Globální trh s kávou ovlivňovaný na straně nabídky hlavně Brazílií a Vietnamem by k urychlení své objemové dynamiky potřeboval nové růstové impulzy. Ty mohou přijít hlavně z Asie, zatímco evropský trh je do značné míry nasycený.
„European Coffee Report 2023/2023“ Evropské asociace pro kávu (European Coffee Federation – ECF) sídlící v Bruselu čerpá z údajů analytické společnosti Euromonitor International a Eurostatu. Pod pojmem „káva“ shrnuje kávu čerstvou (zrna, lusky a mletou kávu) plus kávu rozpustnou (instantní).
Objem spotřeby kávy v EU v zásadě stagnuje. V období 2021 – 2023 stoupl jen o 0,2 % na loňských 1,74 mil. tun, což odpovídá 23,6 % celosvětového ukazatele. Zpráva ECF to vysvětluje tím, že unijní trh je „nasycený a sofistikovaný“. Avšak chybějící dynamiku – další impulzy pro poptávku – do značné míry ovlivňuje chabý hospodářský růst a během několika uplynulých let také vysoká míra inflace oslabující kupní sílu domácností.
Největší pokles během tříletého sledovaného období zaznamenaly severské a baltské země. Největší propad nastal ve Finsku (-11,7 % na loňských 42,3 tis. tun), dále v Dánsku (-4,2 % na 32 tis. tun). Situace nepřeje spotřebě kávy také ve střední Evropě. Její prodej se v Maďarsku během uplynulých tří let propadl o 16,4 %, v Česku se snížil o 4,1 % a na Slovensku o 2 %. Na velkých západoevropských trzích nastal největší pokles ve Francii (-7,3 %) a Nizozemsku (-5,5 %), zatímco největší vzestup vykázal rakouský trh (4,4 %).
Německo, jehož trh s kávou je v rámci EU největší, negativnímu trendu úspěšně čelí. Spotřeba tam v letech 2021 – 2023 vzrostla o 5,2 % na 474 tis. tun. To samé platí o jižní Evropě, kde v Portugalsku stoupla o více než 10 %, ve Španělsku a Itálii shodně o 2,4 %.
Kávě holdují hlavně Seveřané
Nejvíce šálků si podle statistik dopřávají Nizozemci s průměrnou roční spotřebou 8,11 kg kávy na jednoho obyvatele. Po nich následují Finové, Dánové a Švédové. Páté místo v EU náleží Rakušanům. Některé žebříčky udávají odlišné pořadí, když na první místo v Evropě kladou Lucembursko nebo Finsko.
Cena nepražené (zelené) kávy na mezinárodních trzích už delší dobu roste. I když objem spotřeby v EU v zásadě stagnuje, hodnota trhu v období 2021 – 2023 hlavně pod vlivem stoupajících světových cen nepražené kávy vzrostla na více než 26,3 mld. eur, což bylo meziročně o 6,5 % více a proti roku 2021 o 14 % více. Zdražení nejvíce dopadlo na střední a východní Evropu, jež se potýkala s mnohem vyšší inflací než Evropa západní.
Hodnota trhu, jak ji spočítali experti Euromonitor International, za poslední tři roky nejvíce stoupla v Polsku (o 43 %), Litvě (42,5 %) a Rumunsku (31,3 %). Z nejvyspělejších zemí výrazný vzestup zaznamenaly Švédsko (o 26,5 %) a Irsko (24,3 %).
V prodeji hraje prominentní roli maloobchod
Ve 27 členských státech EU se převážná většina kávy ke spotřebitelům dostává přes maloobchodní prodej. Nejvíce je to na Slovensku (96 % objemu) a v Česku (92 %). Vysoký je tento ukazatel také v Německu (89 %) nebo Polsku (88 %). Jedinou výjimku představuje Řecko, kde s podílem 53 % na objemu prodeje převládají gastronomické podniky. Na opačném konci je Slovensko (4 %).
Gastronomii (stravovacím službám – food service) připadá významná úloha v zemích se silnou příjezdovou turistikou. V Portugalsku její podíl činí 45 %, Chorvatsku 41 %, Španělsku 39 % a v Itálii 28 %.
