Výroba vína ve světě: Nejhorší propad za posledních 60 let

Ve světě se letos vyrobí 242 – 247 mil. hl vína (bez šťávy a moštu). Vezme-li se střed tohoto intervalu, pak objem 244,1 mil. hl představuje ve srovnání s rokem 2022 pokles o 7 %.

Pokud se listopadový odhad Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) v následujících měsících potvrdí, půjde o nejnižší ukazatel od roku 1961, kdy se vyrobilo 214 mil. hl vína. Předběžná zpráva OIV zahrnuje 29 zemí, na které loni připadlo 94 % globální výroby. Zahrnuje také Česko.

Letos očekávaný historický propad následuje po čtyřletém období poměrné stabilizace (2019 – 2022), kdy se světová produkce pohybovala kolem 260 mil. hl ročně. Průměr za předchozích pět let (2018 – 2022) činí 267 mil. hl (díky rekordnímu roku 2018). Od tohoto ukazatele se nikterak zásadně neliší průměr za období 2013 – 2017, kdy dosáhl 271,6 mil. hl.

Strmý pokles výroby se v právě končícím roce očekává skoro ve všech důležitých zemích, na celosvětové vinařské mapě existuje jenom pár výjimek. Na jižní polokouli se letos očekává meziroční pokles produkce zhruba o pětinu na 45 mil. hl (18,4 % globálního objemu). Hlavní země – Austrálie, Argentina, Chile, Jižní Afrika a Brazílie – zaznamenaly meziroční snížení produkce o 10 – 30 %. Na severní polokouli se nepříznivé povětrnostní podmínky nejvíce projevily v Itálii, Španělsku a Řecku.

Vinohradníkům a vinařům přálo počasí jenom v USA a několika zemích Evropské unie, hlavně v Německu, Portugalsku a Rumunsku.

Vzhledem k tomu, že globální spotřeba vína klesá (ze 241 mil. hl v roce 2018 na loňských 232 mil. hl) a zásoby u producentů jsou vysoké, očekávaný výrazný pokles výroby by mohl přinést větší rovnováhu na trhu, konstatuje zpráva OIV.

První odhad v USA napovídá, že letos vyrobí výrazně více než loni (25,2 mil. hl proti 22,4 mil hl v roce 2022), ale také více, než činí průměr za předchozích pět let.

Situace v Evropské unii

Experti OIV odhadují letošní výrobu vína (bez šťávy a moštu) ve 27 zemích EU na 150 mil. hl, což značí asi 7% meziroční pokles a v absolutním vyjádření proti roku 2022 úbytek 11,2 mil. hl. Na Unii tak připadá 61 % globální produkce, což zhruba odpovídá průměru za předchozích 10 let. Pokud se tento odhad v následujících měsících potvrdí, půjde o třetí nejnižší objem od počátku 21. století. Nižší objem byl zaznamenán jenom v roce 2012 (148 mil. hl) a v roce 2017 (141 mil. hl).

V některých evropských regionech sklizeň vinných hroznů těžce poškodily jarní deště, což podpořilo vznik plísní, v létě zase mnohde řádily bouře a krupobití. Jihoevropské vinice trpěly hlavně suchem a vedry, což na vinicích vyvolalo takzvaný hydrický stres.

Francie střídá na prvním místě Itálii

Největším světovým producentem vína byla od roku 2007 Itálie – s výjimkou let 2011 a 2014. Avšak letos se na první místo ve statistikách OIV dostala Francie, kde se letos vyrobí přibližně stejně vína jako loni. Objem 45,8 mil hl je asi 3 % nad průměrem 2018 – 2022.

Experti hodnotí situaci ve Francii jako „smíšenou“. Například v regionech Charente, Cognac, Champagne a také na Korsice byla sklizeň vinné révy dobrá, ale v některých klíčových tomu bylo opačně. Vinice v oblastech Bordeaux a Jihozápad postihla plíseň, region Languedoc-Roussillon v západní části středomořského pobřeží – vůbec nejrozlehlejší vinařská oblast na světě – zase trpěl vedry a suchem.

Letošek byl velice komplikovaný pro další dvě evropské vinařské velmoci. Ve zmíněné Itálii se výroba snížila o 12 % na 43,9 mil. hl, což je nejméně od roku 2017 a skoro o 7 mil. hl méně, než je pětiletý průměr. Nadbytek srážek vyvolal plísňové choroby vinné révy ve střední a jižní Itálii, jinde je zase poškodily povodně, krupobití a sucho.

