Témata jako udržitelnost a ochrana životního prostředí již delší dobu rezonují společností. Často se proto objevují studie, jež zkoumají jejich provázanost se spotřebním chováním obyvatel. Respondenti těchto průzkumů jsou ve většině případů dospělí a pracující lidé. Existuje však skupina, které se podobné studie vyhýbají a která nejen že se již na trhu začíná pohybovat, ale brzy se stane tím hlavním určovatelem trendů a směřování.

Je to mladá generace, především pak studenti. Tento průzkum si dal na jaře roku 2022 za cíl podrobit přes stovku studentů Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze otázkám jak formou dotazníku, tak pomocí kvalitativně zaměřené focus group, jíž se zúčastnila pětičlenná skupina studentů, a zjistit jejich pohled na udržitelnost a faktory ovlivňující spotřební chování.

Rozhoduje při nákupu udržitelnost?

Pokud jde o samotný pojem udržitelnost, o jeho významu pro mladou generaci není sporu. Vždyť téměř polovina dotázaných studentů ji označila za velmi důležité téma. Mnohem zajímavější otázkou tedy bylo, zda se promítá do spotřebního chování. Některé výstupy by na první pohled mohly naznačovat důležitost udržitelnosti pro spotřební chování. Projevila se například ochota připlácet si za udržitelné výrobky, průměrně až o 20 %. Podrobnější rozhovor však ukázal, že realita bývá často složitější. Výběru a preferenci udržitelných výrobků jejich vyšší cena spíše brání a ochota připlatit si se tak do skutečného nákupu, především v případě osobního, většinou nepromítá. Při výběru produktů hrají roli nejčastěji cena, chuť, značka a předchozí zkušenost. K podobným výsledkům dospěla i globální studie společnosti Ipsos zkoumající trendy na trhu s potravinami a nápoji.¹

Má-li nějaké téma spojené s udržitelností velký vliv na spotřební chování, jsou to obaly a tašky. Přestože přímo nesouvisí s výrobkem, ukázaly se jako důležité. V průzkumu z roku 2020 zařadili obyvatelé České republiky velké množství obalů na první místo mezi ekologickými problémy.² Stejný názor zastávají i dotazovaní studenti. Ti vyjádřili silnou preferenci papírových a skleněných obalů na úkor plastových, v případě výběru mezi cenově srovnatelnými výrobky upřednostňují ty s jiným než právě plastovým obalem. I barevné provedení obalu může mít vliv na jejich rozhodování. Téměř samozřejmostí jsou pro studenty i jejich rodiny tašky na více použití.

Například studentka Vendula uvedla: „Pokud jsou výrobky se stejnou nebo podobnou cenou, raději koupím ty s papírovým nebo vratným obalem.“

Zajímavým poznatkem je velmi kladné hodnocení konceptu zálohování, především díky zkušenostem ze zahraničí.

Dalším trendem součastnosti, kterým se průzkum zabýval, byly tzv. plant-based potraviny, tedy potraviny na rostlinném základě. Cílem bylo zjistit, jak často je dotazovaní studenti nakupují a jaký mají na tento způsob stravování názor. Výsledky ukazují, že většina rostlinné alternativy nekupuje vůbec nebo téměř nikdy. Důvodem však nebývá jejich chuť, ale roli hraje opět vysoká cena a rovněž obava z toho, že nelze nahradit některé živiny.

„Otázka zdraví vychází ze zaběhlých zvyků z dětství. Na tom, co jím, by se určitě dalo něco vylepšit, ale to by zanemnalo změnu celého jídelníčku a sledování všech nutričních údajů. To mi nepřipadá reálné,“ říká student Jakub.

Zajímá studenta nutriční značení?

Významná část průzkumu se zabývala nutričním značením. Většina studentů uvedla, že nutričním údajům pozornost nevěnuje, a pokud ano, činí tak pouze někdy. To může souviset i se skutečností rovněž vyplývající z výsledků, že pro většinu není příliš důležité zdravé stravování. Výrobky, jejichž nutriční značení je pro ně důležité, jsou především ty nové a dříve nevyzkoušené. Pozornost rovněž vzbuzuje množství cukru a ovoce v nápojích.

hruba polovina respondentů by pak uvítala jednoduché nutriční označení potravin například v podobě Nutri-Score, systému označování potravin formou loga s barevnou škálou. Neznamená to však, že by současné nutriční tabulky studenti nepovažovali za srozumitelné. To je například až o 20 % méně, než uvádí průzkum nutričního značení České zemědělské univerzity cíleného na obecnou populaci ve věku 15 a více let.³ Důležité je dodat, že značná část studentů nemá na problematiku nutričního značení vyhraněný názor.

Jak a proč bychom měli vnímat výsledky?

Studenti se k udržitelnosti a ochraně životního prostředí staví jinak než jejich rodiče nebo prarodiče. Jak ale průzkum ukázal, na spotřebním chování se odlišné postoje téměř neodráží. Rozhodování ovlivňují především běžné faktory jako cena a chuť, výrobky na rostlinném základě nebývají součástí nákupů a negativní hodnocení plastových sáčků asi jen těžko nazveme převratným a významně vybočujícím trendem. Pokud bychom hledali vysvětlení jednotlivých výsledků a odpovědí, tím nejčastějším jsou limitující finance. I proto je nutné se při interpretaci výše zmíněného dívat dopředu a počítat s tím, že současní studenti mohou v budoucnu přenést to, jak smýšlejí, i do svých běžných nákupů.

1. https://www.ipsos.com/cs-cz/cesi-sdgs-klicovou-roli-ma-zdravi-kvalitni-zivot-i-kvuli-c-19

2. https://www.ipsos.com/en-nl/10-trends-which-are-reshaping-food-and-beverage-market

3. https://www.denik.cz/ekonomika/znaceni-potravin-20211102.html

 

David Sobotka, student Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze