Průměrná marže obchodníků v Evropě klesla nejvíce za posledních pět let, obrat se ve srovnání s rokem 2021 reálně snížil o 7,1 %.
Maloobchodní trh s potravinami v Evropě loni poznamenala inflace, jež v mnoha zemích dosahovala (a stále dosahuje) dvouciferných hodnot. V důsledku toho se zvýšila citlivost kupujících na cenu. Vyplývá to ze studie „State of Grocery Retail 2023: Europe“, kterou zveřejnila americká poradenská firma McKinsey & Company ve spolupráci s EuroCommerce.
Autoři studie „State of Grocery Retail 2023: Europe“ charakterizují celkový stav sektoru jako velkou nejistotu. Závěry studie se opírají o průzkum mezi více než 12 tis. spotřebiteli v 11 evropských zemích (střední Evropa je zastoupena Polskem a Českem). Do výběrového šetření se zapojilo rovněž 48 top manažerů z více než 20 zemí.
Autoři studie předpokládají, že během letošního druhého pololetí se evropský potravinářský maloobchod začne zotavovat z předchozích šoků. Cenová hladina by se měla postupně zklidnit, ale tlak na náklady a ziskové marže nepoleví. Obchodníci položí ještě větší důraz na investice do technologií a posílí spolupráci s dodavateli.
Celková hodnota maloobchodního prodeje potravin a nápojů v Evropě loni meziročně stoupla o 2,9 %, když ceny v průměru vzrostly o 10,7 %, ale prodaný objem se snížil o 3,6 % a takzvaný downtrading effect, vyjadřující odklon zákazníků od dražších značek k levnějším alternativám přinesl další mínus 3,6 %. Největší část poklesu připadla na druhý kvartál 2022, kdy doznívaly dopady covidové pandemie. Během druhého pololetí se objem prodeje víceméně stabilizoval.
V žebříčku vybraných zemí podle výše potravinové inflace stojí na prvním místě Česko, kde ceny loni proti roku 2021 stouply o průměrných 17 %. Následují Polsko (14,4 %) a Portugalsko (13 %). Z největších trhů bylo nejvíce zasaženo Německo (12,5 %). Potravinová inflace dosáhla jednociferné hodnoty pouze v Itálii a Francii.
Ze složité situace těží diskonty, jejichž tržní podíl loni stoupl o průměrných 1,4 procentního bodu na úkor všech ostatních prodejních kanálů.
Zájem o privátní značky poroste
Evropští spotřebitelé začali loni kvůli zdražení více šetřit, a ani letos tomu nebude jinak. To, že budou nakupovat co nejlevněji během průzkumu sdělila více než polovina (53 %) respondentů, 36 % hodlá intenzívnější vyhledávat privátní značky. Současně mají v úmyslu kupovat méně „prémiových“ produktů i těch udržitelných. Nadále platí, že spotřebitelé chtějí konzumovat zdravě. To jako svoji preferenci označilo 24 až 37 % dotázaných (v závislosti na příjmu).
Je zde ještě jeden posun. Průzkum z počátku roku 2022 ukázal, že na nákupech potravin šetří domácnosti s nižšími příjmy, o rok později se o to snaží prakticky všechny bez ohledu na výši příjmů. „Rozdíly v chování domácností v tomto ohledu zmizely,“ uvádějí autoři studie.
Šetrnost zákazníků se projevuje také v jejich vyšším zájmu o privátní značky. Jejich podíl na maloobchodním obratu v uplynulém roce stoupl o 1,9 procentního bodu na 36,3 % (vážený průměr za sledované země). Mezi zeměmi ovšem existují značné rozdíly. V Británii privátní značky představují více než polovinu celkových tržeb, v Nizozemsku a Portugalsko přesahují dvě pětiny, v Německu je to zhruba třetina a v Česku, kde jejich podíl proti roku 2019 vzrostl o 5,3 procentního bodu, je to 28 %.
Zákazníci se budou držet privátních značek a preferovat diskonty i poté, kdy se ekonomické podmínky domácností zlepší, předpovídá společnost McKinsey & Co. S kvalitou a cenou privátních značek je podle jejího průzkumu spokojeno 84 % respondentů. „Průměrný spotřebitel“ je také „docela spokojen“ s nabídkou diskontů. Z toho lze vyvodit závěr, že mnozí kupující, kteří během uplynulých dvou let přešli k diskontům, jim zůstanou věrni.
Rozvážka jídel vydělá víc než online prodej
Z celkové hodnoty maloobchodního prodeje potravin připadalo na online kanály zhruba 6 %. Jejich podíl ve většině sledovaných zemí loni stagnoval s výjimkou Británie a Švédska, kde se snížil asi o jeden procentní bod, konstatuje studie. Její autoři po „postpandemické stagnaci“ letos a příští rok očekávají mírné tempo růstu online prodeje s tím, že se obchodníci přednostně zaměří na ziskovost. Společnost McKinsey & Co jako příklad úspěšné firmy uvádí Rohlik Group.
