Revoluce na talíři: Mléko – nemléko, řízek

Budou z nás flexitariáni, vegetariáni nebo vegani? Nastanou milovníkům masa těžké časy?

Řešením, jak snížit ekologickou zátěž živočišné výroby, vidí mnoho lidí v potravinách na bázi alternativních proteinů. Tyto nové potraviny mají mnoho příznivců, ale i odpůrců.

Životní styl a tím pádem i strava se neustále proměňují. Průměrně se uvádí, že dospělý člověk by měl denně přijmout mezi 2 000 až 2 500 kcal, nicméně optimální množství a složení jídelníčku se pro každého individuálně liší dle věku, pohlaví, fyzické aktivity a zdravotního stavu. Jakákoli nadměrná spotřeba je potenciálním plýtváním s důsledky pro lidské zdraví i celou planetu. V posledních letech se proto řada lidí snaží stravovat tak, aby své zdraví i životní prostředí chránili. Podle březnového průzkumu společnosti Danone realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos, bere při nákupu potravin v úvahu jejich vliv na životní prostředí 35 % Čechů.

V návaznosti na moderní životní styl před několika lety vznikl stravovací režim zvaný flexitariánství, jehož vyznavači omezují spotřebu masa. Průzkum společnosti Danone ukázal, že v české populaci se tímto způsobem stravují už 2 % populace a někdy o něm alespoň slyšelo 11 % lidí. „Flexitariánství je jednou z možností, jak se posunout k udržitelnější stravě. Zahrnuje mnoho rostlinných potravin, jako je ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky a ořechy, a mírný příjem živočišných produktů, které si flexitariáni vybírají pečlivě dle jejich původu a způsobu produkce. Příznivci flexitariánství si uvědomují vliv stravy nejen na jejich zdraví, ale i na životní prostředí a jeho dlouhodobou udržitelnost,“ vysvětluje Lucie Gonzálezová z organizace Vím, co jím.

57 % Čechů jsou „masožrouti“

Jak dále ukázal průzkum, 57 % Čechů jí maso téměř každý den a téměř 31 % alespoň jednou týdně. Naopak produkty na rostlinné bázi, jako jsou sójové nápoje nebo rostlinné alternativy k masovým či mléčným výrobkům, nikdy neochutnalo 35 % dotazovaných a méně než jednou týdně je konzumuje 44 %. Pokud už lidé tyto produkty kupují, činí tak z důvodu svého zdraví (23,9 %) a chuti (17,1 %). Až jako třetí důvod respondenti udávali péči o planetu (7,1 %). Flexitariánstvím se řídí 2 % obyvatel, v generaci 18–26 let je to dokonce téměř 5 %. Nejvíce flexitariánů je ve městech o velikosti 5 000 až 20 000 obyvatel.

„Zdravý jídelníček musí být vyvážený a hlavně pestrý. Dominovat by v něm měla rostlinná strava, ale zároveň je třeba myslet i na přísun plnohodnotných bílkovin, které se přirozeně nacházejí v mase. mléčných produktech či vejcích. Ve stravovacích návycích Čechů přetrvávají některé zvyky z dřívějších dob, které ale v současném životním stylu nemají své opodstatnění. Nadměrná konzumace masa, která neodpovídá individuálním potřebám jedince, při dosažení určité hranice již nevede k větší využitelnosti bílkovin, ale spíše zatěžuje organismus vysokým příjmem jiných složek výživy (např. nasycených mastných kyselin, kuchyňské soli a dalších látek v rámci kulinářské úpravy), které mohou potencovat rozvoj nemocí cév, srdce nebo trávicího traktu. Lidé často začínají řešit svůj jídelníček až při prvních zdravotních problémech, přitom by se jim mohli v mnoha případech vyvarovat mnohem dříve,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc. ze Společnosti pro výživu. Potvrzují to i výsledky průzkumu, kde 67 % lidí uvedlo, že pokud by měli snížit spotřebu masa, učinili by tak ze zdravotních důvodů, např. chronického nepřenosného onemocnění nebo zvýšené úrovně cholesterolu v krvi.