Většina států EU loni zaznamenala pokles maloobchodního prodeje kávy, zatímco sektor gastronomie zvýšil svůj podíl z 19 na 21 %. Slabší maloobchodní prodej napovídá, že domácí spotřeba kávy v zemích pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, konstatuje ECF.
Mezinárodní obchod s kávou z pohledu ECF
Mezinárodní trh s kávou svojí poptávkou nejvíce ovlivňuje Evropská unie, a to hlavně rozsáhlým dovozem nepražené kávy. Ten se loni snížil přibližně o desetinu na 2,65 mil. tun (absolutně asi o 300 tis. tun méně). Hlavním důvodem je, že pražírny sáhly hlouběji do zásob. Klíčovým dovozcem je Německo, které nakoupilo kolem 900 tis. tun (proti skoro 1,1 mil. tun v roce 2022). Následují Itálie (622. tis tun) a Belgie (276 tis. tun).
Významnými dovozci jsou také dvě země stojící mimo EU – Británie a Švýcarsko.
Polsko, největší středoevropský trh, v roce 2023 dovezlo 20 655 tun (předloni 24 854 tun), pro Česko ECF s odkazem na údaje Eurostatu udává necelých 1 561 tun (předloni skoro 2 084 tun).
Z celkového dovozu nepražené kávy do EU připadá na Brazílii, největšího světového producenta kávy, skoro 35 % (loni absolutně 921,5 tis. tun). Následuje největší producent kávy robusta Vietnam s podílem 23,9 % (632,8 tis. tun). Třetí místo náleží Ugandě (7,8 %), čtvrtý je Honduras (6,4 %) a pátá Indie (4,5 %).
Brazílie si jako klíčový dodavatel stabilně drží dominantní pozici s více než třetinovým podílem na celkovém importu do EU (v roce 2021 to bylo dokonce přes 37 %). Ale, jak poznamenává ECF, země přišla o svoji „milionovou značku“, když její vývoz do EU loni meziročně klesl o 11,5 %. na necelých 922 tis. tun. Brazílii totiž postihlo mimořádně nepříznivé počasí. Jenom kvůli mrazům podle odhadu přišla o 10 – 12 mil. žoků po 60 kg.
Dovoz nepražené kávy představuje skoro 95 % celkového objemu veškeré dovážené kávy a jejích produktů. Další položky tvoří mj. dovoz pražené kávy (loni 66 322 tun) a dovoz nepražené kávy neobsahující kofein (21 754 tun).
Nejvíce dovážené pražené kávy na unijním trhu pochází ze Švýcarska (loni přes 53 tis. tun) a potom z Británie (přes 9 tis. tun), uvádí Eurostat.
Evropané pijí více rozpustné kávy
Dovoz rozpustné kávy před pandemií – podobně jako veškerý dovoz kávy do EU – klesal a v roce 2018 dosáhl necelých 48 tis. tun. Ale spotřebitelské chování v roce 2020 výrazně změnila pandemie a s ní výrazně stoupla domácí konzumace. Dovoz rozpustné kávy ve zmíněném roce prudce vzrostl na 63,6 tis. tun.
V následujících letech se snížil kvůli vystoupení Británie z EU, největšího dodavatele rozpustné kávy na jednotný trh. Poté se dočasně narušené obchodní vztahy narovnaly a britský vývoz do EU loni vzrostl na 15 242 tun (23,6 % celkového unijního dovozu rozpustné kávy) ve srovnání s 12 166 tun v roce 2022. Druhé místo náleží Vietnamu, který v uplynulém roce zvýšil dodávky na 11 563 tun proti 7470 tun v roce 2022, a tím s podílem 15,3 % předstihl Indii.
Evropská unie není jenom hlavním dovozcem kávy, ale rovněž jejím důležitým vývozcem, což platí především pro praženou kávu. Loni se jí vyvezlo přes 212 tis. tun proti téměř 216. tis tun v roce 2022.
Vývoz pražené kávy z EU loni klesl…
Obchodní bilance EU vykazuje značný přebytek hlavně u pražené kávy. Země EU jí loni vyvezly skoro 217 tis. tun (včetně kávy bez kofeinu), což bylo meziročně o 2 % méně. Největším odbytištěm zůstala Británie bez ohledu na to, že o prvního února 2020 skončilo její členství v EU. Její dovoz se víceméně stabilizoval na úrovni kolem 40 tis. tun a podíl na unijním exportu stoupl ze 17,7 % v roce 2021 na loňských 18,2 %.
Na druhém místě v přehledech Eurostatu zůstává Rusko, avšak vývoz na jeho trh klesl z více než 30 tis. tun v roce 2021 (14% podíl na celkovém exportu z EU) na 21,8 tis. tun loni, tedy o skoro o 27 %. Zmenšil se také podíl třetí Ukrajiny, a to ze 11,3 % v roce 2021 na 8,6 % v uplynulém roce. Význam této země pro export výrazně vzrostl v letech 2016 – 2021, kdy její dovoz pražené kávy z EU vzrostl o 82 % na 24,4 tis. tun. Ukazuje se, že tzv. postsovětský prostor zůstává bez ohledu na ruskou agresi vůči Ukrajině pro evropské pražírny hlavním odbytištěm. Na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko (to s loňskými 5,1 tis. tun zaujalo 11. místo v exportním žebříku) loni připadlo 22,1 % objemu pražené kávy vyvážené z EU.
…zato stoupl export kávy rozpustné
Evropské pražírny využívají toho, že ve světě stoupá obliba rozpustné kávy. Vývoz z Evropské unie na třetí trhy loni meziročně stoupl o 7,1 % na skoro 83,6 tis. tun. Také na tomto segmentu se – stejně jako o pražené kávy – negativně projevil brexit a válka na Ukrajině.
Britský dovoz z EU, který v roce 2020 činil 25,4 tis. tun (33,5 % celkového unijního vývozu) poté soustavně klesal až na loňských 22,4 tis. tun. Avšak stále to je 27 % objemu exportovaného z unie.
Vývoz do Ruska se loni ve srovnání s rokem 2021 snížil skoro o pětinu na 5 880 tun a ve srovnání s rokem 2016, kdy kulminoval (12 075 tun), se propadl dokonce o polovinu. Zatímco v roce 2021, tedy před invazí na Ukrajinu, Rusko zaujímalo v exportním žebříčku EU druhé místo s 9% podílem hned za Británií (tehdy 29,3 %), loni kleslo na místo šesté se 7% podílem.
Ve světě se čeká mírný růst spotřeby
Evropská asociace pro kávu očekává, že celosvětová spotřeba kávy se v sezóně 2023/24 meziročně zvýší o 2,2 % po předchozím 2% poklesu. Celkový objem by tak měl dosáhnout 10,74 mil. tun, což ladí s červnovou předpovědí amerického ministerstva zemědělství (USDA) udávající 170,6 mil. žoků po 60 kg (tedy zhruba 10,3 mil. tun).
I když káva není typický „elastický produkt“, který rychle reaguje na měnící se poměr mezi nabídkou a poptávkou, podle zprávy Světové organizace pro kávu je zřejmé, že „složité globální ekonomické prostředí“ mělo negativní vliv na spotřebu tohoto nápoje.
Největším spotřebitelem kávy mezi jednotlivými zeměmi jsou USA s loňským objemem 1,61 mil. tun, což bylo meziročně o 3,6 % více. Na globální spotřebě se tak podílejí přibližně 15 %. Statistické údaje napovídají, že konzumace se v USA po období pandemie vyvíjela příznivěji než v Evropě. Mezi velkými západními ekonomikami se trhu s kávou nyní nejlépe daří v Kanadě, kde spotřeba loni meziročně stoupla o 5,2 % na 243 tis. tun.
Brazílie je nejenom největší světový producent kávy, nýbrž také druhý největší spotřebitelský trh hned za USA. Spotřeba tam loni vzrostla o 1,5 % na 1,38 mil. tun, což je 12,7 % globálního ukazatele. Brazílie podle konzumace na jednoho obyvatele s loňskými 6,4 kg předstihla do té doby vedoucí Kanadu (6,2 kg).
Napsat komentář