V Rakousku se do čela poprvé dostal Spar

K evropským zemím, kde během pandemie výrazně stoupl prodej potravin, neboť si lidé častěji připravovali pokrmy doma, patří Rakousko.

Tržby prodejců potravin v Rakousku ve srovnání s rokem 2019 stouply v běžných cenách o 10,5 % a přesáhly 23,7 mld. eur. V Německu vzrostly o 7,9 %, v celé Evropské unii o průměrných 5,2 %. Vyplývá to z údajů, které začátkem října zveřejnila rakouská úvěrová pojišťovna Acredia ve spolupráci s německou Euler Hermes.

Během letošního prvního pololetí meziroční dynamika maloobchodního prodeje potravin, nápojů a tabákových výrobků zpomalila na 3,7 %, zatímco prodej nepotravinářského zboží stoupl o 8,1 %, informoval Rakouský statistický úřad. Horst Leitner, šéf diskontního řetězce Hofer, jež patří pod německou společnosti Aldi, v rozhovoru pro časopis Trend soudí, že loňské „vzepětí“ v rakouském potravinářském maloobchodu se letos opakovat nebude.

Naopak počítá s určitým poklesem, protože lidé se opět začali více stravovat mimo domov, tudíž tolik jako během pandemie nenakupují, a také chybí důležitý podpůrný faktor – příliv zahraničních turistů.

Pandemie vyvolaná covidem podle citované studie urychlila nástup k elektronické komerci o 4 – 5 let. Její podíl na maloobchodním prodeji potravin se ve sledované skupině zemí pohybuje od 3 % (Německo, Španělsko) až po 11 % (Británie). V Rakousku představuje asi 2,5 % tržeb supermarketů (loni 168 mil. eur).

Prodejní síť je hustší než v Německu

Rakušané podle průzkumů nejraději nakupují v supermarketech a diskontních prodejnách. Do nejbližšího oblíbeného obchodu to zpravidla nemají daleko, neboť jejich země patří podle hustoty sítě supermarketů k evropské špičce.

Podle Rakouské hospodářské komory (WKÖ) bylo koncem roku 2020 v zemi kolem 5 300 potravinářských prodejen (bez prodejen nabízejících speciality). Na 100 tis. obyvatel tak připadá 60 jednotek, zatímco v Německu 45,5. „Naše síť potravinářských prodejen je skoro o třetinu hustší než u sousedů,“ konstatuje Christoph Tamandl, který má ve WKÖ maloobchod na starosti. Jak dodává, v minulosti byla síť ještě hustší, ale spousta malých prodejen zanikla. Celková prodejní plocha se ale díky novým formátům výrazně rozšířila, o sortimentu nemluvě.

Rakouská domácnost v průměru vydá na spotřebu 3 250 eur měsíčně, z toho na bydlení a energie připadá podle výběrového šetření statistického úřadu skoro čtvrtina, na dopravu asi sedmina. Výdaje na nákup potravin a nealkoholických nápojů tvoří 12,1 % (392 eur), alkoholické nápoje a tabákové výrobky představují 2,3 % (76 eur).

Po mnoha letech změna na špici

Během minulého roku došlo v rakouském potravinářském maloobchodu ke změně, jež nemusí být zrovna symbolická. Na první místo žebříčku sestavovaném podle tržeb se dostala společnost Spar Österreich Gruppe sídlící v Salcburku, která zvýšila meziročně tržby o 16 % na 8,3 mld. eur. Její podíl tak stoupl z 32,2 % v roce 2019 na loňských 34,6 %. Skupina tak předčila do té doby léta vedoucí německou Rewe. „Poprvé v historii jsme se stali jedničkou rakouského trhu,“ komentoval šéf představenstva Sparu Fritz Poppmeier.

Celkový počet prodejen (Spar, Eurospar, Interspar) v Rakousku vzrostl ze 1 498 na 1 519, souhrnná prodejní plocha činí kolem 1,2 mil. m2. Online prodej Sparu realizovaný přes různé elektronické platformy loni stoupl o 60 % a také letos se počítá s dynamikou vyjadřovanou několika desítkami procent.

Na maloobchodním trhu s potravinami v Rakousku více než dvě desetiletí dominovala svými značkami Adeg, Billa, Bipa, Merkur a Penny německá Rewe Group. Její podíl na trhu ale rostl pomaleji než Sparu, a v roce 2019 dokonce stagnovat. Společnost Rewe zůstávala podle listu Der Standard poněkud stranou „cenového boje“, a nelákala na různé slevové akce tak intenzívně jako konkurenti. A to se nepříznivě projevilo na zájmu zákazníků a následně na tržbách. Letos v dubnu začala Rewe přejmenovávat 144 svých prodejen Merkur na „Billa Plus“. Nová značka láká zákazníky na rozsáhlé slevy.

