Celkové maloobchodní tržby v Rakousku loni v nominálním vyjádření meziročně stouply o 8,1 % na 72,5 mld. eur, ale reálně kvůli velmi vysoké inflaci klesly o 0,8 %. Uvedený údaj zahrnuje také prodej pohonných hmot, ale nikoli prodej motorových vozidel.
Poslední statistická ročenka rakouského maloobchodu uvádí, že v zemi počátkem roku 2022 podnikalo 44 380 podniků s více než 346 tis. zaměstnanci. Maloobchodní obrat činil 81,8 mld. eur, z toho 32 % připadlo na prodej potravin (vychází tedy cca 25,5 mld. eur).
Největší pokles zaznamenaly v Rakousku internetový a zásilkový obchod, jimž se velice dařilo v období 2020 – 2021, avšak loni se jejich tržby reálně propadly o 7,8 %, uvedl Rakouský statistický úřad. Podle jeho zprávy se obrat potravinářského maloobchodu (včetně nápojů a tabákových výrobků) odhadovaný na skoro 26 mld. eur proti roku 2021 nominálně zvýšil o 5,2 %, což představuje reálný pokles o 3,2 %.
Také rakouští spotřebitelé zažili loni dramatický rok. Potraviny v maloobchodě pro ně zdražily v průměru o 10,9 %, zatímco celková hladina spotřebitelských cen se zvedla o 8,6 %. Uvedené ukazatele jsou ovšem nižší než v Česku, kde ceny potravin vylétly nahoru v průměru asi o 27 % při celkové meziroční inflaci 15,1 %.
Velmi vysoká inflace znamená citelnou ztrátu příjmů, a tedy oslabení kupní síly domácností, což v nedávné analýze potvrdil Rakouský statistický úřad. Z jeho výběrového šetření vyplynulo, že l7 % lidí ve věku 16 – 69 let (v absolutním vyjádření je to více než milion obyvatel) měli během posledního kvartálu roku 2022 velké potíže s tím, aby vyšli se svým příjmem.
Stoupl zájem o privátní značky
Loňský rok byl pro rakouské maloobchodníky podle vyjádření Marcela Harasztiho, šéfa představenstva Rewe Österreich, bouřlivý. Na řetězce dolehly prudce rostoucí náklady nejen na energii, ale také na logistiku. „Nákupní zvyklosti zákazníků se změnily. Lidé kupovali méně a více se dívali na ceny,“ konstatuje v listu Der Standard Haraszti. Rewe loni zvýšila tržby v Rakousku nominálně o 4,6 %, z toho supermarkety Billa a Billa Plus jenom o 2,9 %, zatímco diskontní řetězec Penny o 9 %.
Zákazníci podle Harasztiho více než v minulosti dávají přednost privátním značkám. Dokládá to tím, že prodej produktů pod značkou Clever loni proti roku 2021 stoupl o 12 %. Tento trend potvrzují i další potravinářské řetězce.
Většina Rakušanů jako hlavní místo svých nákupů potravin označuje supermarkety (77 % dotázaných), diskonty nejčastěji volí 59 %, více než dvě pětiny respondentů v průzkumu ze závěru loňského roku jmenovalo pekárny, uvedla firma Statista Germany.
I když se zájem o internetové nákupy potravin během pandemie zvýšil a řetězce do online prodeje investovaly nemalé sumy, jeho podíl na celkových tržbách za potraviny a nealkoholické nápoje zůstává v Rakousku nízký. Podle serveru regiodata.eu to loni bylo 3,5 %, což je ve srovnání s ostatními segmenty maloobchodního trhu nízký ukazatel. Experti ale očekávají, že zájem o online prodej poroste.
Kraluje Spar
Pokud jde o tržní podíly, v rakouském potravinářském maloobchodu během roku 2022 nenastaly žádné výrazné přesuny, vyplývá z údajů společnosti NielsenIQ, které shrnul server keyaccount.at.
Společnost Spar Österreich-Gruppe sídlící v Salcburku si vedoucí pozici nejenom udržela, ale ještě nepatrně posílila na 36,2 %. Spar je v čele žebříčku už třetím rokem, druhá Rewe na něj ztrácí 2,6 procentního bodu.
O tom, jak silný vítr vane v rakouském potravinářském maloobchodu, svědčí pětileté srovnání. V roce 2017 vedla Rewe s podílem 34,2 %, Spar byl druhý s 31,2 %, což znamená že díky své expanzi hlavně v Rakousku zvýšil svůj podíl o celých pět procentních bodů. Pětileté srovnání nevyznívá příznivě pro dva největší diskonty – Hofer a Lidl, jimž v roce 2017 patřilo 26,6 %, kdežto loni to bylo 23,3 %. Povzbudivé pro ně může být, že se jim podařilo zastavit sestupný trend. V uvedené dvojici dominuje Hofer s přibližně pětinovým tržním podílem, Lidl si během několika posledních let stabilní drží zhruba 6% podíl.
Spar Österreich-Gruppe provozuje doma, v severní Itálii, Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku celkem 3 026 prodejen. Podniká na území, kde žije přes 40 mil. obyvatel. Hrubý obrat skupiny loni meziročně stoupl o 5,5 % na 15,9 mld. eur. V domovském Rakousku, kde má 1506 obchodních míst, z toho 1067 supermarketů, loni poprvé utržila přes 9 mld. eur, což bylo meziročně o 4,7 % více.
Prosazuje se regionalita
Rakouský potravinářský maloobchod skýtá podle nedávné studie tamního svazu obchodu důležité podněty pro domácí udržitelnou produkci potravin. Podíl produktů „Made in Austria“ na celkovém prodeji potravin loni dále vzrostl. U mléka a mléčných výrobků, chleba a vajec dosahuje zhruba 90 %, v případě zeleniny 83 % a masa přibližně 70 %. „Rakouský potravinářský obchod průběžně usiluje o to, aby se podíl domácích produktů dále zvyšoval. Nabídka vlastních potravin prospívá klimatu, je v zájmu zemědělců, výrobců i spotřebitelů,“ konstatuje šéf tamního svazu obchodu Rainer Will.
Řetězec Spar prodává mnohé potraviny výlučně rakouské provenience, včetně vajec, vepřového, hovězího a telecího masa. „Celkově nabízíme kolem 28 tisíc regionálních a lokálních produktů,“ sdělil předseda představenstva Markus Kaser. Jak dodal, díky tomu se posiluje postavení místních farmářů, lépe se prodávají sezónní potraviny a výrazně se zkracují přepravní vzdálenosti, což přispívá k ochraně klimatu.
Společnost Rewe přišla s iniciativou nazvanou „Je domácí“ („Is´ Heimisch“), díky které mohou kupující na první pohled rozpoznat, zde je produkt lokální (pochází z okruhu maximálně 30 km), nebo regionální (pochází z dané spolkové země) nebo byl vyroben někde jinde v Rakousku. „To se nám velice osvědčilo,“ tvrdí šéf firmy Marcel Haraszti. Kvalitu rakouských potravin podle něj oceňují nejenom domácí spotřebitelé, nýbrž také zákazníci v zahraničí. Loni se v meziročním srovnání nejvíce zvýšil vývoz mléčných produktů, jehož hodnota stoupla o 26,2 % na 1,7 mld. eur, zatímco dovoz stoupl o 27 % na 1,07 mld. eur. Klíčovou položku v této kategorii představují sýry, jichž se vyvezlo 181 tis. tun (meziročně o 6,8 % více), přičemž hodnota tohoto exportu vzrostla o 24,5 % na 901 mil. eur, vyplývá z údajů Rakouského sdružení zpracovatelů mléka.
Klíčovým exportním trhem rakouských potravinářů je Německo s 51% podílem následované Itálií, Nizozemskem a Řeckem. Z Německa se také nejvíce dováží (59 % hodnoty importu mléčných produktů). Loni se dařilo také vývozu ovoce, zeleniny a uzenin.
Každoročně končí v Rakousku na skládkách milion tun potravin, což představuje zhruba 50 tisíc plně naložených nákladních aut. Obchod je však podle studie svazu obchodu odpovědný jenom asi za 9 % odhadovaného objemu. Nejvíce potravin vyhazují do kontejnerů domácnosti (58 %), restaurace a hotely (19 %) a zpracovatelé potravin (14 %).
Letadly už raději ne
Obecně platí, že letecká doprava představuje značnou zátěž pro životní prostředí, což platí nejen pro přepravu osob, ale i nákladů. Ovoce a zelenina v ní tvoří nemalý objem, zejména v zimním období. Někteří evropští maloobchodníci si předsevzali, že nebudou „letecké“ ovoce a zeleninu prodávat, nebo omezí nabídku. A to přesto, že příznivý ekologický účinek takového opatření je zcela zanedbatelný, napsal rakouský list Der Standard.
Řetězec Spar podle něj už před časem začal „podle možnosti“ odmítat zboží přepravené letecky. Ujišťuje, že v současné době není v regálech jeho obchodů nic, co „přiletělo vzduchem. Leteckých dodávek se zřekla také Rewe. Výjimku představuje velice omezený sortiment „gurmánských specialit“, včetně exotického ovoce. Potraviny přepravované letecky tvoří necelé procento obratu celé Rewe Group. Diskontní řetězec Hofer, který patří německému koncernu Aldi Süd, uvedl, že ovoce a zeleninu přepravovanou vzduchem má v nabídce „jenom ojediněle“. Konkurenční Lidl oznámil, že počínaje rokem 2020 neprodává nic, co se do Evropy dostává vzdušnou cestou.
Napsat komentář