Online prodej po pandemii: Většina zákazníků zůstane e-shopům věrná

Zájem o nákupy v e-shopech v Evropě během pandemie prudce stoupl. Pravidelně je využívalo 96 % evropských spotřebitelů, zatímco v roce 2019 to bylo asi 60 %.

Skoro tři čtvrtiny zákazníků nemají v úmyslu online nakupování nějak výrazně omezit, neboť zjistili, že nakupovat přes internet je snadné a pohodlné. Skoro pětina z nich tvrdí, že díky elektronické komerci jim zbylo více času na vyřizování dalších záležitostí.

K dalšímu rozvoji elektronické komerce bude přispívat také to, že světové hospodářství jde nyní nahoru rychlejším tempem, než očekávala většina ekonomů.

Proto lze předpokládat, že pokud se nedostaví další rozsáhlá pandemická vlna (což nelze alespoň v některých částech světa vyloučit), dobrá spotřebitelská nálada se udrží i nadále a disponibilní příjmy domácností porostou. Lidí, kteří v průzkumu uvedli, že letos zvýší své útraty v maloobchodě, je nejvíce v Německu (57 %), Irsku (56 %), Španělsku a Švýcarsku (po 54 %). Podíl zákazníků, kteří neměli před pandemií vůči online prodeji důvěru, ale během ní „konvertovali“ k elektronické komerci, je nejvyšší v Řecku a Polsku (20 %), potom v Portugalsku (18 %). V Evropské unii a Británii je to v průměru je 15 %.

Vyplývá to z průzkumu, který letos v květnu provedl globální poskytovatel platebních služeb checkout.com mezi 10 tisíci evropskými spotřebiteli a 550 vyššími manažery působícími v elektronické komerci. Průzkum zahrnoval 16 evropských zemí. Závěry studie se opírají také o další zdroje, mj. poradenských firem McKinsey, Deloitte nebo Gartner.

Během pandemie značně stoupla obliba nákupů „kupuj nyní, plať později“, jež se zákazníkům jeví jako mnohem výhodnější než tradiční nákup na úvěrovou kartu. Metoda označovaná anglickou zkratkou BNPL (buy now, pay later) je nejvíce populární mezi mladými Evropany, kteří mezi jednotlivými věkovými skupinami projevují podle průzkumu největší averzi vůči nákupům na úvěr. Za uplynulých 12 měsíců (do konce letošního dubna) metodu BNPL nejvíce používali Němci (40 % respondentů), Švédové (38 %), Rakušané (34 %) a Norové (33 %). Uvedený podíl by se měl v následujících 12 měsících výrazně zvýšit.

Mezi obchodníky a jejich zákazníky stoupá zájem také o placení kryptoměnami, jež jsou ale stále vnímány převážně jako „uchovatel hodnoty“, nikoli jako platidlo. Platby v kryptoměnách podle studie checkout.com letos na jaře v Evropě akceptovala skoro čtvrtina hlavních elektronických platforem. Přitom v uplynulých 12 měsících (do letošního dubna) je jako platidlo používalo jenom 5 % populace sledovaných zemí.

Dalším trendem, který během pandemie zesílil, je tzv. sociální nakupování. Je jeden z typů elektronické komerce využívající sdílení zkušeností ostatních zákazníků prostřednictvím sociálních internetových sítí. Vychází z toho, že nejlepší reklamou je osobní doporučení. Internetové obchody proto na své stránky umísťují odkazy například na Facebook, aby se uživatelé mohli na zboží zeptat svých přátel.

Obchodníci také vytvářejí sociální sítě přímo ve svých e-shopech buď formou jednoduchých diskusních fór, nebo vytvořením firemní stránky na Facebooku, případně pomocí svého vlastního sociálního software.

Brouzdání po e-shopech by mělo více inspirovat

Zákazníci navštěvující pravidelně různé e-shopové stránky od nich očekávají více inspirace k nákupu. Takové přání v průzkumu provedeném dánskými firmami iPaper a Epinion mezi 6 000 respondenty v Británii, Francii, Itálii, Německu, Nizozemsku a Švédsku vyslovilo 57 % respondentů. Jenom 29 % uvedlo, že webové stránky e-shopů jsou inspirativní a podněcují k dalšímu nákupům.

„Náš průzkum ukázal, že nestačí zboží pouze ukazovat. Jako maloobchodník musíte zákazníky inspirovat. A ta pravá inspirace by měla stavět na zapojení zákaznických emocí a na personalizovaných nákupních zkušenostech,“ cituje server ecommercenews.eu Jespera Lykke Nielsena, šéfa digitálního byznysu firmy Epinion. Podle něj uvedené dva „pilíře“ podmiňují vznik dlouhodobé věrnosti (loajality) zákazníků.

Podrobnější pohled na Německo

Tržby elektronické komerce v Německu, největším trhu EU, loni meziročně stouply o 23 % na 73 mld. eur. V absolutním vyjádření to představuje 13,6 mld. eur. Nejvíce se o to zasloužila spotřební elektronika a domácí elektrospotřebiče (3,5 mld. eur), potom rychloobrátkové zboží (2,3 mld. eur). Z hlediska procentní dynamiky bylo hlavním růstovým podnětem rychloobrátkové zboží (více než 40% meziroční vzestup tržeb).

Internetové obchody se na celkovém maloobchodním obratu loni podílely 12,6 % proti 10,8 % předloni a 8,3 % v roce 2015. Bez prodeje potravin tento podíl loni činil 18,4 % (proti 15,7 % v roce 2019).

V potravinářském maloobchodu, jehož čisté tržby loni podle Svazu německého obchodu loni stouply skoro o desetinu na 204 mld. eur, se přes e-shopy loni realizovala jenom 2 % proti 1,4 % v roce 2019.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 7-8.2021…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.