Třetí pozice podle obratu patří diskontnímu řetězci Hofer, dceřiné firmě německé společnosti Aldi. Hofer v roce 2019 vykázal tržby 4,6 mld. eur (v roce 2019 to bylo 4,3 mld. eur), a na celkovém maloobchodním prodeji v Rakousku se podílel zhruba pětinou. Z údajů společnosti Regiodata vyplývá, že s tržbami více než 9 000 eur na čtvereční metr prodejní plochy představuje v zemi špičku. V řetězcích Billa a Spar, což jsou jeho největší konkurenti, je to zhruba 6 000 eur. Prodejny Hoferu, největšího diskontu v Rakousku jsou 90 % spotřebitelům dosažitelné během 15 minut jízdy autem, tvrdí server retailreport.at. Jeho síť je natolik hustá, že její další „zahušťování“ podle tohoto zdroje připadá do úvahy jenom ve výjimečných případech. Za řetězcem Hofer následuje s velkým odstupem Lidl. Jeho tržby v Rakousku v účetním roce končícím v únoru 2020 stouply o 7 % na 1,47 mld. eur.

Potravinářský maloobchod je v Rakousku silně koncentrován. Největší „hráči“ Spar, Rewe a diskontní řetězce Hofer a Lidl kontrolují přes 90 % maloobchodního prodeje potravin, zatímco v Německu drží Edeka, Rewe a Schwarz zhruba 64 %.

Spar nedávno oznámil, že po zkušebním provozu zavedeném loni v srpnu rozšiřuje spolupráci s aplikací „Too Good To Go“ umožňující nabízet zákazníkům s výraznou slevou neprodané potraviny, jež by jinak přišly nazmar. Společnost ve své zprávě sdělila, že je prvním maloobchodním prodejcem potravin v Rakousku poskytujícím tuto možnost v celostátním měřítku. Papírová taška (nazývaná též „Kouzelný sáček“) obsahuje zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, pečivo a další položky podléhající zkáze v hodnotě 15 eur a prodává se za 4,99 eura. Zákazníci si ji mohou vyzvednout nejdříve půl hodiny před uzavřením obchodu.

Velké řetězce slibují farmářům rychlé zalistování

Také v Rakousku je patrný příklon spotřebitelů k potravinám domácího původu. Přispívají k tomu i politici vyzývající k „potravinovému patriotismu“. Spotřebitelé jsou přitom ochotni akceptovat, že domácí, přesněji řečeno, lokální a regionální produkty, jsou o něco dražší. Řetězec Billa, součást Rewe International, koncem srpna oznámil, že začne označovat produkty jako „lokální“, pokud pocházejí ze vzdálenosti nejvýš 30 km od místa prodeje. Produkty s označením „regionální“ zase musejí mít původ v té spolkové zemi, kde se prodávají. Nápisem „rakouský“ budou značeny potraviny pocházející z ostatních částí republiky.

Šéf Rewe International Marcel Haraszti slibuje farmářům, že jejich produkty budou „zalistovány“ rychle, bez byrokratických procedur. „Otevíráme vám VIP vstup,“ prohlásil Haraszti nabízející malým producentům alternativu namísto prodeje přímo z farmy (Ab-Hof-Verkauf). Nabídka, kterou rakouským farmářům předložila Rewe, vyvolala smíšené pocity. „Pro četné malé producenty je to sice šance, ale podívejme se také na obrácenou stranu mince,“ říká Otto Gasselich, místopředseda svazu Bio Austria. Stejně jako někteří další rakouští experti vyslovil podezření, že koncernu Rewe jde především o to, aby „rozptýlené“ farmářské tržby z prodeje potravin přetáhl do vlastních prodejen. Farmáři sice prostřednictvím supermarketu osloví více zákazníků, ale na druhé straně s nimi ztratí přímý kontakt. Pokud Rewe (a další řetězce) maloproducentům zaručí fixní odbyt, pak je otázka, co se stane, nebude-li farmář schopen sjednaný objem během přechodné doby dodávat, nebo se bude muset postarat o to, že jeho produkty budou v regálech po celý rok? Gasselich také upozorňuje, že rakouský agrární sektor je výrazně orientován na vývoz. „Co by se asi stalo, kdyby si němečtí konzumenti vsugerovali, že všechno, co se vozí z Rakouska je špatné?“ klade řečnickou otázku. „Nemůžeme se zavírat sami do sebe,“ varuje analytik maloobchodního trhu Andreas Kreutzer před ochranářstvím v potravinářském zahraničním obchodě. „Francouzi také mají dobré sýry, Švýcaři třeba maso,“ dodává.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 11.2021…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *