Srovnání cen potravin

Němci nakupují mnohem levněji než Jihoevropané. Nejdráž v supermarketech nakupují Francouzi. Podrobná analýza cen potravin, kterou pro hospodářský list Handelsblatt zpracovala londýnská výzkumná společnost Circana, se zaměřila na šest velkých zemí generujících přes 70 % maloobchodního prodeje potravin v Evropě.

Spořiví Němci si často stěžují na vysoké ceny potravin v supermarketech. Ceny tam podle Statistického úřadu EU od jara 2022 do konce letošního prvního pololetí v průměru stouply skoro o 26 %, zatímco v Itálii o 19 % a ve Francii o 21 %. Mohlo by se zdát, že německé nářky jsou oprávněné, ale Němci ve skutečnosti nakupují potraviny, nealkoholické nápoje a další běžné zboží levněji než Francouzi, Italové, Španělé, Nizozemci a Britové. Vyplývá to z podrobné analýzy, kterou pro hospodářský list Handelsblatt zpracovala londýnská výzkumná společnost Circana. Ta se zaměřila na šest velkých zemí generujících přes 70 % maloobchodního prodeje potravin v Evropě.

Experti do pomyslného nákupního košíku vložili 32 typických produktů, jako jsou káva, sýry, těstoviny, hluboce zamražená pizza, toaletní papír či zubní pasta a porovnali ceny. V Německu jim vyšlo 72 eur, zatímco ve Francii 105 eur, tedy o 46 % více, což už je pořádný rozdíl. Průměr za všech šest sledovaných zemí činí zhruba 83 eur.

V Německu bylo ze 32 hodnocených produktů v rámci šesti zemí nejlevnějších 13 produktů, mimo jiné máslo, čokoláda, jogurty, mouka a zmrzlina. Ale žádná položka nebyla na jeho trhu nejdražší.

Je to hodně o psychologii

Proč jsou vlastně Němci takoví „škrti“ úzkostlivě porovnávající ceny? „Jejich snaha nakoupit co nejlevněji je dána hlavně silnou přítomností diskontních prodejen na německém trhu i nadměrnou nabídkou prodejních ploch,“ odpovídá Kai Füller z firmy Simon-Kucher radící obchodníkům v cenové politice.

Diskontní řetězce Aldi a Lidl drží na německém maloobchodním trhu s potravinami přes 40 %, zatímco v Evropské unii na diskonty připadá zhruba 20 %, z toho ve Francii dokonce jenom desetina. „Němečtí spotřebitelé nakupující v supermarketech se úzkostlivě zaměřují na cenu, přičemž i minimální cenové rozdíly vnímají velice negativně,“ uvádí Eva Stüberová z Výzkumného ústavu obchodu v Kolíně nad Rýnem (IFH).

To, že výrobci potravin a obchodníci mohou v pěti zkoumaných zemích prodávat dráže než v Německu, je podle studie dáno také tím, že lidé ve středomořských zemích (Francii, Itálii, Španělsku) přikládají potravinám větší hodnotu a jsou ochotni za ně platit. „Mnozí Němci jedí, protože prostě musí. V dalších zemích si lidé jídlo mnohem více prostě užívají,“ dodává Stüberová.

Pod silným tlakem diskontů se v Německu nejvíce rozšířily cenově výhodné privátní značky podílející se na prodeji zboží denní potřeby asi 45 %, kdežto v Itálii nebo Francii méně než jednou třetinou.

Francie: Ceny ovlivňuje rozsáhlá podpora státu farmářům

Nejdráž v supermarketech nakupují Francouzi. Cena jejich „koše“ je mnohem vyšší nejenom v Německu, ale zhruba o pětinu vyšší než v Itálii, Španělsku a Nizozemsku. Studie britské společnosti Circana to připisuje tomu, že vláda v Paříži dost často zasahuje do podnikání v agrárně potravinářském sektoru.

Kabinet slyší na rozsáhlé protesty francouzských zemědělců požadujících vyšší dotace a také férové výkupní ceny. Stát dokonce pohrozil výrobcům potravin citelnými pokutami v případě, že nebudou farmářům „poctivě platit“ za jejich produkci.

Britští experti soudí, že je to jeden z podstatných důvodů, proč ve Francii letos zdražilo asi 80 % potravin. Ze 32 produktů Francouzi nejdráž nakupují 19 položek, mimo jiné máslo, kávu, tělové deodoranty nebo plenky.

Británie: Ceny pohání vysoká závislost na dovozu

Společnost Circana dospívá k závěru, že od začátku války na Ukrajině nejvíce, a to o skoro o čtvrtinu, podražily potraviny v Británii. Hlavní příčinu spatřuje v tom, že Spojené království je do značné míry odkázáno na jejich dovoz. Tamní zemědělci jsou schopni zásobovat lokální trh asi jenom asi ze 60 %. V Německu míra této soběstačnosti přesahuje 80 %.

„Z toho rovněž plyne, že Británie je náchylnější ke sklizňovým výpadkům v zemích, odkud dováží potraviny a suroviny pro jejich výrobu. Producenti pak na spotových trzích ženou ceny kvůli vysoké poptávce vzhůru,“ komentuje Ananda Roy, expert společnosti Circana na spotřebitelský sektor.

Situaci ještě zhoršilo vystoupení Británie z Evropské unie, jež vstoupilo v platnost prvního února 2020. Brexit přinesl větší volatilitu v dodavatelských řetězcích. Britská vláda navíc zavedla kontrolu dovozu agrárních produktů z hlediska jejich kvality a bezpečnosti pro spotřebitele. To má za důsledek mimo jiné užší sortiment a vyšší ceny třeba uzenin nebo sýrů.

Španělsko: dočasné zrušení DPH příliš nepomohlo

Přibližně stejně jako v Británii zdražily potraviny ve Španělsku. Tamní vláda ve snaze zmírnit sociální dopady inflace počátkem roku 2023 zrušila DPH u více než 40 důležitých potravin, jako jsou chléb, vejce, mléko, sýry, zelenina a výrobky z obilí. Stát se k ní vrací tak, že od prvního října potraviny zdaňuje 2 % a od Nového roku by to měla být 4 %.

Efekt ze zrušené DPH se ale ve výběrovém nákupním koši, který letos v červnu analyzovala Circana, se projevil jenom částečně. Vejce a chléb jsou ve Španělsku sice o něco levnější, než je průměr sledovaných šesti zemí, ale třeba sýry vycházejí zhruba stejně jako jinde. To samé platí pro jedlý olej, ačkoliv vláda v Madridu od letošního července u této položky zrušila DPH. Ve Španělsku výrazně kvůli neúrodě podražil olivový olej, a navíc je ho v obchodech nedostatek. Ačkoli zhruba polovina tohoto oleje spotřebovávaného ve světě pochází ze Španělska, v tamních supermarketech je nejdražší, protože je ho prostě málo. „Výrobci ho přednostně exportují na zahraniční trhy, kde dosahují vyšších cen, především do Asie,“ vysvětluje Ananda Roy.

Tvrdit paušálně na základě britské analýzy, že spotřebitelé v té či oné zemi nakupují potraviny mnohem dráž než Němci, ale nelze, upozornil list Handelsblatt. „Jde o to, že Jihoevropané nakupují více sezónních a čerstvých produktů, zatímco Němci častěji, než oni sahají po hotových pokrmech a zpracovaných potravinách. Čím více si lidé vaří sami, tím levněji v konečném důsledku nakupují,“ vysvětluje Eva Stüberová.