Situaci v agrárním sektoru Evropské unie letos zkomplikovalo nejenom sucho, ale také zdražující energie ženoucí nahoru všechny výrobní vstupy.
Situaci v agrárním sektoru Evropské unie zevrubně hodnotí Evropská komise ve svém říjnovém výhledu, v němž také nastínila vyhlídky na marketingový rok 2022/23.
Jak uvádí Evropská komise ve svém říjnovém výhledu, jsou vzhledem k současné geopolitické situaci, výrazně ovlivněné ruskou invazí na Ukrajinu, očekávání „krajně nejistá“.
Mnohde nebyla voda na zavlažování
Prognostici Evropské komise ve svém výhledu vycházejí z předpokladu, že nedojde k dalšímu výraznému zostření současné geopolitické a hospodářské situace.
Povětrnostní podmínky pro evropské zemědělce se značně zhoršily během letošního léta, kdy teploty mnohde zaznamenaly historické rekordy. Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) sleduje vodní poměry v agrárním sektoru pomocí kombinovaného indikátoru zemědělského sucha. Podle něj začátkem letošního září platila asi pro třetinu evropského území „výstraha“, pro 26 % pak „zvýšená ostražitost“ charakterizující hrozící vážnou situaci.
Několik zemí muselo omezit zavlažování produkčních ploch, a v některých regionech klesla hladina v řekách a vodních nádržích dokonce tou měrou, že zavlažování nebylo vůbec možné. To negativně ovlivnilo sklizeň obilovin, zejména kukuřice na zrno, sóji a slunečnice.
Největší zemědělské sucho (kromě toho existuje sucho meteorologické a hydrologické) zasáhlo Španělsko, Francii, střední a severní Itálii, střední Německo a také Maďarsko. Sucho poškodilo ve většině evropských regionů také pastviny, což se projevilo nižší užitkovostí hospodářských zvířat.
Výrazně nižší produkce obilí
Souhrnná produkce obilí využitelná ke zpracování se v Evropské unii napřesrok podle říjnové předpovědi bruselské exekutivy proti letošku sníží o 7,8 % na 270,9 mil. tun, z toho měkké potravinářské pšenice o 2,4 % na 127 mil. tun. Pokles nejvíce postihne kukuřici, a to o 24 % na 55,5 mil. tun, sklizeň ječmene by se měla snížit jenom mírně na 51,5 mil. tun.
Průměrný hektarový výnos obilovin letos podle odhadu v EU dosáhl 5,3 tuny ve srovnání s loňskými 5,7 tuny, z toho u měkké pšenice nastal pokles z loňských šesti na letošních 5,8 tun, Ještě výraznější je snížení u kukuřice, a to ze 7,9 na 6,4 tuny.
Ceny obilí na světovém trhu prudce stouply po únorové ruské invazi na Ukrajinu a držely se hodně vysoko do léta. Poté začaly klesat díky dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou (zprostředkované OSN a Tureckem) o exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Cenu stlačily dolů rovněž rekordní sklizeň v Rusku a dobré sklizňové vyhlídky v Kanadě, Brazílii a Argentině.
I když sklizeň obilí v Evropské unii příští rok klesne, díky vysokým zásobám na konci letošní sklizně lze v roce 2023 očekávat růst vývozu obilí z EU o 6,5 % na 51 mil. tun. Uvedený objem je zhruba o pětinu vyšší než roční průměr za předchozích pět let.
Z uvedeného objemu připadne na export měkké pšenice 36 mil. tun, což by bylo díky poměrně vysoké sklizni a solidním počátečním zásobám meziročně o 23 % více. Dynamika dovozu má být ještě rychlejší než vývozu. Import do EU vzroste skoro o 25 % na 27,8 mil. tun, když převážnou jeho část bude tvořit kukuřice (21 mil. tun, tedy o 21 % nad pětiletým průměrem).
Rekordní plocha olejnin
Olejnaté plodiny se v marketingovém roce 2021/22 pěstují na rekordní ploše 12,2 mil. hektarů ve srovnání s loňskými 10,7 mil. hektarů (poslední rekord z roku 2017 je 11,5 mil. hektarů). Hlavním podnět pramení z rostoucích cen olejnatých semen. Kromě toho se více pěstují na půdě vyňaté ze zemědělského půdního fondu. Nejvíce se rozšířila plocha pro pěstování sóji a slunečnice. V souvislosti se zdražováním hnojiv se pěstování plodin vázajících dusík (třeba sóji) se pro farmáře zřejmě stalo zajímavějším, konstatuje zpráva.
Souhrnná produkce olejnin by se měla v sezoně 2022/23 meziročně zvýšit o 7,5 % na 32,2 mil. tun, když průměr za předchozích pět let činí 30,1 mil. tun.
Produkce řepkového oleje se očekává kolem 9,3 mil. tun (meziročně o 5,9 % více), produkce slunečnicového oleje naopak klesne o 1,3 % na 4 mil. tun.
Dovoz z Ukrajiny dosahující během jara a léta mimořádně vysokého objemu nyní postupně klesá, neboť země obnovila provoz válkou postižených zpracovatelských kapacit. Z toho plyne, že na vývoz zbývá méně tím spíše, že Ukrajina příští rok očekává více než 40% pokles sklizně.
Vyšší produkce olejnin v EU umožní současně zvednout jejich spotřebu v příští sezoně o 17 % na 50,7 mil. tun, z toho řepky olejné ze 17 mil. tun v roce 2021/22 na 19,3 mil. v roce následujícím. Dovoz by se měl přitom snížit z 5,6 mil. na 4,5 mil. tun.
Napsat komentář