Káva se právem považuje za nejoblíbenější nealkoholický nápoj na světě. Je to také druhá nejčastěji mezinárodně obchodovaná komodita hned po ropě.
Sklizňové vyhlídky na příští marketingový rok jsou příznivé. Světová sklizeň kávových zrn po více než 9% propadu v sezóně 2021/22 ovlivněném pandemií (na 165,4 mil. žoků po 60 kg) opět stoupá. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) v pololetní zprávě v sezóně 2023/24 počítá s produkcí přesahující 174 mil. žoků (zhruba 104 mil. tun).
Experti zlepšili svoji předchozí globální předpověď z loňského prosince o výrazných 4,3 mil. žoků hlavně díky vyšší očekávané sklizni v Brazílii a Vietnamu. Tito dva klíčoví producenti vyrovnají očekávaný pokles v Indonésii. Ještě více než produkce by se měl zvýšit globální export, a to o 5,8 mil. na 122,2 mil. žoků, hlavně zásluhou Brazílie.
Celosvětová spotřeba vzroste na rekordních 170,2 mil. žoků. Stav zásob na konci příštího marketingového roku proto zůstane podle prognózy napjatý (31,8 mil. žoků). (Marketingový rok začíná pro pěstitele kávovníku odlišně v závislosti na zeměpisné poloze. Například v Kolumbii je to říjen, Brazílii červenec a v Indonésii duben. V zemích, kde se kávovník nepěstuje, trvá marketingový rok od začátku října do konce září následujícího roku.)
Roste zájem o levnější robustu
Odborníci varují, že pěstitele kávy, hlavně robusty, ohrožuje klimatický jev zvaný El Niño. Mohl by tak dál omezit dodávky a zvýšit cenu robusty, která má vyšší obsah kofeinu než arabica a používá se hlavně k výrobě instantní kávy.
Na světovém trhu je pod vlivem velmi vysoké inflace letos patrný odklon poptávky zpracovatelů od vysoce kvalitních zrn arabica a naopak vyšší zájem o levnější robustu, uvedla počátkem července Mezinárodní organizace pro kávu (ICO). Vývoz kolumbijské kávy Milds v květnu proti předchozímu měsíci klesl o 7,2 % (už po jedenácté) a vývoz brazilské Naturals dokonce o 14 %. Za prvních osm měsíců marketingového roku (v dovážejících zemích od loňského října do konce letošního září) je vývoz Naturals z Brazílie skoro o desetinu nižší.
Posun v poptávce ve prospěch robusty se projevuje na vývoji cen. Kilogram kávy arabica se v lednu prodával za průměrných 4,57 USD proti více než 5 USD v dubnu, naproti tomu cena robusty stoupla na 2,91 USD proti dubnovým 2,55 USD za kilogram. Vyplývá to ze statistických přehledů Světové banky.
Dominantní úloha Brazílie
Celková produkce kávy v Brazílii vzroste podle předpovědi USDA v příštím marketingovém roce o 6 % na 66,4 mil. žoků, což bude odpovídat skoro dvěma pětinám (38 %) celosvětové sklizně kávy. Z toho připadne skoro 45 mil. žoků na kávu arabica, jíž je země největším světovým producentem. Kvalita zrn ale bude horší než v předchozích letech, neboť plantáže arabiky se v mnoha produkčních oblastech vzpamatovávají z nepříznivých dopadů různých povětrnostních vlivů, jež se v Brazílii projevily poklesem sklizně v letech 2019/20 a 2021/22.
Sklizeň kávy robusta v Brazílii, jež se šest let zvyšovala, by se měla v roce 2023/24 snížit o 900 tis. na 21,7 mil. žoků, neboť nižší příděl srážek a chladnější teploty se nepříznivě projevily na květu a následném nasazení plodu.
Produkce kávy je silně koncentrována. V případě arabiky připadá na Brazílii a Kolumbii zhruba 58 % globální sklizně, jež v následujícím marketingovém roce vzroste ve všech klíčových zemích. Klesne v Indonésii či na Kostarice. Uvedené platí také pro kávu robusta, v jejímž pěstování představuje světovou jedničku Vietnam. Tam by se měla zvýšit z 28,7 mil. na více než 30,2 mil. žoků, tedy o 5,2 %. Na uvedenou asijskou zemi připadá skoro třetina celosvětové produkce robusty, spolu s Brazílií je to přes 54 %.
Spotřebu nejvíce ovlivňují země EU
Kávy se ve světě pije stále více, avšak vzestupný trend dočasně přerušila pandemie. V marketingových letech 2019/20 – 2020/21 konzumace klesla o 2,5 % na 162,3 mil. žoků, aby poté zamířila rychle vzhůru a přesáhla 168 mil. žoků. Americká předpověď v následujícím roce počítá s dalším růstem, a to o 1,1 % na rekordních 170,2 mil. žoků (v přepočtu asi 10,3 mil. tun).
Spotřeba kávy v Evropské unii podle aktualizované americké prognózy v příštím roce stoupne o nadprůměrných 2,5 % na zhruba 42 mil. žoků (v přepočtu 2,5 mil. tun). To je asi čtvrtina globální spotřeby. Unie se tak objemem spotřeby dostane na předpandemickou úroveň (v roce 2019/20 to bylo 42,1 mil. žoků).
