Chovem mléčného skotu se ve světě podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) zabývá kolem 150 mil. farmářských rodin, převážně v rozvojových zemích.
Hodnota globálního trhu s mlékem a jeho produkty se v roce 2020 odhadovala na skoro půl bilionu USD, samotná mezinárodní směna pak na 9 mld. USD. Zatímco v roce 2018 čítala stáda dojnic skoro 135 mil. kusů, loni skoro 139 mil. a letos počet mléčných krav poprvé přesáhne 140 mil. Z toho jich je 59,8 mil. v Indii, 20,2 mil. v Evropské unii a skoro 17 mil. v Brazílii.
Dodávky mléka zpracovatelům od konce minulého roku klesají, což celosvětové zvedá ceny této suroviny. Produkce je podle amerických expertů nadále „pod tlakem“ hlavně v Evropě, kde se kvůli mimořádně horkému počasí zhoršily podmínky chovu, snížila hmotnost a užitkovost mléčného skotu. Nový Zéland je z významných producentů jediný, kde se situace letos zlepšila díky příznivějším podmínkám pastevního chovu.
Z celkového objemu kravského mléka se ho ve světě přímo v tekuté podobě vypije zhruba 35 % a tento ukazatel se dlouhodobě příliš nemění. Globální spotřeba čerstvého mléka by letos měla přesáhnout 194 mil. tun ve srovnání se 183,2 mil. tun v roce 2018. Poptávku táhnou nahoru především Čína a Indie, kde z téměř osmi miliard světové populace žije přes 2,8 mld. lidí. Vyplývá to z posledního pololetního přehledu, který v červenci zveřejnilo americké ministerstvo zemědělství USDA spolu s předpovědí pro jednotlivé segmenty mlékárenského trhu.
Čína vzhledem ke svému počtu obyvatel (1,45 mld.) spotřebovává čerstvého mléka málo. Letos by to mělo být téměř 17 mil. tun (necelých 9 % celosvětové konzumace), ale bude to o čtvrtinu více než před pěti lety. V Indii (1,40 mld. obyvatel) je přímá konzumace ve srovnání s Čínou asi pětinásobná. Prognóza na letošní rok udává 85 mil. tun ve srovnání se 77 mil. tun v roce 2018.
Výkupní ceny rostou, ale náklady ještě víc
Produkce kravského mléka v Evropské unii by měla letos podle předpovědi USDA dosáhnout 142,3 mil. tun, což představuje 26 % celosvětového ukazatele. Letošní produkce tak klesne druhým rokem po sobě hlavně proto, že se v EU nadále snižují početní stavy dojnic.
Schválená přísnější regulační pravidla chovu, jež v EU vstoupí v platnost během několika následujících let a jež poskytnou zvířatům komfortnějších podmínky, budou pro farmy nejspíš znamenat další podnět k omezování početních stavů. Na chovatele současně tlačí stoupající výrobní náklady omezující jejich marže, ačkoliv výkupní ceny rostou. Letos v červenci v průměru dosahovaly 50,30 eura za 100 kilogramů mléka, zatímco ve stejném loňském měsíci to bylo 36 eur, vyplývá z materiálů Evropské komise.
Tempo růstu výkupních cen v Evropské unii začalo zrychlovat během loňského druhého pololetí, kdy průměrná cena stoupla z červencových 36 eur za 100 kg na 41,20 eura v prosinci. To znamená, že za celý rok 2021 vzrostla o 18 % a během letošního ledna až července o více než pětinu. Cenový vývoj se ovšem v jednotlivých zemích EU výrazně liší. Například ve Francii byly ceny letos v červnu meziročně vyšší o necelou pětinu, v Rakousku o 25,5 %, Maďarsku skoro o 30 %, Česku o 30,6 % a Německu o 43,8 %. V Polsku, Irsku, Nizozemsku a Dánsku vzrostly skoro o polovinu. Nejprudší růst (72 %) zaznamenala Litva.
Letošní extrémní vedra v mnoha částech Evropy negativně ovlivňují kvalitu píce, a tedy i hmotnost a užitkovost mléčného skotu. Ta byla loni v rámci EU nejvyšší v Estonsku a Dánsku (mírně přes 10 tis. kg na dojnici ročně, nejnižší v Rumunsku (3 228 kg).
Světová výroba i spotřeba sýrů mírně roste
Produkce sýrů v roce 2019 přesáhla 21 mil. tun, o dva roky později 22 mil. tun. Skoro polovina (48 %) připadá na Evropskou unii, následují USA na druhém místě s 28% podílem.
Milionovou produkční hranici v roce 2020 poprvé překročilo Rusko, jehož letošní výroba se přiblíží 1,1 mil. tun. V první desítce největších producentů jsou třetí Brazílie, čtvrtá Argentina a Kanada. K půlmilionové hranici se blíží Mexiko.
USDA letošní globální spotřebu sýrů odhaduje na 21,4 mil. tun ve srovnání s necelými 20 mil. tun v roce 2018. Více než dvě pětiny (44 %) připadá na Evropskou unii, následují USA (letos 6 mil. tun) a Rusko (skoro 1,4. mil. tun, což je skoro dvakrát více než v mnohem lidnatější Brazílii).
Rusko je zároveň druhým největším importérem této mlékárenské komodity. Objem jeho dovozu stoupl z 250 tis. tun v roce 2018 na loňských 326 tis. tun a letošní červencová prognóza udává 345 tis. tun. Více sýrů než Rusko dlouhodobě dováží Británie. Letos by to mělo být 430 tis. tun. Třetím největším importérem je Japonsko (dlouhodobě kolem 200 tis. tun ročně).
Evropa má dobré exportní vyhlídky
Přesto, že výkup kravského mléka v Evropské unii klesá, letošní výroba sýrů by se měla meziročně zvýšit skoro o 1 % na 10,6 mil. tun. Hlavním důvodem jsou slibné exportní vyhlídky a rovněž pokračující solidní poptávka na jednotném trhu EU, kde sýry patří k nejžádanějším mléčným produktům. Letošní konzumace v EU by měla dosáhnout kolem 9,4 mil. tun ve srovnání s 8,8 mil. tun v roce 2018.
Druhým největším spotřebitelem sýrů jsou USA (kolem 6 mil. tun ročně). Třetí místo patří Rusku, kde spotřeba v období 2018 – 2021 vzrostla z 1,2 mil. na skoro 1,4 mil. tun (stejný objem se očekává také letos). Naprostá většina sýrů se ve světě spotřebovává tam, kde se vyrobí. Předmětem mezinárodního obchodu je kolem 2,9 mil. tun ročně (měřeno objemem vývozu), což odpovídá asi sedmině souhrnné globální produkce.
Evropská unie je zdaleka největším dodavatelem na mezinárodní trhy. Z celkového letošního exportu 3 mil. tun se z EU vyváží 1,4 mil. tun (47 %). Pozici klíčového vývozce si nadále udržuje Nový Zéland. V globálním žebříčku výroby sýrů mu náleží devátá příčka (loni 380 tis. a letos 375 tis. tun), ale v exportu je druhý, neboť na zahraniční trhy dodává 90 % své produkce. Třetím největším vývozcem možná překvapivě je Bělorusko (310 tis. tun) silně závislé na ruském trhu. Nominální hodnota světového vývozu sýrů loni meziročně stoupla o 10,8 % na 36,9 mld. USD.
Napsat komentář