„Český, ale i slovenský trh se řadí mezi nejmenší rostlinné trhy v Evropě. Proto vidíme velký potenciál tuto kategorii dále rozvíjet,“ říká Barbora Horníková, Brand Manager značky Alpro, Provamel a GOU!. Společnost Danone ve svém portfoliu kombinuje jak tradičnější produkty živočišného původu, tak výrobky založené na rostlinné bázi. „Neustále se setkáváme s jasnou potřebou finančně dostupnějších produktů na rostlinné bázi, které by nám zároveň umožnily získat nové spotřebitele, jako jsou rodiny z menších měst, ale i lidé ve vyšším věku. Právě proto jsme se rozhodli přijít s novou značkou GOU!,“ uvádí Barbora Horníková.

Potraviny rostlinné a udržitelné

První ročník konference New Food Forum, kterou 12. dubna uspořádala organizace ProVeg Česko, nastínil budoucnost potravin a směřování českého retailu. Bude více rostlinná a udržitelná. „Z prezentací řečníků a řečnic je zřejmé, že trh s rostlinnými výrobky poroste v následujících letech i v Česku,” uvedl Martin Ranninger, ředitel české pobočky neziskové organizace ProVeg International. „Díky rostoucímu zájmu maloobchodních řetězců o udržitelné a zdravé potraviny se bude nabídka rostlinných potravin v následujících letech rozšiřovat.”

„Více rostlinné stravy představuje skvělé řešení pro mnoho zdánlivě nesouvisejících problémů,” uvedl Tobias Leenaert, belgický veganský aktivista a autor. Rostoucí obavy o dopady na životní prostředí, veřejné zdraví a životní podmínky zvířat – to vše ukazuje směrem k rozdílnějšímu stravování. Prodejní data tomuto vývoji také nasvědčují. „Tesco se v rámci naší strategie zdravého stravování zavázalo ke zvýšení prodeje rostlinných alternativ o 300 % do roku 2025. V roce 2020, kdy jsme si tento cíl stanovili nám to přišlo ambiciózní,” uvádí Chris Gee, produktový ředitel Tesco Česká republika. „Když se ale podívám na to, jak ve skutečnosti rosteme, myslím si, že bychom mohli chtít udělat víc. Je fantastické vidět, kolik energie je okolo tématu rostlinných alternativ i v České republice. Pro nás je to dáno také tím, že zdravé potraviny jsou v DNA společnosti Tesco.” „Za poslední dva roky vidíme ohromný nárůst představení nových rostlinných produktů napříč kategoriemi,” uvedla Lu Ann Williams, působící na pozici ředitelky Global Insights ve společnosti Innova Market Insights.

Flexitariáni a flexitariánky jako hlavní cílovou skupinu přiblížila Stephanie Jaczniakowska-McGirr, která má v ProVeg International na starosti mezinárodní spolupráci s výrobci potravin a maloobchodními řetězci. „Z mléčných alternativ jednoznačně vedou v oblíbenosti u spotřebitelů a spotřebitelek rostlinná mléka. U masových alternativ jde především o burgery a mletá masa. Evropští zákazníci a zákaznice nejsou se současnou nabídkou rostlinných alternativ zcela spokojeni. Přáli by si více rostlinných alternativ ke kuřecímu masu, rostlinných plátkových sýrů a mozzarelly,” uvedla Jaczniakowska-McGirr. „Klíčovým faktorem při vývoji nových produktů by měla být chuť a zdraví. Výrobci potravin a retail by měli také spolupracovat na cenové dostupnosti rostlinných alternativ, což je jedna z hlavních bariér, kterou spotřebitelé a spotřebitelky uvádějí v průzkumech.”