Poptávka EU po kávě dodá významný impulz globálnímu trhu, neboť členské státy zvýší v následujícím marketingovém roce dovoz o 3 mil. na 47,5 mil. žoků. To odpovídá dvěma pětinám globálního dovozu. Konečné zásoby v EU by tak měly stoupnout o 1,1 mil. na 13,1 mil. žoků. Hlavními dodavateli do EU v kalendářním roce 2022 byly Brazílie (35 %), Vietnam (22 %), Uganda (7 %) a Honduras (6 %), uvádí americké ministerstvo zemědělství.
Co říká evropská analýza
Obsáhlou studii analyzující poslední trendy na evropském trhu po několikaleté přestávce letos v květnu zveřejnila Evropská federace kávy sídlící v Bruselu (ECF). Ve svém „European Coffee Report“ hodnotí tříleté období 2020 -2022. Na rozdíl od USDA uvádí jednotlivá data v tunách. V celkové konzumaci kávy (v různé podobě) vede Německo následované se značným odstupem Francií a Itálií. Hodnota trhu v běžných cenách se v období 2020 – 2022 vzhledem k inflaci zvýšila. Například v Německu z přibližně 5 mld. na téměř 6,2 mld. eur, Rakousku ze 873 mil. na miliardu eur, v Česku ze 400 mil. na 495 mil. eur.
Lidé většinu konzumované kávy nakupují v maloobchodě, jenom menší část pijí mimo dům. Podíl těchto dvou základních kanálů se v jednotlivých zemích EU ale značně liší. Sektor food servisu sehrává prominentní úlohu v ekonomikách silně závislých na cestovním ruchu. V Řecku dosahuje 49% podílu, v Portugalsku je to 42 %, Chorvatsku 41 %, Španělsku 37 % a Itálii 26 %.
Z druhé strany platí, že maloobchod výrazně dominuje nejenom na Slovensku (96 % objemu) a Česku (92 %), ale mimo jiné v Německu (90 %), Polsku (88 %), Rakousku (87 %), Maďarsku (86 %).
Nepraženou kávu dodává hlavně Brazílie
Evropská unie v uplynulých třech letech dovážela kolem 2,8 – 2,9 mil. tun nepražené kávy ročně. Klíčovým dodavatelem je Brazílie. Její export do Unie v období 2020 – 2022 vzrostl o 11,7 % na loňských 1042 tis. tun, což tvoří asi 35 % celkového importu této komodity do EU. Vietnam v minulém roce do Unie exportoval 648 tis. tun nepražené kávy. Na uvedené dvě země loni připadalo 58 % celkového dovozu nepražené kávy.
Hlavním importérem zůstává Německo s přibližně 38% podílem. V období 2020 – 2022 zaznamenala značný růst dovozu Itálie, a to o skoro 97 tis. tun na loňských více než 650 tis. tun (22 % souhrnného dovozu do EU). Třetí místo náleží Belgii, čtvrté Španělsku. Na uvedenou čtveřici připadají více než čtyři pětiny dovozu do EU. Za ní následuje Švýcarsko, jehož import v období 2020 – 2022 stoupl zhruba o desetinu na skoro 200 tis. tun. Významným dovozcem je také Rusko a Srbsko.
Unie dováží také v menším objemu kávu praženou. Pochází především ze Švýcarska, které jí loni dodalo 60,4 tis. tun, zhruba tři čtvrtiny celkového importu této komodity. Švýcarský vývoz do EU je dlouhodobě stabilní, pohybuje se kolem 60 tis. tun.
Dovoz z USA, jež v minulosti patřily ke klíčovým dodavatelům na unijní trh, prudce klesal už před pandemií. Po vystoupení z EU zaujala pozici druhého hlavního dodavatele na unijní trh Británie, jež loni exportovala 12,4 tis. tun ve srovnání s 22,1 tis. tun v roce 2020. Z pomyslné mapy dodavatelů zmizely nejen USA, ale také Brazílie. Naproti tomu se na ní udrželi tradiční okrajoví dodavatelé (Bosna a Hercegovina, Srbsko, Sýrie). Jako třetí exportér se objevila Keňa.
Členské státy EU v kalendářním roce 2022 dále zvýšily dovoz rozpustné kávy, a to o 5,1 % na více než 58 tis. tun. Jejich největšími dodavateli opět byly Británie, Indie a Brazílie.
Evropská unie současně praženou kávu vyváží. Loni to bylo skoro 217 tis. tun. Největším odběratelem je Británie s více než 18% podílem na vývozu EU následovaná Ruskem, jehož podíl kvůli válce na Ukrajině loni klesl na 10 % ve srovnání s více než 14 % v roce 2021. Třetí místo připadá Ukrajině, čtvrté USA.
Brazílie zvýší vývoz skoro o čtvrtinu
Na mezinárodní trhy by mělo v marketingovém roce 2023/24 podle USDA zamířit přes 146 mil. žoků kávy v různé podobě. Meziročně to bude o 4,5 % více, přičemž dominantní Brazílie zvýší vývoz skoro o čtvrtinu na 45,4 mil. žoků, z toho připadne 41 mil. žoků na kávu nepraženou a 4,3 mil. žoků na kávu rozpustnou. Druhý v globálním exportním řebříčku je Vietnam, jehož dodávky naopak klesnou o 600 tis. na 27,5 mil. žoků.
V mezinárodním obchodě s kávou zaujímá klíčovou pozici Evropská unie. I když především jako největší dovozce, vidět je také v exportních statistikách, kde jí patří první místo ve vývozu pražené a mleté kávy. Druhé je Švýcarsko, třetí Vietnam. Unie je čtvrtým největším vývozcem rozpustné kávy.
Napsat komentář