Světový trh s vínem: Poptávka ožila, ale vyhlídky jsou nejisté

Odstranění či zmírnění opatření, která si v předchozích dvou letech vynutila pandemie, se příznivě projevila také na vyšší celosvětové poptávce po víně.

Spotřeba vína proti roku 2020 stoupla o 0,7 % na 236 mil. hl. Byl tak přerušen klesající trend, jež se projevoval od roku 2018. Objem mezinárodního obchodu s vínem loni rekordních skoro 112 mil. hl. Samotná produkce ale mírně klesla. Vyplývá to ze zprávy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV).

„Rok 2021 se nesl ve znamení zotavení trhu s vínem,“ prohlásil Pau Roca, generální ředitel OIV. Ruská invaze na Ukrajinu se všemi nepříznivými důsledky a velmi vysoká míra inflace ale mohou podle něj letos poptávku utlumit, zejména v sektoru HoReCa. Statistiky vypovídají nejenom o mírném vzestupu globální spotřeby, ale současně z nich plyne, že chování spotřebitelů se v jednotlivých regionech a zemích výrazně liší (vzestup spotřeby ve Francii a Španělsku, stagnace v Itálii a Británii, v Německu mírný pokles).

Pro globální trh s vínem je rozhodující poptávka v Evropské unii, na kterou připadá skoro polovina (48 %) celosvětové spotřeby, v absolutním vyjádření to loni bylo 114 mil. hl, meziročně o 3 % více. Ovšem před 20 lety činil podíl současné unijní sedmadvacítky 59 – 60 %, což je důsledek jednak zmenšující se spotřeby v EU, jednak rostoucí váhy mimoevropských trhů.

Ve třech zemích EU klíčových z hlediska spotřeby – Francii, Itálii a Německu – se vypije 60 % vína konzumovaného v Unii. Vede Francie, kde sehrává velice důležitou roli sektor HoReCa. To platí i pro Itálii, jejíž loňská spotřeba 24,2 mil. hl je dokonce nejvyšší od poslední globální krize z let 2008 – 2009. Třetí místo v Evropě a čtvrté na světě si udržuje Německo, kde konzumace v uplynulém roce mírně klesla na 19,8 mil. hl. Úrovně spotřeby před pandemií dosáhlo např. Španělsko (růst o desetinu na 10,5 mil. hl). Mezi zeměmi EU, kde spotřeba v roce 2021, vzrostla je také Česko, pro které zpráva OIV udává růst o 11,9 % na 2,3 mil. hl.

Británie stojící mimo EU se v pandemickém roce 2020 ukázala jako „odolný trh“ a přibližně stejnou spotřebu vykázala také loni. Dosáhla 13,4 mil. hl, což je 3,4 % nad pětiletým průměrem. Již čtvrtý rok po sobě se zvýšila spotřeba vína v Rusku, tentokrát o 2 % na 10,5 mil. hl. Západní sankce vyhlášené vůči Rusku mohou postihnout dovoz do této země, který dosáhl loni hodnoty 949 mil. eur (převážně z Itálie, Francie a Španělska).

V USA, největším světovém trhu s vínem (podíl 14 %) se spotřeba v uplynulých letech pohybovala mezi 33 – 34 mil. hl. V roce 2020 se snížila zhruba o 4 % na necelých 33 mil. hl a loni se zvýšila jenom mírně.

Nejvýraznější změny na světovém vinařské mapě nastaly v Číně, které v roce 2017 se spotřebou 19,3 mil. hl patřilo ve světovém žebříčku páté místo. Loni tam pokračoval razantní pokles, a to o 15 % na 10,5 mil hl.

Produkce zůstala pod dlouhodobým průměrem

Experti OIV odhadují loňskou světovou produkci vína (bez šťávy a moštu) na 260 mil. hl, což představuje 1% pokles. Je tak třetím rokem mírně pod desetiletým průměrem. Výrazný pokles v hlavních zemích Evropské unie (ve Francii skoro o pětinu, ve Španělsku o 14 %) kompenzovala (byť ne zcela) vyšší produkce ve většině zemí na jižní polokouli, kde Chile a Argentina zaznamenaly 30% meziroční růst díky příznivým povětrnostním podmínkám.