Zatímco klasickému online prodeji potravin by se mělo nadále dařit, otazník visí nad quick commerce doručujícím objednané zboží zpravidla do hodiny. V Evropě musí čelit mnoha výzvám daným novým ekonomickým a investorským prostředím. „V dlouhodobém výhledu pro něj v Evropě vidíme prostor, ale s vyššími cenami než ve standardních online marketech,“ uvádí studie.
Jako mnohem slibnější se jeví rozvážka pokrmů, jež podle předpovědi poroste rychlejším tempem než samotný digitální prodej potravin (e-grocery). Trh s rozvážkou jídel svojí hodnotou předstihne hodnotu online prodeje potravin během následujících dvou až tří let, neboť jeho potenciální ziskovost je velice přitažlivá.
Tlak na marže a také potřeba velkých investic
Vrcholoví manažeři působící v retailu posuzují letošní vyhlídky obezřetně. Z průzkumu mezi 47 šéfy evropských maloobchodních společností jich 44 % očekává, že tento rok bude horší než ten minulý, zhruba třetina soudí, že „budou čelit stejným výzvám jako loni“. Jen necelá čtvrtina (23 %) přepokládá, že podmínky na trhu se zlepší. Čelit rostoucím nákladům, včetně mzdových, a neúprosným tlakům na marže představuje hlavní prioritu pro skoro devět manažerů z 10 (88 % respondentů). Ceny energií a také ceny výrobců kulminovaly během loňského třetího čtvrtletí, což se bude ještě určitou dobu v konečném důsledku promítat do spotřebitelských cen určovaných maloobchodníky. A pokud by některé vlády začaly regulovat ceny základních potravin, ocitly by se ziskové marže pod dodatečným tlakem.
Na kontinentu se v období 2019 – 2022 marže v průměru zmenšila přibližně o tři procentní body. Evropské maloobchodní společnosti se ocitají pod silným tlakem v době, kdy musejí více investovat do různých oblastí své činnosti. V období 2023 – 2030 by měly vynaložit 70 až 125 mld. eur v zájmu vyšší udržitelnosti, do rozvoje digitalizace, zlepšení IT zázemí i automatizace různých procesů. Ve srovnání s dosavadním objemem investic to představuje zvýšení o 25 – 50 %. Tempo automatizace ve velkoobchodních skladech i maloobchodních jednotkách se zrychluje. Loni tento trh dosáhl v Evropě hodnoty 2,5 mld. eur a v následujících letech by se měl zvyšovat v průměru o 13 % ročně na přibližně 6 mld. eur v roce 2030.
Obchodníci investují do automatizace skladů, včetně automatické depaletizace a vychystávání objednávek. Právě tyto procesy budou vyžadovat nejvyšší objem investic a umožní provést digitální transformaci evropského potravinářského maloobchodu.
Pro společnosti však nebude jednoduché zajistit si zdroje na investice. Jednak kvůli zmíněnému tlaku na marže, jednak kvůli vyšším úrokovým sazbám, jež jim prodraží získávání potřebného kapitálu.
Zásada „čím větší, tím efektivnější“
Ve zvládání stoupajících nákladů vždy připadala významná úloha rozsahu podnikání, objemovému efektu. Společnost pracující s velkými objemy a vlastníci renomované značky má během jednání s dodavateli vždy nespornou výhodu a může snáze zmírnit ekonomickou zátěž. Podobně platí, že investice do technologií a udržitelnosti se snáze „absorbují“, mohou-li se rozprostřít v rozsáhlé prodejní síti.
Efekt, který podnikatelům přináší větší objem, je za současných náročných podmínek obzvlášť důležitý. Soutěž ve smyslu „čím větší, tím efektivnější“ bude ještě tvrdší. Klíčoví hráči na maloobchodním trhu zřejmě přijdou s důraznější fúzovací a akviziční strategií, nebo budou vytvářet širší partnerství. Hodně již napověděl pohyb na trhu během loňského druhého pololetí, kdy například německá Rewe oznámila, že do roku 2025 vynaloží kolem 5 mld. eur do „cílených investic“ a menších akvizic, aby posílila svoji pozici na evropském trhu. Společnost Ahold Delhaize převzala nizozemský řetězec supermarketů Jan Linders, skandinávská skupina Coop navázala spolupráci s francouzským Carrefourem, což jí umožní uvést francouzské, italské a španělské privátní značky na severské trhy.
Napsat komentář