodobování produktů a výrobků. Bohužel z pohledu práva je regulace velice složitá, respektive i když regulace prevence nekalé soutěže existuje, je v tomto případě těžce vymahatelná. Rozhodnutí českého soudu je v Číně jen těžko vymahatelné.
S nákupem na asijských tržištích je však spojeno i riziko bezpečnostní. Není tajemstvím, že jakákoli internetová platforma pocházející z Číny velice pečlivě sbírá veškerá data o zákaznících a předává je ať už přímo, či zprostředkovaně vládním úřadům. Z mého pohledu je tento aspekt možnou cestou, jak taková tržiště a platformy regulovat. A to jejich blokací s výhradou veřejného pořádku a ohrožení bezpečnosti. Bohužel i takový postup je možné obejít a již to v praxi vidíme. Tržiště nebo případně jednotliví obchodníci si registrují domény v rámci Evropské unie, které pak ale dále odkazují zpět na čínské weby. Boj s těmito obchodníky a výrobci musí tedy dle mého názoru spočívat v systematické osvětě spotřebitele, zlepšení služeb, podpory a výrobků lokálních obchodníků. Jinými slovy – s čínskou kvantitou musíme bojovat evropskou kvalitou.
Jak byste celkově zhodnotil právní prostředí a vymahatelnost práva v České republice?
To je otázka zajímavá a poměrně těžká. Obecně se dá říci, že velice záleží, v jaké oblasti práva se pohybujeme. Pro všechny oblasti práva je ale společné jedno – pomalé vyřizování věcí a nároků oprávněných subjektů. Ať už hovoříme o práci soudů nebo jednotlivých správních úřadů, vše je extrémně pomalé.
Dalším jmenovatelem je přeregulovanost a legislativní inflace posledních let. Není jednoduché se orientovat v právních předpisech, a to už i pro nás, právní profesionály. Co platilo včera, neplatí dnes a co platí dnes, nebude platit zítra. Dobrým příkladem v tomto ohledu je zákoník práce. Důsledkem tohoto problému je mimo jiné nedostatek erudice soudců, pro které je stále těžší se dovzdělávat a sledovat legislativní vývoj.
Napsat komentář