Výroba vína v Evropské unii se v uplynulém roce proti roku 2020 snížila o 8 % na 153,7 mil. hl, což je 5 % pod pětiletým průměrem. Stalo se tak hlavně kvůli špatnému roku ve Francii, kde vinice poškodily pozdní mrazy. Loňská francouzská produkce patří k nejnižším od roku 2000. Španělsko vykázalo meziročně 14% pokles a jeho výroba 35,3 mil. hl je o 8 % nižší než pětiletý průměr. Výroba v Itálii se snížila o 2 % a lehce přesáhla 50 mil hl. Vinaři na Apeninském poloostrově tak už řadu let zůstávají na prvním místě globálního žebříčku.

Světovou statistiku výrazně ovlivňuje Čína, kde nastal loni už pátý rok po sobě pokles. Tentokrát asi o desetinu na 5,9 mil. hl. Je to důsledek působení několika faktorů. V zemi klesá poptávka po víně, vliv mají i drsnější klimatické podmínky v mnoha oblastech i nedostatečné technické vybavení vinařů podmiňující nízkou produktivitu jejich práce.

Spojené státy americké zvýšily výrobu o 6 % na 24,1 mil. hl. Toto číslo je 3 % pod pětiletým průměrem. Růst mohl být mnohem vyšší nebýt ničivých lesních požárů v Kalifornii. Svoji roli sehrálo i sucho.

Mezinárodní obchod na rekordu

Souhrnný vývoz ze všech vinařských zemí meziročně stoupl o 4 % na 111,6 mil. hl, což je nejvíce v historii. Jeho hodnota vzrostla dokonce o 15,5 % na 34,3 mld. eur. Stalo se tak v době, kdy některé země zvedly dovozní cla a nastaly komplikace v námořní dopravě. To negativně poznamenalo dynamiku světového obchodu jako celku.

Mezinárodnímu obchodu nadále dominuje trojice tvořená Španělskem, Itálií a Francií. Uvedené trio v minulém roce vyvezlo 59,9 mil. hl vína, takže na ně připadalo 54 % celosvětového exportu. Proti roku je to o 5,4 mil. hl více, a to hlavně zásluhou Španělska, které zvýšilo export meziročně o 14 % na 23 mil. hl. Pokud jde o hodnotu mezinárodního exportu, zmíněná trojice se na ní podílí dokonce 61 %.

Největším vývozcem je Španělsko. Z 35,3 mil. loni vyrobených hektolitrů vyvezlo 23 mil., což představuje 21 % veškerých dodávek na světový trh. V žebříčku sestaveném podle hodnoty mu patří třetí příčka. Světový žebříček sestavený podle hodnoty stejně jako v předchozích letech vede Francie s 11,3 mld. eur, což přibližně odpovídá třetině celosvětové hodnoty. Tu zvýšili skoro všichni hlavní producenti vína s výjimkou Austrálie.

Členění vývozu podle typu obalu

Většina vína se exportuje v láhvích o objemu do dvou litrů. Tato kategorie loni meziročně stoupla o 6 % a v objemovém vyjádření představuje 53 % mezinárodního obchodu s vínem. Uvedený ukazatel se během uplynulých 10 let v podstatě nezměnil. V hodnotovém vyjádření stoupl vývoz lahvovaného vína o 13 % a tvoří 69 % souhrnné hodnoty globálního vývozu.

Lahvovaná vína mají nejvyšší podíl na objemu vývozu z Portugalska (80 %), Německa (73 %) a Francie (70 %). V hodnotovém vyjádření vede rovněž Portugalsko (92 %) následované Argentinou (91 %) a USA (82 %).

Zhruba desetina z celosvětového exportu připadá na šumivá vína, v globální hodnotě exportu tvoří 22 %. Objem vývozu šumivých vín se loni zvýšil o 22 % a jeho hodnota o 35 %. Velice tomu pomohlo oživení prodeje v sektoru HoReCa.

V posledních letech roste obliba kontejnerů s objemem 2,1 – 10 litrů, označovaných jako „bag-in-box“ (BiB). Loni ale objem vývozu v tomto balení klesl o 8 % a podle hodnoty o 1 %. Na mezinárodním obchodu se tento typ obalů podílel 4 % dle objemu a jenom 2 % dle hodnoty, což jsou stejné ukazatele jako v roce 2020. Nejvíce je tato kategorie zastoupena v německém, portugalském a jihoafrickém vývozu.

Objem vývozu vína ve velkých obalech (plastových kontejnerech, ocelových tancích) v roce 2021 stoupl o 5 % a z celkových 111,6 mil. hl představoval 33 %. Z celosvětové hodnoty 34,3 mld. eur jenom 7 %. Ve velkých obalech víno nejvíce exportují Kanada, Španělsko a Austrálie.