Jedním z neblahých ekonomických důsledků, které po sobě zanechala globální pandemie, je výrazné zdražování četných komodit. Nejen ropy a dalších paliv, ale také oceli, stavebního dřeva a samozřejmě potravin, včetně kávy.
Klíčovým faktorem ženoucím cenu kávy (zrn určených k pražení) je očekávaný prudký pokles produkce v Brazílii, na kterou připadá zhruba třetina celosvětové sklizně. Její hlavní produkční oblasti postihlo sucho, nejhorší za skoro sto posledních let.
Světový trh podle britského listu Financial Times poprvé po čtyřech letech pociťuje nedostatek nabídky kávy.
Určitou roli v růstu cen sehrály i protivládní protesty v Kolumbii (třetím světovém producentovi) na počátku letošního roku, kvůli nimž tato země dočasně přerušila vývoz. Obchod s kávou letos citelně brzdí nedostatek přepravní kapacity v námořní kontejnerové dopravě, což je jeden z důsledků pandemie.
Vzestup cen o desítky procent
Ceny kávových zrn na mezinárodním trhu od loňského března, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila šířící se nákazu Covidem-19 za globální pandemii, zprvu podléhaly značným výkyvům. Koncem června se průměrná cena dostala pod 100 US centů za libru (0,VY454 kg), uvádí Mezinárodní organizace pro kávu (ICO). Podle ní to způsobil počáteční „poptávkový a nabídkový šok“ plynoucí z tvrdých omezujících opatření. Poté zamířily ceny vzhůru. Letos v červnu (měsíc, za který jsou v době uzávěrky poslední údaje) měly za sebou osmý měsíc nepřetržitého růstu.
Průměrná cena daná indikátorem „ICO composite“ v červnu činila 141,03 US centu za jednu libru, což ve srovnání s loňským říjnem představuje zhruba třetinový růst, uvádí v poslední zprávě ICO. Je to současně nejvyšší měsíční průměr od listopadu 2016, kdy cena stoupla na 145,82 US centu za libru.
Experti německé Commerzbank sledující komoditní trhy předpovídají, že průměrná cena kávy arabica se bude během letošního posledního čtvrtletí pohybovat kolem 1,45 USD za libru. Jako hlavní argument uvádějí pokračující sucho v Brazílii, které se nepříznivě projeví na příští sklizni, a tedy i ve vývozu na mezinárodní trhy.
Zdražování kávy dosud mělo převážně spekulativní charakter. Investoři, kteří se snaží vydělávat na komoditách, zaujali tzv. dlouhou pozici, tedy sázejí na další vzestup cen. „Aktivity v nekomerčním sektoru vzestupný cenový trend posilují,“ uvádí ICO. Vliv však mají i reálné změny v komerčním sektoru. Konkrétně, mezinárodní export letos v květnu činil 10,9 mil. žoků, což proti květnu 2020 značí 10% pokles a proti květnu 2019 (tedy před pandemií) dokonce redukci dodávek o 21,5 %.
Mezinárodní obchod je letos postižen velkým nedostatkem kontejnerů v námořní dopravě, ale na vývozu zelené kávy se to během období od loňského června do konce letošního května neprojevilo. Producenti v uvedeném období exportovali 129 mil. žoků, tedy stejně jako od června 2019 do května 2020 (129,4 mil. žoků).
Vyšší ceny kávových zrn se promítnou i do maloobchodních cen pražené kávy. Některé pražírny a obchodníci ale pravděpodobně budou vyčkávat, jak bude pokračovat hospodářské zotavení a jak se bude vyvíjet spotřebitelský trh. Bude záležet také na tom, jaké ceny si dovozci sjednají s producenty v nových forwardových kontraktech, které je na tři až devět měsíců chrání před cenovými výkyvy. „Dosud dodáváme kávu podle předchozích kontraktů,“ vyjádřil se pro list Financial Times Stephen Hurst, zakladatel rakouské obchodní firmy Mercanta. Během letošního druhého pololetí ale očekává, že velkoobchodní a maloobchodní ceny nejspíš půjdou nahoru.
I když Brazílii čeká špatná sklizeň, tamní pěstitelé a exportéři mají díky předchozím slušným sklizním ve svých velkoskladech značné zásoby, tvrdí Carlos Mera, analytik nizozemské Rabobank. To by mohlo cenový nárůst alespoň částečně tlumit.
Hluboký propad v Brazílii
Světová produkce kávy by se měla v marketingovém roce 2021/22 snížit o 11 mil. žoků (po 60 kg) na 164,8 mil. žoků, což představuje pokles o 6,3 %, uvádí ve své pololetní předpovědi zveřejněné v červnu americké ministerstvo zemědělství. Jeho experti to připisují především propadu sklizně v Brazílii, kde se podle jejich předpovědi sníží o 20 % na 56,3 mil žoků, což odpovídá 34 % světové sklizně. Ještě hlubší propad zaznamená pro Brazílii klíčová káva arabica, jejíž produkce spadne asi o 30 %, absolutně o 14,7 mil. na 35 mil. žoků.
Je za tím hned několik faktorů. Předně, většina kávovníkových plantáží s arabikou v této zemi se nachází ve „slabé fázi“ dvouletého produkčního cyklu. Kromě toho, velmi vysoké teploty a s nimi spojené sucho se v mnoha oblastech nepříznivě projevily na květu a následném nasazení plodů. Znamená to mnohem nižší výnosy na plantážích, z nichž se v Brazílii sklízí v květnu a červnu. Mnozí farmáři po poslední rekordní sklizni arabiky (49,7 mil. žoků) zredukovali počet kávovníků.
Brazilská sklizeň robusty (druhá největší po Vietnamu) naproti tomu stoupne o 1,1 mil. na 21,3 mil. žoků. Plodům prospěly hojné deště v klíčových pěstitelských státech Espirito Santo, Rondonia a Bahia. Většina robusty se sklízí v dubnu a květnu.
Vietnamská produkce, jež byla v posledních pěti letech stabilní, vzroste o více než 6 % a přesáhne 30,8 mil. žoků, z toho 29,7 mil. žoků připadne na robustu. Vietnamští farmáři v posledních letech více investují do závlah, které nejvíce potřebují během ledna až března. Současně se snaží zvýšit své příjmy tím, že produkují také ovoce jako např. avokádo, mango a durian. Vietnamský vývoz kávy by měl zaznamenat výrazný vzestup, a to o 13 % na 26 mil. žoků, což je přes 86 % celkové domácí produkce.
Třetí místo v globálním žebříku producentů si stabilně drží Kolumbie. Tamní asociace pěstitelů odhaduje, že skoro 85 % kávovníkových plantáží je nyní osázeno odrůdami odolnými vůči listové rzi ve srovnání s 35 % v roce 2008/09. Díky vládnímu podpůrnému programu se průměrné stáří kávovníků snížilo z 15 let na 6,9 roku a průměrné výnosy stouply asi o 30 %.
Důležitý region tvoří Střední Amerika a Mexiko. Souhrnná produkce v této oblasti v roce 2021/22 mírně klesne, a to o 400 tis. na 17,4 mil. žoků. Sklizeň se zvýší v Guatemale, Nikaragui a Mexiku, ale v Hondurasu, jež je v regionu dominantním producentem, se sníží skoro o 12 % na 5,5 mil. žoků. Nepříznivé počasí, jež přišlo po hurikánech Eta a Iota (udeřily v listopadu 2020), vyvolalo listovou rez, jež v jednotlivých regionech postihla 15 – 25 % plantáží ve srovnání s jednotkami procent v minulých letech. Vývoz ze Střední Ameriky a Mexika se sníží o 300 tis. na 14,4 mil. žoků především kvůli sklizňovým ztrátám v Hondurasu. Skoro polovina exportu z uvedeného regionu směřuje do Evropské unie, asi třetina do USA.
Napsat komentář