Španělsko si odhadovaným objemem 30,7 mil. hl (meziročně -14 %) v globálních statistikách udrželo třetí místo. Letošní očekávaná produkce je nejnižší za posledních 20 let. Je to především důsledek velkého sucha a extrémních veder v autonomním společenství Kastilie-La Mancha. Tato nejvýznamnější vinařská oblast Pyrenejského poloostrova se nachází v jižní polovině španělského vnitrozemí a výroba zde podle odhadu meziročně klesne o 10 – 15 %.

Pokud jde o další důležité vinařské země EU, se vzestupem výroby se počítá v Německu (8. světový producent), Portugalsku (na 10. místě) a také v Rumunsku. Mírně stoupla v Bulharsku, zatímco v Maďarsku je patrná stagnace.

Nejhlubší propad nastal v Řecku, kde by se mělo letos vyrobit jenom 1,1 mil. hl vína proti 2,1 mil. hl v roce 2022. V Česku, jemuž v EU náleží 12. příčka, OIV odhaduje letošní produkci na zhruba půl milionu hl ve srovnání se 600 tis. hl předloni, Slovensko (14. místo v EU) se 300 tis. hl je na tom přibližně stejně jako v roce 2022.

Vývoj v zemích mimo Evropskou unii

Zpráva OIV se zmiňuje také o výrobě vína v Rusku, kde by měla letos dosáhnout 4,9 mil. hl, zhruba stejně jako loni a asi 9 % nad ročním průměrem předchozích pěti let.

V Gruzii se odhaduje pokles o 28 % na zhruba půldruhého milionu hl, což bude asi o pětinu pod pětiletým průměrem. Tento výpadek gruzínským vinařům způsobily vydatné jarní deště, v létě krupobití. Vinice na východě země poškodil také vítr.

V Moldavsku by se mělo vyrobit kolem 1,3 mil. hl vína, což představuje meziroční pokles o 10 %.

OIV odhaduje solidní produkci ve Švýcarsku, kde by se měla proti roku 2022 zvýšit o 4 % na milion hl, což by bylo 14 % nad pětiletým průměrem.

Hluboký propad na jižní polokouli

Předběžné údaje svědčí o výrazném poklesu výroby na jižní polokouli, kde se letos očekává přibližně pětinový meziroční propad na 45 mil. hl (absolutně o zhruba 9 mil. hl a proti rekordnímu roku 2021 o 14 mil. hl). Naposledy byl takový objem zaznamenán v roce 2003 (44 mil. hl), od té doby převládal až do roku 2016 rostoucí trend.

Produkci v Austrálii, Argentině, Chile, Jižní Africe a Brazílii srazily krajně nepříznivé povětrnostní podmínky. Například výroba v Chile (největším producentovi v této části světa a pátém v globálním žebříčku) podle předběžného odhadu klesla o více než 19 % na 10 mil. hl. Na vině jsou hlavně požáry a sucho.

Argentina, jež je druhým největším producentem v Jižní Americe (po Chile) vyrobila jenom 8,8 mil. hl vína, což je meziročně o 23 % méně. Zároveň jde o nejhorší výsledek v historii jejího vinařství.

Brazílie s předpokládanou výrobou 2,3 mil. hl zaznamenala dokonce 30% meziroční pokles. Zpráva OIV to zdůvodňuje nedostatkem srážek v klíčových produkčních oblastech, jako jsou Rio Grande do Sul.

V Jižní Africe, které v celosvětovém žebříčku náleží sedmé místo, se letos počítá s 10% snížením výroby na 9,3 mil. hl. Tamním vinařům působily problémy houbové choroby, zejména révová plíseň a padlí.

Skoro o čtvrtinu (24 %) na 9,9 mil. hl se snížila výroba v Austrálii, jež je šestým největším světovým producentem. Je to hlavně důsledek vytrvalých dešťů, neobvykle nízkých teplot a také povodní. Kromě toho, tamní vinaři mají značné problémy s nadměrnými zásobami z předchozích sklizní a jsou vládou tlačeni ke snižování produkce.

Jedinou světlou výjimku na jižní polokouli představuje Nový Zéland, jehož výroba sice klesla o 6 % na 3,6 mil. hl, ale zůstala 14 % nad pětiletým průměrem.