Potenciál rostlinné stravy v Česku

Jakou roli v trendech hrají rostlinné alternativy k živočišným produktům? Jak velký je jejich potenciál a které skupiny jsou jejich konzumaci otevřené? Jakým bariérám naopak rostlinné alternativy u českých strávníků čelí?

Stejně jako v případě jiných odvětví se i do stravování promítají aktuální společenské trendy. Udržitelnost, etické aspekty, posílení role e-commerce, vznik nových sociálních sítí, zvyšující se důraz na zdraví, globalizace, to vše se v posledních letech promítá do stravování Čechů.

V březnu 2022 jsme, již potřetí, realizovali výzkum Ipsos Food Trends, který se tomuto tématu blíže věnuje. Z dat vyplývá, že čtvrtina Čechů do budoucna plánuje konzumovat více rostlinných produktů, a naopak snížit konzumaci těch živočišných. Nejčastěji by lidé rádi omezili konzumaci masa a masných výrobků (34 %) v první řadě hodlají omezit uzeniny, hovězí a vepřové. Zatímco v případě masných produktů je hlavní motivací prevence zdravotních důvodů, v případě masa to jsou nejčastěji aspekty ekonomické. U mladých lidí hrají důležitou roli také ekologické a etické aspekty, kterou s sebou produkce masa přináší.

Mléko a mléčné produkty do budoucna plánuje omezit pouze 5 % Čechů – to ale neznamená, že pro ně na českém trhu není potenciál. Právě rostlinné alternativy mléka a mléčných produktů patří v současné době mezi ty nejpopulárnější.

Jaké segmenty v české populaci jsou rostlinné stravě otevřené?

V české populaci jsme identifikovali šest segmentů na základě toho, jaký je jejich přístup ke stravování.

Největším segmentem je Tradiční český jedlík (27 % populace), který tvoří zejména muži, u kterých na talíři najdete zpravidla typickou českou kuchyni (knedlíky, vepřové, rohlíky, uzeniny apod.). Naopak segment Jednoho turka, prosím (17 %) se skládá zejména ze starších žen, které sice jí málo často a menší porce, nicméně stejně jako předchozí segment preferuje primárně tradiční kuchyni. Třetím segmentem jsou Metaboličtí rebelové (16 %), mladí muži, kteří se ve stravě prozatím hledají a nemusí se příliš omezovat. V jejich jídelníčku tak převládají uzeniny, maso, rohlíky, ale také snacky, slazené a energetické nápoje a sladkosti. Tyto segmenty rostlinné stravě příliš otevření nejsou a „přetáhnout“ je na rostlinnou stravu by bylo náročné.

Z pohledu cílení jsou rostlinné stravě nejvíce otevřeni Uvědomělé požitkářky (19 %), Vybalancovaní sportovci (14 %) a Mindful strávníci (5 %) – každý je však motivován trochu jiným způsobem. Uvědomělé požitkářky jsou nejčastěji ženy všech věkových kategorií z větších měst, které mají vyšší příjem domácnosti a které se snaží omezit potraviny vnímané jako méně zdravé (např. uzeniny). Rády by je omezily více, zejména kvůli potenciálním zdravotním problémům, nebo kvůli snížení váhy. Jídlo si vybírají pečlivě a zajímají se o jeho původ a složení, současně mají v jídle rády rozmanitost a rády zkouší novinky. Ačkoliv jsou konzumaci rostlinných alternativ otevřené, brzdí je jejich cena a chuť.

Druhým segmentem, který je rostlinným alternativám otevřený, je segment Vybalancovaný sportovec. Tento segment reprezentují muži do 39 let, kteří velmi často sportují. Z pohledu stravování jde o segment, který konzumuje vše, tedy jak živočišné, tak rostlinné produkty. Věří, že klíčem ke zdravému životnímu stylu je rovnováha. Jde současně o segment, ve kterém najdeme nejvyšší podíl flexitariánů (tedy těch, kdo jí maso jen příležitostně). Do budoucna by rádi omezili konzumaci masa, masných produktů, ale i mléčných produktů a sladkostí. Jako potenciální bariéru rostlinných alternativ vnímají především jejich cenu, a to i přesto, že disponují, ve srovnání s ostatními segmenty, vyšším příjmem.

Poslední, nejmenší segment populace, tvoří Mindful strávníci. Ti z velké části patří do Generace Z a jejich stravovací návyky jsou řízeny zejména etickými a ekologickými hledisky. Původ a složení potravin je pro ně při stravování stěžejní. Častěji zde najdeme ty, kteří se charakterizují jako vegetariáni nebo vegani. Mindful strávníci se velmi dobře orientují v certifikátech, které zaručují složení výrobků, dodržování výrobních postupů apod. I to může být důvodem proč častěji vnímají rostlinné alternativy jako zdravější volbu.

Jaké jsou nejčastější bariéry, kterým rostlinné alternativy v Česku čelí?

Zvyk a tradice

Tradiční česká kuchyně je i nadále velmi populární a obsahuje limitované množství jídel bez masa. Jednou z bariér může být to, že lidé neví, jak rostlinné alternativy začlenit do svých oblíbených receptů.

Cena

Cena je jednou z bariér, kterou vnímají i ti, kteří jsou jejich konzumaci více otevřeni. Z Ipsos dat vyplývá, že 65 % Čechů je přesvědčeno, že rostlinné alternativy jsou příliš drahé. Cenový strop se může produkt od produktu lišit, ale je důležité tyto aspekty brát v potaz při cenotvorbě.

Dostupnost

Ačkoliv se nabídka v obchodech a restauracích neustále rozšiřuje, stále ještě nejsou tyto produkty dostupné všude, případně je jejich nabídka značně omezená. To se týká zejména menších měst a na venkova.

Chuť

50 % Čechů uvádí, že rostlinné alternativy nejsou chuťově dobré, vadí jim jejich konzistence, nebo textura. To může být způsobeno tím, že lidé neví, jak s rostlinnými alternativami pracovat, nebo s omezenými příležitostmi alternativy ochutnat.

Zdravotní přínosy

Generace Z sice zdravotní přínosy omezení živočišných produktů vnímá, nicméně zbytek populace si tím příliš jistý není. 40 % Čechů nevnímá rostlinné alternativy jako zdravější volbu (zejména v případě alternativ masa) a tím pádem nejsou motivováni změnit své současné stravovací návyky.

Potenciál pro rostlinné alternativy v České republice určitě je, nicméně je potřeba brát v potaz bariéry, které vůči nim Češi mají a „přetavit“ je v příležitosti. V současné době dává smysl se nejvíce zaměřovat na segmenty populace, u nichž je otevřenost k těmto produktům vyšší, a postupně edukovat i širší veřejnost. A také brát v úvahu fakt, že každá změna chce čas a trpělivost. Stačí si uvědomit, jak jsme se posunuli za posledních 20 let.

Zdroj: Studie Ipsos Food Trends byla realizovaná v roce 2022 na reprezentativním vzorku populace ČR 18–65 let. Navazovala na studie z let 2020 a 2019. Další ročník studie Ipsos Food Trends, kterého se můžete zúčastnit, proběhne na jaře 2024.