Aktuální data agentury Euromonitor International pro organizaci ProVeg Česko poukazují na zvyšující se popularitu rostlinných produktů v Česku, a to ve všech kategoriích.
Spotřeba masa dle dat ČSÚ v roce 2020 mírně vzrostla na 84 kg na osobu. Nejvyšší podíl na spotřebě masa si udržuje maso vepřové s 43,4 kg na osobu, druhé je drůbeží maso, kterého se snědlo 29,8 kg a třetí je hovězí, kterého průměrný Čech zkonzumoval 8,8 kg.
Největší tržní hodnoty v segmentu rostlinných produktů dosáhla v České republice kategorie alternativ masa a ryb, jejíž maloobchodní prodeje v loňském roce přesáhly hodnotu 1,1 mld. Kč. To je více než 55 % prodejů všech rostlinných kategorií dohromady. Velký boom zažívá také kategorie rostlinných sýrů, jejichž prodeje meziročně vzrostly o 44 %.
„Díky datům od Euromonitor International jasně vidíme, že tržní hodnota roste ve všech kategoriích od mléčných po masné alternativy,” sděluje komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová. „Přičemž nejrychleji rostoucí kategorií, mezi lety 2020 a 2021, je kategorie alternativ masa a ryb (růst 44,6 %), alternativ sýrů (43,9 %), alternativ jogurtů (41,6 %). Aktuální nárůst ale není u konce a očekává se, že tento trend bude minimálně i v následujících pěti letech pokračovat.”
Největší tržní hodnoty u nás dosáhla kategorie alternativ masa a ryb, jejíž maloobchodní prodeje přesáhly v České republice v roce 2021 hodnoty 1,14 mld. Kč. Čeští spotřebitelé a spotřebitelky nepohrdnou ani tofu a podobnými produkty, jako jsou tempeh nebo falafel, jejichž prodej loni dosáhl 264 mil. Kč. Rychle se rozrůstá ale také segment alternativ mléčných výrobků (rostlinné mléko, jogurt či sýr) a v loňském roce dosáhly maloobchodní prodeje těchto výrobků v Česku hodnoty 676,3 mil. Kč, z nichž největší prodeje představovaly alternativy mléka, s tržní hodnotou 508,6 mil. Kč. Zvláště sójová, mandlová a kokosová mléka se těší velké popularitě. Očekává se však, že význam ovsa a rýže jakožto základních surovin bude růst nejen v této kategorii mléka, ale i u rostlinných jogurtů.
„Favoritem vystřelujícím vzhůru jsou však rostlinné alternativy sýrů, jejichž prodeje mezi lety 2020 a 2021 vzrostly o celých 44 %. Populární značkou na českém trhu je Violife (Upfield), který nabízí mnoho druhů alternativ sýrů, nově také LeRound (alternativa s chutí hermelínu) nebo Edam (alternativa v Česku oblíbeného sýru eidam). Na trh v posledních letech vstupují ale i další subjekty, například firma Emco představila své rostlinné alternativy sýrů obohacené o hrachový protein pod značkou Pan Hrášek,” komentuje český trh Eva Hemmerová.
Čeká nás rostlinná budoucnost?
Podle závěrů konference Plant-Powered Perspectives 2022, kterou pořádal v říjnu projekt Rostlinně, nás čeká rostlinná budoucnost. Jaké rostlinné produkty jsou u spotřebitelů nejúspěšnější? Na to přinesla odpověď Andrea Vozníková z InsightLabu. Zákazníci si podle čísel velmi oblíbili rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků, produkty z této kategorie tvoří asi 80 % celkových prodejů alternativ. Oproti loňsku už nerostou fermentované nápoje, které loni zažívaly boom, naopak vysokou meziroční dynamikou se mohou pochlubit rostlinné sýry.
Rostoucí trend rostlinných sýrů odrážela i diskuze mezi zástupci firem Emco, Bel a Violife, které mají rostlinné sýry ve svém portfoliu. Podle ředitele Emca Martina Jahody chtějí zákazníci objevovat, a právě proto zkouší i nové rostlinné sýry. Padla i otázka na vyšší cenu rostlinných produktů, podle Martina Čermáka ze společnosti Bel se značkou rostlinných sýrů Nurishh se cena rostlinných a živočišných produktů brzy vyrovná. Čermák to připisuje dopadům mléčného průmyslu na planetu a tlaku společnosti na změnu.
Zástupci Tesca, Lidlu a Globusu diskutovali třeba o tom, co mají výrobci udělat, aby svoje novinky dostali k nim na regály. Ve všech řetězcích přidávají do sortimentu nové rostlinné produkty každoročně. Podle Tomáše Mylera z Lidlu se u nich rostlinným výrobkům daří i díky tomu, že je umisťují vedle těch klasických a zákazníkovi tak dávají možnost volby. Řetězce vidí v rostlinných produktech budoucnost, podle Adély Kovkové chtějí v Tescu dosáhnout nárůstu prodeje rostlinných produktů do roku 2025 o 300 %.
Hitem konference byly alternativy darů moře. Zbyněk Haindl z Garden Gourmet se na konferenci pochlubil rostlinným tuňákem a na příštím ročníku by rád představil rostlinné krevety. Robin Simsa z rakouského startupu Revo Foods představil rostlinného lososa z 3D tiskárny. Při výrobě jejich lososa podle něj vzniká o 75 % méně oxidu uhličitého než u toho klasického.
Jíst maso je přirozené
„Kdyby byl člověk býložravec, nemaloval by v jeskyních lov zvířat,“ oponují zastáncům rostlinné budoucnosti nutriční oborníci. Člověk by neměl být pouze „býložravcem“ – nejsme na to fyziologicky uzpůsobeni. „Máme výrazně kratší tlusté střevo než tenké, neumíme vstřebávat vitamín B12 vytvořený ve střevech, ale jen ten přijatý výhradně potravou. Máme minimální konverzi esenciálních mastných kyselin EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová) z kyseliny alfa linolenové (rostlinný zdroj) a EPA a DHA je nutné přijímat zejména z ryb, ale i masa, vajec či mléčných produktů,“ vysvětluje nutriční terapeutka Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany. Maso bylo, je a mělo by být nedílnou součástí výživy člověka. Je jedním z hlavních předpokladů zdravého tělesného i mentálního vývoje každého jedince. „Maso je hlavním přirozeným zdrojem vitamínu B12 a hemového železa, které jsou naprosto nezbytné pro správnou krvetvorbu. Obsahuje i další látky nezbytné pro náš imunitní či nervový systém,“ doplnila Hana Střítecká. Historicky zvýšený příjem živočišných produktů vedl k rozvoji mozku a zlepšení schopnosti učení, většímu růstu celé postavy a svalů, k lepší imunologické odolnosti.
Rizika vysoce zpracovaných potravin
„V mnohých asijských zemích byly tradičně za alternativní zdroj bílkovin považovány potraviny získané částečnou izolací bílkovin rostlinné povahy různými postupy, které známe například pod názvy tofu, seitan nebo tempeh. Účelem těchto potravin však nebylo imitovat senzorické vlastnosti masa, ale vytvořit dostupný zdroj bílkovin. V posledních letech však sílí poptávka po výrobcích na rostlinné bázi, které imitují senzorické vlastnosti masa,“ popsal trend Jan Pivoňka z ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Nové rostlinné imitace masa, jsou stále populárnější u spotřebitelů a přitahují značné finanční investice, pozornost médií a výzkumu. Imitace jsou vyráběny s cílem napodobit smyslový zážitek a obsah makroživin v mase pomocí rostlinných bílkovin, rostlinných tuků a dalších složek, které jsou buď přídatnými látkami, nebo jsou získávány extrakci a izolací z rostlin případně vyráběny pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů (např. sójový leghemoglobin, červeně zbarvené rostlinné extrakty a/nebo látky zvýrazňující chuť a vůni). „Kromě toho jsou do imitací masa rostlinného původu stále častěji přidávány různé vitamíny a minerální látky, které se přirozeně vyskytují v mase, například zinek, železo a vitamíny skupiny B. Tyto imitace však patří mezi potraviny s vysokým stupněm zpracování, ve kterých poměry jednotlivých živin i jejich využitelnost jsou plně v rukou výrobců. Takto vyrobené potraviny mohou mít při dlouhodobé konzumaci negativní vliv na lidské zdraví především v podobě malnutric. Ohrožené jsou zejména citlivé skupiny populace, jako jsou těhotné ženy nebo děti,“ doplnil Jan Pivoňka. „Nezpracované nebo mírně zpracované potraviny obsahují stovky až tisíce sloučenin, které působí synergicky a ovlivňují lidské zdraví. Přidání izolovaných anebo syntetických živin do potravin často nepřináší podobné výhody, jako když jsou tyto živiny přijímány z jejich přirozených zdrojů, kterými jsou bohaté plnohodnotné potraviny, ať už jde o rostlinné nebo živočišné potraviny,“ dodává.
Spotřebitel by neměl být klamán zavádějícím označením
Vysoce zpracované potraviny by neměly nést tradiční označení pro výrobky z masa a masné výrobky. „Spotřebitel je zjevně klamán, když jsou na trhu veganské řízky, hamburgery nebo párky. S ohledem na stupeň zpracování a rozdílné výživové hodnoty by se tyto výrobky měly označovat zcela jinak, stejně jako tomu je u mléčných výrobků. To je také důvod, proč se v současnosti tolik diskutuje o parazitování názvů rostlinných alternativ a imitací. Řízek je řízek od 17. století v souvislosti s řezáním masa. Hamburger je od 19. století obložená žemle s karbanátkem z hovězího masa. I proto třeba Jihoafrická republika v červnu letošního roku zakázala označovat rostlinné alternativy zažitými názvy masných výrobků,“ dodal Václav Suchan.
Podíl masa v jídelníčku lze i s ohledem na současná zdravotní doporučení podle řady odborníků racionálně snížit, nikoliv však vyřadit. Případně jej lze pro zpestření částečně nahradit luštěninami, obilninami, ořechy, ale i různými druhy zeleniny, vejcem či mléčnými výrobky. Důležité je pamatovat na to, že veškeré potraviny by měly mít co nejkratší cestu z pole na náš stůl.
Napsat komentář